Speciální tkaniny umožňují vojákům stát se téměř neviditelnými
V Evropě existují pouze tři firmy, které vyrábějí speciální technická síta o velikosti očka 42 μm. Jednou z nich je firma Silk & Progress z Moravské Chrastové. Původně se tato síta vyráběla z přírodního hedvábí a asi málokdo ví, že bourec morušový, motýl, jehož výměšek je základní surovinou pro výrobu přírodního hedvábí, se choval přímo v Moravské Chrastové na česko-moravském pomezí. Tato síta se původně používala v obilných mlýnech, dnes nacházejí uplatnění při výrobě medu, škrobu, těstovin, mléka a v dalších potravinářských oborech.
Celý článek naleznete v Technickém týdeníku 02/2014.
Nové regionální VaV centrum nabízí nízkonákladové plazmové a nanotechnologické povrchové úpravy
Mnohaleté úsilí a vysoká odbornost akademických i vědeckých pracovníků Ústavu fyzikální elektroniky (ÚFE) při Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity se v roce 2010 zúročily založením Regionálního VaV centra pro nízkonákladové plazmové a nanotechnologické povrchové úpravy – CEPLANT. Centrum, které vzniklo díky finanční podpoře v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, poskytuje přístup k nejmodernějším technologiím povrchových úprav materiálů a odborné poradenství hlavně malým a středním podnikům v ČR.
Celý článek naleznete v Technickém týdeníku 02/2014
Nanotechnologie vyžadují interdisciplinární přístup
K nejprogresivnějším vědním oborům současnosti patří nanotechnologie. Některé aplikační možnosti se již rýsují v medicíně, stavebnictví, strojírenství, textilním průmyslu, elektrotechnice, energetice či zemědělství, řadu dalších odhalí teprve budoucnost. O výzkumu nanotechnologií a jejich možném využití v medicíně jsme hovořili s jedním z předních českých odborníků na tuto oblast prof. RNDr. Evženem Amlerem, CSc., který je svými rozsáhlými pracovními aktivitami rozkročen mezi Ústav biofyziky na 2. lékařské fakultě UK a Inovační biomedicínské centrum při Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Na těchto pracovištích se zabývá například tvorbou buněčných nosičů, především biodegradabilních a na bázi nanovláken, umožňujících řízený přísun živin a léků přímo do místa defektu, nebo přípravou umělých chrupavčitých náhrad pro klinické využití v ortopedii.
Celý článek naleznete v Technickém týdeníku 02/2014.
Česká republika se může stát evropským lídrem ve vývoji technologií pro čištění vod
Vědci Univerzity Palackého v Olomouci a Technické univerzity v Liberci se zapojili do boje za záchranu znečištěných vodních zdrojů. V dubnu 2012 s partnery z Mikrobiologického ústavu AV ČR a pěti velkými sanačními firmami působícími v ČR vytvořili společně národní Centrum kompetence ekologicky šetrných nanotechnologií a biotechnologií pro čištění vod a půd – Nanobiowat. Osmiletý projekt podpořený Technologickou agenturou ČR se zaměřuje na vývoj a rychlé implementace nových technologií čištění vod na evropské a světové trhy. Česká republika by se tak mohla v této oblasti stát evropským lídrem.
Celý článek naleznete v Technickém týdeníku 02/2014.
Plazmové technologie a tenkovrstvé materiály téměř k neuvěření
Tým vědců nového výzkumného centra Nové technologie pro informační společnost (NTIS) na Fakultě aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni se věnuje výzkumu a vývoji nových tenkovrstvých materiálů. Pro laika je téměř k neuvěření, k čemu všemu se dají takové materiály použít. Automobily nebudou mít stěrače, v koupelně nebude nutné mýt ani vanu, ani stěny, elektronické součástky budou vytvořeny na listech papíru a jiné budou fungovat při extrémně vysokých teplotách. Potraviny v plastových sáčcích budou mít několikanásobně delší trvanlivost, nebude třeba čistit okna domů, sluneční světlo bude využíváno bez jakéhokoli dodatečného zdroje k přímému rozkladu vody na vodík a kyslík a tělní implantáty bude možné vyrábět z levných slitin. To je popis možná už velmi blízké budoucnosti, tak blízké, jak rychlý bude výzkum v oblasti plazmových technologií.
