Za pouhých 11 měsíců od zahájení prací se podařilo armádě 40 000 pracovníků s nejmodernější mechanizací zrekonstruovat 146 let starý, pro světový obchod životně důležitý průplav, a zvýšit tak jeho propustnost prakticky na dvojnásobek. Hlavní iniciátor, egyptský prezident Abd al-Fattáh al Sísí, který na projektu pro sebe hledá politickou podporu u zneklidněných Egypťanů, při slavnostním otevření inženýrského díla 6. srpna před pozvaným francouzským prezidentem Francoisem Hollandem představil ještě ambicióznější pokračování díla výstavbou nejmodernější vědecko-průmyslové oblasti na březích průplavu u Port Saidu.
Novou rekonstrukcí průplav sice nadále neumožní proplouvání největších tankerů, avšak dosavadní průjezd lodí kolem
|
BRÁNA GLOBÁLNÍHO OBCHODU EVROPY S AFRIKOU A ASIÍ
Propojit Středozemní moře s mořem Rudým, a tím otevřít nejkratší lodní spojení Evropy s Asií a Dálným východem se marně pokoušel již v 6. stol. př. n. l. egyptský faraón Nechos II. Ve stavbě, při které přišlo o život přes 100 000 feláhů, pokračoval o století později perský král Dareios I. Umělou vodní cestu na rozdíl od současného kanálu oba nasměrovali přes ústí Nilu, který však koryto neustále zanášel. V 8. stol. n. l. proto nechali Arabové zcela zpustlý průplav zasypat. Prokopat Suezskou šíji se podařilo až dělníkům francouzské společnosti založené Ferdinandem Lessepsem podle projektu rakouského inženýra Negrelliho, mj. autora známého železničního viaduktu v Praze. 
Se stavbou se začalo roku 1859. Výkonnější bagry v té době ještě neexistovaly, přemístění téměř 75 mil. m3 zeminy a písku si vyžádalo nejkrutější lidskou dřinu. Celkem 163 km dlouhá vodní cesta, v nejužších místech jen 60 m široká, byla otevřena velikášským ceremoniálem 17. listopadu 1869. Při slavnostním prokopnutí ochranné hráze prohlásil Lesseps: „Nařizuji vodám obou moří, aby se smísily!“ Na palubě první lodi z konvoje, který kanálem projel, byla francouzská císařovna Eugenie, Giusuppe Verdi složil k oslavě průplavu operu Aida. Největším akcionářem díla, které umožnilo rychlejší obchodování Evropy s Afrikou a Asií, se nakonec stala Velká Británie. Konstantinopolskou smlouvou se roku 1888 musela zavázat za neutralitu a poskytnout záruku volného průjezdu všem zemím v dobách míru i válek. Egypt ji vypověděl roku 1951 a Gamál Násir roku 1954 kanál „znárodnil“, což vedlo k tzv. Suezské krizi. Kanál v demarkační linii bojů mezi Egyptem a Izraelem byl dvakrát na léta uzavřen, oblast se stala dějištěm urputných bojů v tzv. šestidenní válce a nefungoval až do roku 1975. Nevyhnutelné obeplouvání spodního cípu Afriky prodloužilo cestu lodím nejméně o 14 dnů a světovému obchodu přineslo obrovské ztráty.
SUEZEM DNES PROPLOUVÁ ROČNĚ KOLEM 20 000 PLAVIDEL
Protože mezi hladinami obou moří není prakticky rozdíl, nemá Suezský průplav žádná zdymadla. Když byl před 146 lety otevřen, mohla jím vzhledem k hloubce 8 m proplouvat jen plavidla s výtlakem kolem 5000 DWT. Během své historie se čtyřikrát rozšiřoval. Jeho profil se na 163 km dlouhé trase mezi přístavem Port Said ve Středozemním moři a východním koncem v Port Taufiq u města Suez v Rudém moři měnil výrazně v letech 1870, 1956, 1980 a 2010 v souladu s trendem vývoje námořních lodí. 
