Na výstavbě nových jaderných bloků v Jaderné elektrárně (JE) Dukovany by se měli čeští dodavatelé podílet ze 60 %. Alespoň s tím i nadále počítá česká vláda, pro niž je taková účast jedním z klíčových požadavků. „Věříme, že bez aktivní spolupráce s českými firmami nemůže být projekt úspěšný. Průběžné zapojování lokálních dodavatelů tak, abychom před dokončením dosáhli stanovené hranice, je tedy i v našem zájmu,“ říká v rozhovoru pro Technický týdeník Minhwan Chang, ředitel českého zastoupení KHNP.
První závaznou nabídku na výstavbu v JE Dukovany jste předložili na podzim roku 2023, v dubnu 2024 pak rozšířenou na více bloků. Nakolik se od sebe tyto dvě nabídky liší?
Hlavní změnou byla naše reakce právě na požadavek výstavby dvou až čtyř bloků místo jednoho, kterýbyl plánován původně. Ve výsledku byla naše nabídka pro Českou republiku výhodnější, protože jsme mohli nabídnout lepší cenu. Při výstavbě více bloků je totiž možné využít již shodnou organizační strukturu i zařízení potřebná pro výstavbu. Zároveň lze dosáhnout lepších cen komponent i zkrácení výstavby. Česká vláda veřejně deklarovala, že při výstavbě více bloků by mohly úspory dosáhnout až 25 % na jednom bloku, a já k tomu mohu jen dodat, že jsme se snažili se deklarovaným procentům co nejvíce přiblížit.
Jihokorejské jaderné elektrárny jsou pověstné nejlepším poměrem doby provozu a odstávek. Ozývají se ale hlasy, že je to dáno méně přísnými podmínkami provozu. Jak osobně vidíte srovnání podmínek provozu JE v Koreji a Evropě?
Při provozu jaderných elektráren v Korejské republice dodržujeme všechny mezinárodní standardy a nemyslím si, že by byly naše požadavky na bezpečnost méně přísné, než jsou v ČR, potažmo v EU. Důvod, proč se nám podařilo dosáhnout minima odstávek z důvodu závad, leží jinde.
Během prakticky padesátileté kontinuální výstavby a provozu jaderných elektráren v Koreji jsme získávali zkušenosti a vylepšovali technologie. Navíc se nám za tu dobu podařilo si vychovat dostatek kvalifikovaných a zkušených lidí, takže lépe zvládáme předcházet chybám, závadám a následným odstávkám způsobeným lidskou chybou. K tomu jsme ve spolupráci s výrobcem paliva a dodavateli komponentů zapracovali také na zkrácení času výměny paliva a dalších technologických odstávek.
Jak se do procesu zvyšování bezpečnosti a spolehlivosti jaderných elektráren v Koreji propsaly například závěry vyšetřování havárie v japonské Fukušimě?
Tato havárie byla určitě jedním z velmi smutných milníků jaderné energetiky, který ale zároveň znamenal velký globální posun v bezpečnosti provozu jaderných elektráren. My jsme si udělali vlastní analýzu příčin havárie a následně zapracovali na posílení designu a bezpečnostních prvků. Tím, že se nehoda stala v Japonsku, které od Koreje není daleko, byl i ze strany veřejnosti cítit velký tlak na to, abychom provoz našich elektráren udělali ještě bezpečnější.
Investovali jsme proto nemalé prostředky, abychom podobným haváriím předešli. Všechna tato bezpečnostní posílení zahrnuje i projekt výstavby nových bloků v Dukovanech.
Můžete být ohledně opatření zavedených po havárii ve Fukušimě konkrétnější?
Jedním z hlavních opatření bylo, že jsme instalovali dodatečná záložní zařízení, která dokážou posílit, či dokonce nahradit standardní bezpečnostní prvky v případě jejich zničení či poškození při katastrofě. Dalším opatřením byla instalace záložních baterií, které umožňují nouzový provoz elektrárny po dobu 72 hodin bez přívodu vnějšího proudu. Instalovali jsme také pasivní bezpečnostní prvky, které by bezpečnost zajistily nezávisle na obsluze. Toto je nesmírně důležité zejména pro případ, že by došlo k velkému poškození znemožňujícímu ovládání elektrárny obsluhou.
Jednou z příčin havárie ve Fukušimě bylo nahromadění a výbuchu vodíku. Proto jsme do reaktorových hal instalovali zařízení, která mají za úkol nahromaděný vodík odstraňovat.
A dalším opatřením je, že v případě poškození čerpadel, která do reaktoru dodávají chladicí vodu, je možné dále chladit díky samospádu této vody.
