Na pozvání polské agentury PAITH, která je obdobou českého CzechInvestu jsem měl možnost v rámci pracovní cesty navštívit několik zajímavých firem a institucí, kteří mají zájem navázat partnerství s českými firmami, a o nichž vám tudíž v následujících řádcích přinesu alespoň stručné informace. Jelikož však naše cesta započala v Poznani, v městě, které lze bez nadsázky označit za kolébku Polska, a jelikož je tato historie nese i tak trochu českou stopu, začnu tuto reportáž trochu netradičně pohledem do historie.
Když v roce 965 opouštěla Doubravka, dcera českého knížete Boleslava I., Čechy a vydávala se do polského Hnězdna vstříc sňatku s Měškem I., stála u zrodu dějinného zlomu. Pohanský kníže Piastovců přijal rok po svatbě křest - a v polském povědomí je dodnes tato událost z roku 966 označována jednoduše jako „křest Polska", jako přesně datovaný vznik polského státu. Záhy poté vzniklo v Poznani první misijní biskupství a město se stalo srdcem nového křesťanského království.
O jedenáct a půl století později přijíždíme společně s kolegy z dalších tří českých redakcí do Poznaně, abychom na pozvání Polské agentury pro investice a obchod (PAIH) uskutečnili zcela jinou misi. Jako skupina novinářů z českých strojírenských médií se zaměříme na průmysl a inovace, symbolika je však překvapivě podobná. Tak jako Doubravka přinesla z Čech do Polska na tehdejší dobu nové myšlenky a impulzy pro rozvoj státu, nás zástupci PAITH pozvali, abychom zprostředkovali českým průmyslníkům poznání o tom, co čím se firmy a instituce našeho severního souseda mohou pochlubit a co nabízejí ke spolupráci.
Polsko jako ekonomická velmoc střední Evropy
Než zasedneme do minibusu, který nás odveze na první z plánovaných zastávek, stojí za to připomenout, proč Polsko vůbec stojí za pozornost. Podle dat Českého statistického úřadu je pro Českou republiku 3. nejvýznamnějším obchodním partnerem: v dovozu zaujímá 3. místo po Německu a Číně, ve vývozu pak rovněž 3. příčku po Německu a Slovensku. Česko-polská obchodní výměna zahrnuje zejména stroje a zařízení, kovodělné výrobky, automobilové díly a chemické produkty - tedy přesně ta odvětví, v nichž jsou partneři, které na této misi potkáváme, doma.
S přibližně 38 miliony obyvatel představuje Polsko zhruba čtyřnásobně větší trh než Česká republika. Jeho ekonomika patří k nejrychleji rostoucím v Evropské unii a strojírenství zde patří mezi cíleně podporované obory. Polská vláda vědomě investuje do výzkumu, vývoje a inovací, jak brzy uvidíme na vlastní oči.
Łukasiewicz - PIT: Továrna na nemožné
Pondělní dopoledne patří návštěvě, která ve mně osobně ze všech zastávek zanechá nejhlubší dojem. Výzkumný institut Łukasiewicz - Poznański Instytut Technologiczny (PIT) na první pohled vypadá jako areál solidní polytechniky. Teprve rozhovor s ředitelem Mikołajem Haukem odhaluje, co se za těmito zdmi skutečně odehrává.
Institut vznikl postupným slučováním několika poznaňských výzkumných pracovišť s poválečnou tradicí a dnes je součástí celopolské sítě pojmenované po vynálezci petrolejové lampy, polském chemikovi Ignacy Łukasiewiczovi. Síť sdružuje 22 institutů a zaměstnává přes 4 500 vědců a inženýrů. Łukasiewicz - PIT sám o sobě pokrývá oblasti moderní mobility, udržitelné ekonomiky, logistiky, dřevozpracujícího průmyslu, tváření kovů, kolejových vozidel, agro-potravinářských technologií a digitální transformace.
„Vymýšlíme stroje, které prostě nejde na běžném trhu koupit. Naším posláním není konkurovat standardním dodavatelům automatizace, ale plnit technologické sny našich klientů, i kdyby se jejich zadání zdálo zpočátku jakkoli bizarní nebo nerealizovatelné," říká Hauke s klidnou sebejistotou člověka, který přesně ví, co jeho tým zvládne.
Konkrétní příklady jsou přesvědčivější než jakákoli reklama. Institut pro zemědělský sektor vyvinul autonomního robota, který jezdí po polích a řeší kritický nedostatek pracovní síly: pohybuje se s mikrometrovou přesností, minimalizuje utlačování půdy a díky variabilní aplikaci přípravků drasticky snižuje chemickou zátěž. Pro potravinářský průmysl pak zkonstruoval plně automatizovanou linku na loupání cibule, která si poradí s nepravidelným tvarem i různými velikostmi plodů a při desítkách tun zpracované suroviny za hodinu generuje výrazně nižší odpad.