Současná hloubka 24 m a šířka 215 až 345 m u hladiny umožňují proplouvat lodím do 240 000 DWT s ponorem 20,1 m, pokud nejsou širší jak 50 m. U plavidel širších (avšak max. do 77,5 m) již nesmí jejich ponor převýšit 12,2 m. Podrobnosti ustavují mezinárodní pravidla lodí kategorie Suezmax. S vjezdy a vyčkávacími plochami koncových přístavů se délka průplavu prodloužila na 193 km. Velkým Hořkým jezerem je po délce průplav rozdělen na severní a jižní část. Ročně jím proplouvá až 20 000 plavidel, převážejících 8 % celosvětového lodního transportu (třikrát více než zvládne Panamský průplav).
Podél levého břehu vede železnice, která umožňuje u nadměrně zatížených plavidel přepravit mezi koncovými přístavy část nákladu. Stavbou tří mostů přes průplav v posledních letech je navíc omezena konstrukční výška lodě nebo převyšujícího nákladu na 68 m, takže největší kontejnerové nebo osobní lodi již průplavem neprojedou. Díky neomezené délce však jím projíždějí až 400 m dlouhé a 60 m široké kontejnerové lodi třídy ULCS. Kvůli úzkým místům je provoz na třech úsecích označených jako by-passy řízen jednosměrně lodivody, kteří se na každém úseku střídají. Mezi ně patří Port Said-východ, Timsahsee u Ismailie, Ballah-pass a Velké Hořké jezero. Dopoledne převažují lodě směrem do Středozemního moře (zejména tankery s ropou z arabských států a velká kontejnerová plavidla společností Maersk, čínské CSCL a francouzského MSC), odpoledne proplouvají směrem k Africe a Asii převážně lodě s průmyslovými výrobky z Evropy a Severní Ameriky. Plavba trvá podle hustoty provozu a počasí 11 až 22 h. 
Na průjezdních poplatcích utrží egyptská správa průplavu ročně kolem 5 mld. dolarů. Dne 10. srpna 2013 ohlásila přepravní rekord od doby jeho otevření: 68 lodí, které propluly za 24 h, přepravilo v obou směrech 4,8 mil. t nákladu!
Mezi nejhorší nehody, které provoz zastavily až na dva dny, se řadí uvíznutí supertankeru Tropical Brilliance v roce 2004 s 155 000 tunami ropy, který mohl být odtažen až po odčerpání části nákladu. Na obou koncích průplavu se během záchranné operace do fronty naskládalo 120 velkých lodí.
SUEZ CANAL AUTHORITY ŘÍDÍ PROVOZ I CELOU OBLAST PRŮPLAVU
Provoz kanálu je řízen z historické centrální budovy v Ismailii nejnovějšími rádiovými a radarovými systémy. Dispečeři sestavují denně konvoje na vstupních přístavech podle typů, velikostí a nákladu. Na každou z vplouvajících lodí nastupují z remorkérů čtyři lodivodi, vybavení technikou, spolupracující s radarovými a navigačními systémy na březích kanálu a v přístavech. Lodě vedou podle počasí, velikosti, nákladu a situace v konvoji s odstupem 2 až 3 km rychlostí 11 až 16 km/h.
Úřad disponuje kromě remorkérů pro lodivody 60 speciálními a záchrannými plavidly. Lodivodi jsou školení na trenažérech. Ředitelství SCA však má na starosti i kontrolu kanálů, přivádějících do pusté oblasti průplavu čerstvou vodu z Nilu, řídí provoz 36 převozních lodí na 14 trajektových linkách přes průplav, i provoz a údržbu dvou mostů a silničního tunelu Ahmed-Hamdi, který musel být kvůli průsakům vody nedávno totálně rekonstruován. Musí zaručovat i bezpečnost na březích, což komplikují v posledních letech nepokoje a útoky extremistů a teroristů na Sinajském břehu průplavu. A samozřejmě stanovuje podle mezinárodních předpisů pro každou loď podle netto tonáže a mezinárodní klasifikace poplatek za použití kanálu, který v posledních letech vychází průměrně na 300 000 dolarů za každé plavidlo!
OD 6. SRPNA 2015 JE SUEZ OBOUSMĚRNÝ!
