Skoro polovinu výkonu větrných elektráren spuštěných ve světě v roce 2015 uvedla do provozu Čína. Globální instalovaný výkon stoupl o 63 000 MW (na celkových 432 419 MW). Z toho v Číně přibylo 30 500 MW (na celkem 145 104 MW). Dálněvýchodní ekonomický tygr tak poprvé předstihl Evropskou unii, kde bylo loni zprovozněno 18 800 MW z větrníků (na celkových 141 578 MW).
Hlavní problém Evropy tkví v tom, že zanedbala výstavbu potřebné přenosové sítě. "Mezera mezi investicemi do nefosilní energie a investicemi do infrastruktury se dramaticky rozevírá," upozornil Urban Keussen z firmy Tenner provozující elektrorozvodné sítě.
Země EU by podle studie poradenské společnosti Roland Berger měly do klíčových přenosových tras v následujících letech investovat alespoň 150 mld. eur. Pokud se zabránit budoucímu kolapsu soustav, pak se tyto prostředky musí ve V. Británii zdvojnásobit a v pobaltských zemích dokonce zčtyřnásobit. Nejnaléhavější je potřeba investic do přenosových soustav je na Pyrenejském poloostrově. Tady studie nabádá až ke 14násobném u růstu.
Podle Torstena Henzelmanna z Roland Berger by výkon větrníků v Evropě mohl do roku 2020 stoupnout až o 55 %. Podílet se na tom mají hlavně instalace na souši, které se stávají ekonomicky výhodné i bez vládních podpor. 1 MW instalovaného výkonu vyjde na 82 USD, zatímco v uhelné elektrárně stojí 93 USD. Instalace na moři zůstávají i nadále nesrovnatelně dražší: 1 MW v průměru vyjde na 179 USD.
(aa)