Celý článek naleznete v Technickém týdeníku 02/2014.
Matej Buzgo (UCEEB): „Nanotechnologie mohou významně přispět k vyššímu komfortu interiérů budov“
Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB) je novým ústavem ČVUT v Praze sdružující špičkové akademiky ze čtyř fakult - stavební, strojní, elektrotechnické a biomedicínského inženýrství. UCEEB má také svůj vědecký tým zabývající se nanotechnologiemi v rámci programu Kvalita vnitřního prostředí. Tým pracuje ve složení Mgr. Andrea Míčková, Mgr. Michala Rampichová, Ph.D., Mgr. Matej Buzgo a Miroslav Doupník pod vedením prof. RNDr. Evžena Amlera, CSc. O využití nanotechnologií v oblasti stavebnictví hovořil za celý vědecký tým Matej Buzgo.
Váš tým se v rámci UCEEB zabývá nanovlákennými vrstvami s tepelně-akustickými izolačními vlastnostmi a pokročilými nátěrovými hmotami. Můžete tyto oblasti vašeho zájmu přiblížit?
Věnujeme se tvorbě nanovlákenných nosičů a systémů řízeného uvolňování aktivních látek pro různé aplikace.
Celý článek naleznete v Technickém týdeníku 02/2014.
České nanonátěry – naděje pro zlepšení kvality ovzduší
Znečistěné ovzduší je závažný problém ve většině velkých měst a průmyslových aglomerací po celém světě, Českou republiku nevyjímaje. Cesty k jeho zlepšení jsou složité a teprve nově se ukazuje fotokatalýza jako možné řešení tam, kde ostatní nástroje již selhávají. Hlavním zdrojem znečištění jsou průmyslová výroba, automobilová doprava a regionálně i spalování fosilních paliv v domácnostech. Ve znečistěném ovzduší je rozptýlena široká škála cizorodých látek, které se tam dostávají v důsledku činnosti člověka. V souhrnu je pro ně používán pojem imise. Tento pojem je někdy zaměňován s pojmem emise, který označuje látky emitované zdrojem znečistění do ovzduší, a to přímo na výstupu z tohoto zdroje.
Celý článek naleznete v Technickém týdeníku 02/2014.
Mutifunkční fotokatalytické textilie: široká škála praktických uplatnění
V rámci projektu NANOCOVER – Vodné nanodisperze pro funkční povrchové úpravy podporovaného Technologickou agenturou České republiky (TA01010613, doba řešení 01/2011–12/2014) probíhá vývoj textilních materiálů s vysokou přidanou hodnotou, které mají schopnost rozkládat organické polutanty. Tato schopnost je založena na fotokatalytické aktivitě zakotvených nanočástic oxidu titaničitého v krystalické modifikaci anatas. Princip fotokatalytického jevu spočívá ve vybuzení elektronů z valenčního pásu do vodivostního pásu při dopadu UV záření. Důsledkem je vznik volných radikálů schopných štěpit organické vazby a rozkládat tak organické molekuly na vodu, oxid uhličitý a minerální kyselinu.
Celý článek naleznete v Technickém týdeníku 02/2014.
