Masivní rozvoj umělé inteligence v posledních letech vyvolal celosvětový boom ve výstavbě nových datových center. Podle nejnovějších zjištění společnosti Schneider Electric, globálního lídra v oblasti energetických technologií, se však při tomto rychlém tempu výstavby zapomíná na zásadní faktor. Postupující globální oteplování totiž naráží na limity chlazení těchto center, která se kvůli extrémnímu teplu produkovanému samotnými AI čipy snadněji přehřívají. Rizika spojená s klimatem přitom nejsou dosud plně zahrnuta do reálné ceny těchto projektů. Výzkum ukazuje, že investice do odolnosti AI infrastruktury mohou snížit finanční ztráty způsobené klimatickými změnami o celou třetinu.
V globálním měřítku představuje nepojištěné klimatické riziko u datových center hrozbu pro budovy a technologie v hodnotě 388 miliard dolarů. To odpovídá více než třetině (38 %) celkových investic do datových center, přičemž v samotné Evropě je v ohrožení dokonce nadpoloviční většina finanční hodnoty těchto projektů.
Studie, kterou vypracoval Schneider Electric Research Institute a SE Advisory Services, varuje, že nová infrastruktura pro potřeby umělé inteligence čelí až dvaapůlkrát vyššímu riziku poškození a kolapsu než stávající datová centra. Hlavním důvodem je extrémní produkce tepla moderními AI čipy - během letních vln veder tak hrozí, že chladicí systémy přestanou stíhat, což vede k nucenému vypínání serverů. Pokud se do modelů započítá plánovaný růst AI, celkové vystavení těmto klimatickým hrozbám by mohlo celosvětově vzrůst ze současných 388 miliard až na 3,7 bilionu dolarů.
Evropa čelí dvojnásobnému riziku oproti USA
Míra ohrožení se výrazně liší podle regionů, což odráží místní klimatické podmínky, tropické teploty, charakteristiku přenosových soustav i zranitelnost dodavatelských řetězců. Z analýzy vyplývá zásadní varování pro náš region: Evropa (53 %) a Čína (56 %) jsou rizikům finančních ztrát a poškození AI infrastruktury vystaveny téměř dvakrát více než USA (28 %) nebo region APMEA (28 %).
„V Evropě tato hrozba znamená reálné znehodnocení samotných budov a technologií. Extrémní letní teploty dramaticky zvyšují náklady na chlazení superpočítačů a přetěžují energetickou síť, což vede k drahým výpadkům provozu. Nová generace AI serverů vyžaduje nepřetržitý a enormní chladicí výkon, na který starší infrastruktura zkrátka nebyla dimenzována," vysvětluje Frédéric Godemel, výkonný viceprezident divize Power Systems and Services společnosti Schneider Electric
Klíčové hrozby: Od chlazení po nedostupné pojištění
Klimatické změny bezprostředně ohrožují provoz a ekonomiku datových center v několika hlavních oblastech. Vedle extrémních teplot, která drasticky zvyšují provozní náklady na chlazení, je kritickým faktorem také nedostatek vody. Mnoho moderních center totiž spoléhá na odpařovací systémy, přičemž sucho a omezení dodávek vody mohou funkčnost celého datacentra okamžitě paralyzovat.
Další bezprostřední riziko představuje zranitelnost napájecí sítě, kdy bouře, lesní požáry či přetížení infrastruktury v horkých dnech zvyšují riziko plošných výpadků elektřiny. Tyto vlivy doplňuje hrozba přímého fyzického poškození budov povodněmi či silným větrem. Všechny tyto faktory se v důsledku promítají do financování projektů, protože pojišťovny kvůli rostoucí frekvenci živelních pohrom omezují krytí škod nebo pojištění pro rizikové lokality extrémně zdražují.
„Provozovatelé na jedné straně čelí reálnému riziku fyzického poškození technologií, na druhé straně narážejí na neochotu pojišťoven tato rizika plně krýt. Pokud chceme zajistit stabilitu digitálních služeb a AI, musíme odolnost budov a technologií začít řešit jako prioritu hned v první fázi projektování, nikoli jako dodatečné řešení," doplňuje Frédéric Godemel.
Cesta k adaptaci a odolnosti
Schneider Electric v závěru studie zdůrazňuje, že řešením není zastavení investic, ale změna přístupu k plánování. Provozovatelé musí klimatická rizika integrovat přímo do finančních modelů a lokalizačních strategií. Mezi doporučená opatření patří přechod na pokročilé technologie uzavřeného chlazení bez spotřeby vody, budování vlastních mikro-sítí (microgrids) s obnovitelnými zdroji a bateriovými úložišti pro zajištění nezávislosti na přenosové soustavě a důsledná diverzifikace geografického umístění kritických výpočetních kapacit.