Když zůstaneme ještě u bezpečnosti: KHNP se může prokázat plněním mezinárodních bezpečnostních požadavků organizací jako IAEA, WENRA, EUR Rev.E a US NRC, nicméně tyto certifikace nejsou regulační ani licenční, nenahrazují důkladnou analýzu projektu jaderné elektrárny, kterou provádí nezávislý jaderný úřad. Jak daleko jste v procesu posuzování Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (SÚJB)?
Už při přípravách tendrové nabídky jsme si dělali průzkum regulatorního prostředí v ČR, identifikovali jsme rozdíly, jimž jsme se snažili přizpůsobit. Samozřejmě nemohu říci, že bychom byli připraveni na 100 %, ale už jsme tomu věnovali hodně energie a předpokládáme, že v procesu licencování budeme spolupracovat se zkušenými českými firmami tak, abychom ho úspěšně zakončili v plánovaném termínu.
Nicméně vzhledem k tomu, že ještě nedošlo k uzavření finální smlouvy, SÚJB zatím oficiální hodnocení ani licenční proces nezahájil.
Přesto už loni v říjnu navštívila ČR delegace našich inženýrů, kteří pro odpovědné zaměstnance SÚJB připravili workshop, v jehož rámci jsme účastníky seznamovali s některými specifiky či charakteristikami naší technologie. Zájem byl velmi vysoký a my jsme byli až překvapeni množstvím a hloubkou dotazů. I proto si myslím, že až licenční proces začne, spolupráce by měla probíhat dobře.
Do komerčního provozu jste již dovedli čtyři bloky v JE Baráka ve Spojených arabských emirátech, přičemž jde o první stavbu mimo vaše domácí území. Jaké zkušenosti vám výstavba v SAE přinesla?
Byly to velmi specifické zkušenosti. Stavba prvního bloku v Baráce začala v roce 2012 a v září roku 2024 byl spuštěn provoz čtvrtého bloku. Projekt byl hodně náročný v tom, že výstavba probíhala v pouštním prostředí s písečnými bouřemi, během nichž nelze pracovat, a s extrémními teplotami. V létě tam teploty dosahují až 50 °C. V SAE jsem na projektu strávil tři roky a z vlastní zkušenosti tak mohu potvrdit, že hlavně ze začátku nebyla komunikace s místním zadavatelem jednoduchá nejen kvůli jazykové bariéře, ale i kvůli kulturním rozdílům. Postupem času však překážek pomalu ubývalo a my jsme dnes opravdu velmi hrdí na to, že se nám projekt podařilo dokončit v dohodnutém termínu.
Česká odborná i laická veřejnost v průběhu loňského roku sledovala výhrady a spory firmy Westinghouse vůči KHNP. Nakonec se vám letos v lednu podařilo uzavřít dohodu. Je nám jasné, že nemůžete být příliš konkrétní, ale lze alespoň v základech nastínit její obsah, a nakolik ovlivní stavbu v ČR?
Konkrétní být opravdu nemohu, ale obecně vzato jsme se dohodli na určité kooperaci. Některé komponenty včetně klíčových bude dodávat firma Westinghouse, respektive bude se podílet na stavbě jako náš dodavatel. Tím, že s podobným modelem spolupráce máme zkušenost ze SAE, troufám si tvrdit, že český projekt to negativně neovlivní. [Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 27. února 2025 oznámil, že Westinghouse svou stížnost k tendru na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech stáhl. Tento krok navazuje na lednovou dohodu mezi Westinghouse a korejskou společností KEPKO, která kontroluje KHNP — pozn. red.]
Co děláte pro splnění požadavku, aby se do projektu alespoň ze 60 % zapojily české firmy, a je tento cíl skutečně dosažitelný?
Na začátek je třeba si říci, že požadavek 60% účasti českých firem neznamená, že této hranice dosáhneme hned na začátku stavby. Ze začátku bude podíl nízký a naskakovat bude po jednotkách procent. V průběhu celého projektu se ale bude navyšovat až k 60 % ve finální fázi před dokončením. Počítáme s tím, že tento závazek dodržíme.
Už od roku 2016 jsme si dělali interní průzkumy o možnostech českého (jaderného) průmyslu a vytipovali jsme si 700 potenciálních firem. Do užšího výběru jich prošlo 200, s 85 firmami už máme uzavřena memoranda o spolupráci a u 50 z nich jsme už provedli i audit řízení kvality apod. Není to tedy tak, že bychom se o lokalizaci snažili až po podpisu smlouvy.