Takové tempo výstavby snad ještě svět nezažil. Egyptská vláda z popudu prezidenta Abd al-Fattáh Sísího se rozhodla koncem roku 2013 pro zásadní přestavbu 72 km dlouhého úseku Suezského průplavu mezi by-passem Ballah a Hořkým jezerem, s cílem odstranit zúžená místa, nutící konvoje plavidel k čekání na jednosměrné míjení. Znamenalo to vybudování nového paralelního koryta v délce 35 km, a prohloubení a rozšíření profilu 37 kilometrů stávajícího průplavu na hloubku 24 m. To si vyžádalo vyhloubit a přesunout na souši 250 mil. m3 zeminy a sacími rypadly a exkavátory vybagrovat ze stávajícího koryta přibližně stejnou kubaturu písku. Koryta na úrovni hladiny musela být obložena kameny nebo betonovými hrázemi v délce přes 100 km. Oblouky kanálu ve čtyřech místech několika partií byly přestavěny na způsob obchvatů, v nichž je staré a nové koryto propojeno. To vše při nepřerušeném provozu kanálu během jediného roku! 
Stavební práce byly svěřeny výhradně egyptským firmám. Novou rekonstrukcí průplav sice nadále neumožní proplouvání největších tankerů, avšak dosavadní průjezd lodí kolem 22 h bude zkrácen na 11 h, což kapacitu průplavu zvýší ze současných 50 plavidel denně až na 97 lodí! Tím rekonstrukce kanálu nekončí. Stroje a lidé se přesunují na podobnou rekonstrukci, tentokrát zejména prohloubení a rozšíření koryta v délce 10 kilometrů na severním úseku průplavu v oblasti u Port Saidu. Podle plánů touto modernizací hodlá egyptské hospodářství do roku 2023 zvýšit výnosy z průplavu až na 15 mld. dolarů.
Zkušební plavbu novým průplavem uskutečnily tři vybrané kontejnerové lodě 25. července 2015. Americká na lince ze Saúdské Arábie do Port Saidu, dánská ze Singapuru do Spojených států a bahrajnská ze Saúdské Arábie do Itálie. Zkušební lodě doprovázela eskortní plavidla a shora je provázely vrtulníky s ostrahou proti možnému útoku ze Sinajské strany. Stavba se stala symbolem národní hrdosti Egypta a slavnostní otevření prezidentem Sísím bylo naplánováno na 6. srpna 2015. Prezident při otevírání průplavu představil čtyři další smělé projekty v regionech kolem Suezského průplavu, který podle přání Egypťanů se chce stát do roku 2017 mezinárodním strategickým centrem pro logistiku a námořní dopravu v regionech kolem 7000 km2 od Port Saidu až k jižní Sinaji.
JEDINEČNÝ DEVELOPERSKÝ PROJEKT HLEDÁ INVESTORY
Po obou stranách průplavu mají běžet silnice, postupně do plánované průmyslové oblasti od Port Saidu až k přístavu Sokhna přibude 9 mostů. Severozápadní záliv Suezu se stane centrem po petrochemii a obchod, dokonce i základnou těžkého průmyslu. Zcela budou přestavěny a zvětšeny přístavy Adabeya a Sokhna. Ismailie se zaměří jednak na cestovní ruch, jednak na zemědělství. Vláda uvolní nové pozemky mladým investorům pro rozvoj malých a středních zemědělských produkčních podniků. 
Ve všech přístavech Suezu budou vybudována zásobovací, logistická a servisní centra, orientovaná zejména na dovoz a zpracování zboží, dováženého po lodích v kontejnerech. Špičkovým záměrem pak je vytvoření nového města Technology Valley, založeném na hi- tech průmyslu, na vývoji softwaru a zdravotní techniky, podporovaným vědecko-výzkumným zázemím a akademií. Takový průmyslový projekt, který právě začal výstavbou přístavu Adabeya, by měl zajistit práci až milionu Egypťanů a finančně oslabené zemi by mohl v polovině tisíciletí Egyptu přinášet podle odhadů ročně 100 miliard dolarů.
Egyptská vláda oslovila už v lednu letošního roku 14 konsorcií, prezidentu Putinovi přislíbila možnost zřízení ruské průmyslové zóny, vítězné nabídky má vyhledat nezávislá francouzská konzultační společnost. Odborníci uznávají, že strategická poloha Egypta i Suezského průplavu je klíčovou předností místa, kde lze zboží z celého světa rozdělovat, zpracovávat a nově kompletovat.
Ing. Jan Tůma