Historie bezpečnosti práce, ochrany zdraví a majetku je zajímavou cestou, která odhaluje, jak společnosti přistupovaly k ochraně svých pracovníků v průběhu let. Původně nebyla nijak regulována a mnoho pracovníků bylo vystaveno nebezpečným pracovním podmínkám bez adekvátní ochrany nebo právních opatření. Vše se začalo měnit s industrializací, kdy zvýšené množství pracovních úrazů a profesionálních onemocnění vedlo k prvním zákonům o ochraně zdraví a bezpečnosti při práci. První norma tak vznikla už před zhruba 150 lety. Jejím cílem bylo zamezit nešťastným událostem spojeným s haváriemi parních kotlů.
V USA pak představoval zlomový moment zákon OSH Act (Occupational safety and health act) z roku 1970. Ten zavedl federální požadavky na bezpečné pracovní prostředí a založil organizaci Occupational Safety and Health Administration (OSHA), která měla za úkol tyto standardy vymáhat. Od té doby se bezpečnostní standardy neustále vyvíjejí a přizpůsobují novým technologiím a průmyslovým postupům, což zabezpečuje lepší ochranu pracovníků i majetku v různých sektorech. S postupující digitalizací pak nabývá na významu i bezpečnost kybernetická. Ta sice ohrožuje životy a zdraví jen ve velmi omezeném okruhu případů, nicméně může vést i k likvidaci firem, či dokonce k ochromení celého průmyslu napadeného státu.
Aktuální trendy v oblasti bezpečnosti práce a kybernetické bezpečnosti ukazují, jak dynamické a komplexní může být pole bezpečnosti v dnešní spojené a digitalizované době.
V oblasti bezpečnosti práce je čím dál větší důraz kladen na psychologickou bezpečnost zaměstnanců, což zahrnuje opatření proti stresu a vyhoření a podporu duševního zdraví. Flexibilní pracovní režimy, které kombinují práci z domova a z kanceláře, přinesly nové výzvy v oblasti ergonomie a bezpečnosti pracovního prostředí. Důležitost školení zaměstnanců na téma bezpečnosti práce roste, přičemž se využívají nové technologie a metody, jako jsou virtuální a rozšířená realita.
V kybernetické bezpečnosti pozorujeme růst ransomwarových útoků, které jsou čím dál sofistikovanější a častější. Firmy proto investují do lepší ochrany, včetně pravidelných záloh a školení zaměstnanců na téma phishingových útoků. S rostoucím počtem připojených zařízení se zvyšuje potřeba zabezpečení internetu věcí (IoT), což vyžaduje specifické strategie a bezpečnostní protokoly.
Organizace musí čelit zpřísňujícím se regulacím v oblasti ochrany dat, jako je GDPR v Evropě, což vyžaduje robustní politiky a mechanismy na ochranu osobních údajů. Zvýšený důraz na cloudovou bezpečnost a využití umělé inteligence v kybernetické bezpečnosti umožňují rychlejší a efektivnější reakce na incidenty.
Organizace hledají způsoby, jak integrovat své strategie fyzické a kybernetické bezpečnosti, aby poskytly komplexní ochranu svým aktivům a zaměstnancům. Obě oblasti čelí výzvě v podobě nedostatku kvalifikovaných profesionálů, což vede k většímu důrazu na školení a vzdělávání v oblasti bezpečnosti. Rychlá adaptace na nové hrozby je nezbytná, protože technologie i metody útoků procházejí neustálým vývojem.
Tyto trendy a výzvy ukazují, jak důležité je udržet krok s inovacemi a adaptací v oblasti bezpečnosti, aby bylo možné efektivně čelit hrozbám v digitálním světě.