Pro stavební průmysl institut přispěl projektem robotizovaného kování stavebních čepů. Kovárenství bylo odjakživa jedním z nejkonzervativnějších oborů s vysokým podílem těžké práce v extrémních podmínkách. Inženýři z PIT dokázali zavést průmyslové roboty přímo k lisům a kovacím bucharům, přičemž museli vyvinout speciální chapadla odolná vůči extrémním teplotám a rázům. Výsledkem je dramatické zvýšení produktivity a eliminace nejrizikovějších pracovišť.
Materiály z vesmíru pro pozemské výroby
Zvláštní kapitolou je materiálové inženýrství. Institut ovládá technologii spojování zdánlivě nespojitelných materiálů - například křemičitého písku se železem. Výsledný kompozit s extrémní tepelnou odolností a unikátními mechanickými vlastnostmi si našel uplatnění jako tepelný štít pro zařízení kosmického výzkumu, kde komponenty čelí extrémním teplotním šokům. Tyto znalosti ovšem institute přenáší i do zcela jiných odvětví: pro veterinární firmu vyvinuli technologii nanášení syntetického hydroxyapatitu a trikalciumfosfátu na kovové implantáty pro malá zvířata. Mikroskopická porézní vrstva tzv. powder-coatingu stimuluje osteointegraci - tělo zvířete implantát „přijme za vlastní" a kostní buňky okamžitě prorůstají do povlaku - čímž se zkracuje rekonvalescence na polovinu. Na veterinární výzkum navazuje humánní medicína: institut vyrábí aditivními technologiemi implantáty hrudního koše přesně podle 3D skenů konkrétních pacientů.
Houby jako průmysloví dělníci
Snad nejpůsobivější jsou výsledky biotechnologické laboratoře. Vědci se zde vypořádali s problémem, který trápí celý svět: starými dřevěnými železničními pražci nasycenými vysoce toxickým kreosotovým olejem. Klasická likvidace je extrémně nákladná. V Poznani na to šli jinak: pražce mechanicky rozdrtí na štěpku a pak přichází na řadu speciálně izolované kmeny bakterií a hub, které toxické aromatické uhlovodíky rozloží. Za pouhé tři měsíce je z nebezpečného odpadu čistá dřevní hmota připravená k opětovnému využití.
Ještě ambicióznějším projektem je biotechnologická recyklace textilních směsí. Oblečení ze směsi bavlny a polyesteru tvoří obrovský objem globálního textilního odpadu, přičemž mechanická recyklace ničí vlákna a chemická je energeticky a ekologicky náročná. PIT kombinuje spektroskopii s biotechnologií: laserová spektroskopická analýza ihned určí přesné složení textilu přímo na třídicím pásu - bez ohledu na to, co tvrdí visačka - a specifické druhy hub pak doslova „sežerou" celulózovou složku (bavlnu). V reaktoru zůstane čistý, neporušený polyester připravený k granulaci a výrobě nových vláken. Celý proces trvá tři týdny, probíhá bez agresivních chemikálií a dle propočtů institutu vychází na přibližně 300 eur za tunu vstupní suroviny. Při plánované kapacitě průmyslové instalace 10 000 tun ročně jde o ekonomicky velmi zajímavý byznys model.
A mycelium hub, které bavlnu strávilo, se nevyhazuje: vědci z něj vyvíjejí plně biodegradovatelné obalové materiály jako náhradu polystyrenu a také myceliovou ekokůži pro nábytkářský a automobilový průmysl.
Bartex: 45 let hydrauliky na míru
Odpolední zastávka prvního dne vede do Komornik nedaleko Poznaně, kde sídlí rodinná firma Bartex Tadeusz Bartkowiak. Ta se od svého vzniku před 45 lety specializuje na zakázkovou výrobu hydraulických válců. Moderní CNC technika a výhradně evropské komponenty jsou základem produkce, která míří do strojírenství, automotive, železničního průmyslu i letectví.
Firma drží certifikaci ISO 9001:2015 a opakovaně získala ocenění mezi nejrychleji rostoucími polskými podniky (tzv. Obchodní Gazela). Výroba pokrývá celé spektrum od standardních válců po kompletně zakázkové hydraulické aktuátory vyráběné na základě technických výkresů, ale klidně i jen jednoduché skici zákazníka. Právě tato flexibilita - ochota přijmout i neobvyklé nebo malé série - může být pro české strojírenské firmy hledající spolehlivého dodavatele hydraulických komponentů mimořádně zajímavá.
Aktuálně firma rozšiřuje své výrobní kapacity tak, aby byla schopná ještě rychleji reagovat na potřeby svých partnerů/zákazníků.
