Vídeň dlouhodobě hledá cesty, jak se stát nezávislou na fosilních palivech a dosáhnout do roku 2040 uhlíkové neutrality. Díky příhodným podmínkám se rakouské metropoli přímo nabízí hluboké geotermální zdroje. Vídeň je v uplynulých měsících podrobně prozkoumala a nyní začne připravovat první vrty do tříkilometrové hloubky. Do čtyř let chce teplem z hloubky vytápět na 20 000 domácností a do konce desetiletí dokonce šestinásobek.
Nahrazení fosilních paliv a dosažení klimatické neutrality do roku 2040 patřily k hlavním tématům vídeňské radnice už před aktuální ruskou agresí na Ukrajině. Klíč k jedné z hlavních cest, k nimž se takřka dvoumilionová metropole upíná, přitom leží již miliony let v hloubce přibližně tří kilometrů pod městem. V roce 2016 proto Vídeň odstartovala výzkumný projekt GeoTief Wien, během něhož vědečtí, výzkumní i průmysloví specialisté koordinovaní městským energetickým podnikem Wien Energie podrobně zkoumali geologii Vídně a okolí. I díky pokroku výzkumu geotermálních ložisek v posledních letech Vídeň dospěla k závěru, že hlubinný zdroj tepla se podaří využít v masovém měřítku. To mimo jiné mají dosvědčovat i vyspělé 3D modely podzemních vrstev, zejména v oblasti takzvaného Aderklaarského konglomerátu, který vznikl před přibližně 20 miliony let pod dnešním severovýchodním okrajem Vídně.
K napojení na zdroj termálních vod bude v první řadě potřeba uskutečnit testovací vrty a následně několik těžařských prací až do hloubky přesahující 3 000 metrů - pro srovnání se jedná přibližně o stonásobek hloubky nejhlubší vídeňské stanice metra. Vídeň proto bude spolupracovat například i s ropným koncernem OMV, který výkopové práce povede. Šachta o šířce kolem 30 centimetrů povede nejdřív přibližně kilometrovým svislým vrtem. Na něj se napojí dva vrty směřované šikmo, každý v opačném směru, a to až do hloubky 3 000 až 3 500 metrů. Výstupy obou vrtů by od sebe měly být vzdáleny přibližně 4 000 metrů.
Jedním z výkopů bude na povrch pumpována horká voda do tepelného výměníku, který bude napojen na systém dálkového vytápění a pro zvýšení efektivity i tepelné čerpadlo. Druhým výkopem následně voda poputuje zpátky pod zemský povrch, čímž má vzniknout uzavřený okruh. Povrchové zařízení vyroste na kraji nově vznikající moderní městské čtvrti Aspern na severovýchodním předměstí. Podaří-li se získat všechna potřebná povolení podle plánu, zahájí město v roce 2023 přípravné stavební práce. Vrtné práce chce Vídeň uskutečnit roku 2024 a zprovoznění hlubinného geotermálního systému očekává v roce 2026.
Očekávané investiční náklady dosahují 80 milionů eur, tedy kolem dvou miliard korun, desetina poputuje z dotace spolkového ministerstva pro klima. Přesný výkon zařízení odhalí teprve nejbližší výzkumné práce, Wien Energie však očekává až 20 megawattů tepelného výkonu a z toho plynoucí dálkové teplo až pro 20 000 vídeňských domácností. Zařízení v Aspernu navíc má být prvním z řady podobných, které Vídeň chce postavit už do konce tohoto desetiletí. Další až čtyři základny o celkovém výkonu až 120 megawattů neboli 125 000 domácností mají vyrůst i ve čtvrtích Donaustadt a Simmering. Odpovídající roční úspora CO2 podle Vídně dosáhne až 325 000 tun. Po roce 2030 jsou navíc v plánu další stavby.
Hlubinnou geotermální energii vnímá Vídeň jako spolehlivý a podle aktuálního stavu poznání téměř nevyčerpatelný zdroj, který může teplo a elektřinu poskytovat dlouhodobě a za stabilní ceny. Kromě toho, na rozdíl od jiných alternativních energií, hlubinná geotermální energie vyžaduje menší prostor na povrchu a je odpovídajícím způsobem šetrná ke krajině. Provoz celého systému je bezemisní. Voda v hlubinném ložisku pod Vídní navíc kvůli miliony let trvající izolaci v horninách a vysoké mineralizaci není pitná.