Při zpracování technického textilu jsou kvalitní nůžky nepostradatelné
Dobře vyrobené nůžky jsou v textilním průmyslu stále jedním z neopominutelných nástrojů. V dnešní době moderních technických textilií jsou však již klasické krejčovské nůžky pro celou řadu aplikací nevyhovující. Jejich místo nahrazují speciální průmyslové nůžky, které obstojí při zpracování i těch nejkomplikovanějších materiálů a látek. Pro společnost Techni Trade, která se specializuje především na řezné nástroje a strojní nože, bylo rozšíření produktové řady o tento sortiment logickým krokem a již několik let úspěšně dodává profesionální nůžky do výrobních podniků nejen v České republice. Zastupovanými společnostmi v oblasti profesionálních nůžek jsou pro svou tradiční kvalitu především výrobci z německého Solingenu.
Celý článek naleznete v Technickém týdeníku 02/2014.
Ing. Jiří Ošlejšek (HEDVA): „Vývoj speciálních úprav probíhá neustále, čelní pozici v něm jsme nikdy neztratili“
Hedvábnická výroba akciové společnosti HEDVA vychází z dlouholetých tradic přenášených z pokolení na pokolení. V současné době je soustředěna do dvou tkalcoven: v závodě v Moravské Třebové se vyrábí hladké listové zboží, Hedva Brokát v Rýmařově vyrábí žakárské tkaniny, kravaty a další pánské módní doplňky. Výrobky z obou závodů jsou zušlechťovány v závodě 02 Moravská Třebová. O způsobech úprav technického textilu, které provádí HEDVA, jsme hovořili s generálním ředitelem a předsedou představenstva společnosti Ing. Jiřím Ošlejškem.
Jaké druhy technických tkanin v současnosti vyrábíte?
HEDVA se zaměřuje na výrobu tkanin z umělého a syntetického hedvábí, přírodní materiály jsou zpracovávány jen okrajově.
Celý článek naleznete v Technickém týdeníku 02/2014.
Česká firma začala vyrábět prachuvzdorné lůžkoviny a hračky z nanotkaniny
Společnost nanoSPACE jako první na světě zahájila výrobu bariérových povlaků z nanovláken. Tento zcela inovativní způsob ochrany proti prachovým roztočům a jejich alergenům řadí nanoSPACE mezi přední světové výrobce ochranných povlaků na lůžkoviny. Veškerá výroba přitom probíhá v České republice. Novinkou loňského roku byly originální ručně šité hračky s nanotkaninou, která zabraňuje shromažďování prachových roztočů a jejich alergenů ve výplni. Hračky „gaučáci“ jsou zdravou a čistou variantou hraček pro děti, včetně těch, co trpí alergiemi na prachové roztoče a zvířata. Každá hračka je unikátní a jedinečná, na jejich výrobu se využívá nezměrné množství látek a vzorů. Hračky jsou si proto barevně podobné, ale nejsou totožné. Alergií na prachové roztoče trpí přibližně 30 % populace.
Celý článek naleznete v Technickém týdeníku 02/2014.
Adfors zvyšuje výrobní kapacitu závodu v Litomyšli o 15 procent
Saint-Gobain Adfors, evropský a americký lídr ve výrobě textilních skleněných vláken, se v letošním roce chystá zvýšit své výrobní kapacity. Vzhledem k rostoucím prodejům v roce 2013 se společnost rozhodla provést zásadní rozšíření jedné ze svých dvou pecí v litomyšlském závodě. Pec bude přizpůsobena pro výkonnější technologie Vetrotex (výroba textilních skleněných vláken), které umožní zvýšení kapacity o 8000 tun ročně. „Investice je plánovaná na podzim 2014, realizovat se bude do ledna 2015 a její celková hodnota dosahuje téměř 10 milionů eur. Splníme tak přání našich klientů, kteří chtějí získávat textilní skleněné vlákno lokálně od partnera s důkladnými znalostmi v oboru,“ říká Raimund Heinl, prezident Saint-Gobain Adfors.
Celý článek naleznete v Technickém týdeníku 02/2014.
Kompletní přílohu Nanotechnologie, technický textil naleznete v Technickém týdeníku 2/2014 nebo zde.