Od 1. ledna 2027 se mění tarifní struktura pro odběratele elektřiny na hladinách VN a VVN. Dosavadní platbu za rezervovanou kapacitu nahradí kombinace ceny za rezervovaný příkon a maximální odebraný výkon v měsíci. Co to bude znamenat pro výrobní firmy a jak se mohou na změnu připravit? Odpovídá Petr Čapka, specialista společnosti HENNLICH na efektivní řízení spotřeby energií.
Co se od ledna 2027 pro výrobní firmy konkrétně změní?
Z pohledu firmy bude důležité nejen to, jaký má sjednaný rezervovaný příkon, ale také jakého maximálního výkonu během měsíce skutečně dosáhne. Do plateb za distribuci se bude promítat maximální odebraný výkon, který vychází z nejvyššího čtvrthodinového odběru. Proto bude mnohem důležitější znát průběh spotřeby a výkonové špičky svého provozu.
Jak taková špička ve výrobní firmě vzniká?
Často úplně běžným provozem. Ráno se rozjíždí výroba, ve stejnou dobu startuje několik strojů, kompresory, chlazení nebo další energeticky náročná zařízení. K tomu může běžet nabíjení manipulační techniky. Pokud se více velkých odběrů potká v jednom okamžiku, může vzniknout výrazné maximum, přestože celková měsíční spotřeba není nijak mimořádná.
Znamená nová tarifní struktura automaticky vyšší náklady?
Ne. Dopad bude u každého odběrného místa jiný. ERÚ sám upozorňuje, že firmy s optimalizovaným rezervovaným příkonem mohou ušetřit, zatímco jinde mohou platby vzrůst. Proto bych nedoporučoval vycházet z obecných odhadů. Každá firma by si měla spočítat dopad na základě vlastních dat.
Jak firma zjistí, co pro ni změna znamená?
Základem je čtvrthodinový profil odběru. Ten ukáže, kdy během roku vznikala maxima a jak se skutečně využívá sjednaný rezervovaný příkon. Pro analýzu potřebujeme faktury za dvanáct měsíců, čtvrthodinová data za stejné období a smlouvu o připojení. Z nich lze nasimulovat náklady podle nových pravidel a určit, kde existuje prostor pro optimalizaci.
Musí úspora vždy znamenat investici do nové technologie?
Nemusí. První úspory se někdy objeví už při práci s daty. Může se ukázat, že firma nemá optimálně nastavený rezervovaný příkon nebo že se některé energeticky náročné procesy zbytečně potkávají ve stejném čase. Pak může pomoci změna nastavení nebo organizace provozu.
A kdy už dává smysl Energy Management System?
Ve chvíli, kdy chcete spotřebu nejen sledovat, ale aktivně řídit. U složitější výroby není reálné, aby energetik neustále hlídal, které technologie jsou právě spuštěné a zda se blíží výkonová špička. EMS pracuje s daty průběžně a může pomoci koordinovat spotřebu jednotlivých zařízení nebo například využití fotovoltaiky a bateriového úložiště. V HENNLICH proto postupujeme od analýzy přes detailnější měření až k automatickému řízení tam, kde ekonomicky dává smysl.
Co by tedy měla výrobní firma udělat ještě před koncem roku?
Především zjistit, jak na tom skutečně je. Do 1. ledna už nezbývá mnoho času. Začal bych třemi otázkami: Jaký máme rezervovaný příkon? Kdy vznikají naše nejvyšší čtvrthodinové odběry? A víme, co je způsobuje? Pokud na ně firma umí odpovědět, má dobrý základ pro rozhodnutí, jestli stačí upravit nastavení, změnit některé procesy, nebo začít spotřebu aktivně řídit.
Ing. Martin Jonáš