Veletrh ITM Industry Europe: Polský průmysl v pohybu
Úterý patří největší průmyslové přehlídce Polska: veletrhu ITM Industry Europe 2026, který se konal ve dnech 26.-29. května v Poznańském kongresovém centru na Głogowské ulici. Pořadatel, skupina Grupa MTP, sdružil pod jednou střechou přes 700 vystavovatelů z oborů obrábění, povrchových úprav, automatizace, robotiky, interní logistiky, balení a svařování. Napříč všemi pavilóny se jako červená nit táhla témata umělé inteligence a Průmysl 4.0.
Polský průmysl zřetelně digitalizuje. Toruňská společnost DBR77 Robotics představila MES systémy pro zlepšení OEE a pořádala fórum „Současná továrna v časové tísni", kde odborníci diskutovali o softwarových nástrojích pro výrobní podniky v reálném provozu. Szwédský ERP systém pro výrobu prezentoval polský zástupce společnosti Monitor ERP.
Mimořádnou pozornost si zasloužila poznaňská firma Cube Systems, která se specializuje na automatizační a robotická řešení na míru. Její přidaná hodnota spočívá v kombinaci vlastního inženýringu s certifikacemi strojní bezpečnosti - firma jako partner Bureau Veritas a Omron dokáže upravit i stroje původem z Asie tak, aby vyhovovaly evropským normám. Na konkrétních příkladech přitom demonstrovala, že celkové náklady na vlastnictví (TCO) strojů mnoha asijských značek jsou navzdory poloviční pořizovací ceně v součtu výrazně vyšší než u strojů evropských. Poučné srovnání, na které by měli vzít ohled i čeští „nákupčí".
Elmark a ILS Logistics: Digitalizace v praxi
Třetí den jsme zavítali ke dvěma dalším polským subjektům, které si v našem harmonogramu původně nefigurovaly, návštěvu v nich se podařilo dojednat dodatečně, ale o to zajímavější poznatky jsme si z nich odvezli.
Distributor průmyslové elektroniky a automatizačních komponentů Elmark ukázal šíři své nabídky pro průmyslovou automatizaci - firma se zaměřuje mimo jiné na průmyslové komunikace a HMI systémy a má hluboké znalosti polského trhu.
Nezapomenutelnou zastávkou bylo Evropské centrum logistiky firmy ILS Logistics nedaleko Varšavy. Tento distributor automobilových dílů provozuje několik velkoskladů; nejnovější centrum disponuje jedním plně automatizovaným skladem, uvedeným do provozu v roce 2024, kde za plotem vládnou výhradně roboty - lidé do tohoto prostoru prakticky nevstupují. Také druhý sklad ovšem funguje s vysokou mírou automatizace distribuce. Distribuční centrum za 24 hodin expeduje až 500 000 kusů dílů v až 60 000 balících a v jednom okamžiku dokáže zpracovávat objednávky 720 klientů. Délka interních dopravníků dosahuje úctyhodných 13 km.
Polsko myslí na bezpečnost i budoucnost
Nelze přehlédnout, že ve všech podnicích, v každém rozhovoru, neustále zaznívalo téma obrany a bezpečnosti. Polsko sousedí s Ukrajinou a válka za jeho východní hranicí formuje podnikatelské myšlení napříč odvětvími. Inovace ve strojírenství, robotice i logistice se hodnotí i prizmatem jejich potenciálního přínosu pro obranyschopnost. I Łukasiewicz - PIT pracuje na projektu pancéřovaných kontejnerů pro převoz obilí z Ukrajiny: speciální kontejnery chrání náklad před mechanickým poškozením i vnějšími útoky a jsou navrženy tak, aby šly na hraničních překladištích během několika minut přeložit z ukrajinských vagonů (odlišný rozchod) do evropských, aniž by došlo ke kontaminaci nebo zdržení.
Proč by to mělo zajímat české firmy
Česká republika je industriálně velmi silná, avšak v oblasti aplikovaného výzkumu a vývoje jednoúčelových strojů naráží na limity. Polsko naopak buduje výzkumnou infrastrukturu s jasnou ambicí stát se centrem zakázkového inženýrství pro celou střední Evropu.
Łukasiewicz - PIT nabízí českým partnerům outsourcing celých inženýrských výzev, a to v několika formách: přímý vývoj na zakázku, společné projekty z evropských fondů (Horizon Europe), nebo licencování hotových patentovaných technologií, jako je biodekontaminace dřeva nebo laserové třídění textilního odpadu. Institut disponuje certifikovanými zkušebnami pro testování prototypů dle platné legislativy EU.
Firmy typu Bartex jsou zase příkladem spolehlivých výrobních partnerů pro subdodávky - s prokázanou kvalitou, evropskými certifikáty a zkušeností s dodávkami pro náročné průmyslové zákazníky.
Polsko je třetím největším obchodním partnerem Česka a trend vzájemné výměny je dlouhodobě rostoucí. Investiční a obchodní příležitosti přitom zdaleka nejsou vyčerpány - zejména ve strojírenství, automatizaci a technologiích pro cirkulární ekonomiku.