Přípravy už probíhají roky a výsledky jednání s potenciálními dodavateli jsme zohlednili i v tendrové nabídce. Po uzavření smlouvy bude docházet k postupnému zapojování českých firem v rámci výběrových řízení pro dodavatele.
Důležité je také zmínit, že požadovaná 60% účast českých firem se počítá pro období výstavby projektu, následný provoz a údržba skýtá českým firmám další příležitosti.
Jsou však české firmy v rámci poměrně náročného legislativního prostředí EU a s cenou tuzemské pracovní síly schopné obstát v konkurenci vašich stávajících dodavatelů a splnit cenové a další předpoklady, s nimiž projekt počítá?
Obavy mnohých zdejších firem týkající se konkurenceschopnosti v rámci vypisovaných tendrů na subdodavatele vnímáme. Jejich velkou konkurenční výhodou je ale znalost zdejšího prostředí a regulatorních požadavků. A vzhledem k jejich zkušenostem a znalostem si myslím, že budou konkurenceschopné i v cenových ohledech.
Možná jejich obavy pramení z toho, že se budou muset seznámit s korejskou technologií, což bude vyžadovat čas. Ale v řadě případů se jedná o firmy, které mají s výrobou a instalací zařízení do jaderných elektráren bohaté zkušenosti, takže si troufám tvrdit, že nebudou mít s pochopením rozdílů problém a jejich zapojení do stavby může být úspěšně.
Máte v plánu poskytovat podpůrné programy, které pomohou českým společnostem v procesu výběru dodavatelů uspět? Jaké?
Byli bychom rádi, aby se k nim informace dostaly co nejrychleji, a jsme připraveni českým podnikům se vším pomoci. Například 25. února pořádáme akci pro potenciální dodavatele, kdy jim budeme vysvětlovat, jak vypadá proces registrace dodavatelů a jak se mohou zapojit. [Rozhovor byl realizován před zmíněným datem, nicméně před odchodem tohoto článku do tisku jsme stihli doplnit ještě aktuálnější odpovědi na otázky reagující nejen na zmíněnou akci, ale i na rychlý sled dalších událostí. Viz doplňující rámeček — pozn. red.] Semináře se zúčastní i zástupci korejského jaderného průmyslu, kteří mohou zájemcům leccos vysvětlit a odpovědět jim na případné dotazy.
A v podpoře jsme připraveni pokračovat i v průběhu projektu. Už nyní plánujeme pořádání prezentací a seminářů, kde budeme poskytovat související či aktuální informace.
Není proces seznamování se s potřebami technologie APR1000 natolik časově a finančně náročný, že by snižoval šance na uplatnění českých firem?
Tím, že projekt nezahrnuje jen stavbu, ale také následně ještě desítky let provozu, na což je třeba myslet, tak je opravdu naprosto životně důležité, aby se české firmy podílely i na provozu a údržbě. I z tohoto důvodu je účast a zapojení místních firem naší povinností s ohledem na provoz elektrárny. Co bych chtěl znovu zdůraznit, je fakt, že řada českých firem má dlouholeté zkušenosti s výrobou komponentů a údržbou jaderných elektráren. Proto nepochybuji o tom, že v krátké době budou schopni se seznámit s technologií a ve spolupráci s námi se zapojí do stavby nových bloků.
|
Ing. Minhwan Chang Působí jako hlavní představitel pražské kanceláře KHNP, kde vede a koordinuje úsilí KHNP při prosazování nových jaderných projektů v České republice. Od svého nástupu do KHNP v roce 2002 nashromáždil rozsáhlé odborné znalosti v oblasti provozu jaderných elektráren a vývoje mezinárodních projektů. Zejména v roce 2011 sehrál klíčovou roli při realizaci projektu výstavby JE Baráka v SAE, kde se ujal školení personálu ENEC a příprav na uvedení do provozu. V roce 2014 významně přispěl ke globální jaderné bezpečnosti tím, že sloužil jako Peer Reviewer v tokijském centru WANO, čímž podpořil bezpečný provoz JE po celém světě. V nedávné době zaměřil své úsilí výhradně na expanzi zámořského jaderného sektoru v Evropě, čímž podtrhl svůj závazek k rozvoji tohoto klíčového odvětví. |
O konečném výběru subdodavatelů mají rozhodnout až výběrová řízení. Jaká kritéria v nich budou rozhodující? Nejnižší cena za splnění technologických požadavků a kvality?
I když budou české firmy vybírány v rámci výběrových řízení, tak nejnižší cena nebude zdaleka jediným kritériem. Určitě bude důležitá schopnost včasných dodávek, znalost regulatorního prostředí a českých právních norem, což bude samozřejmě také důležité kritérium a samozřejmě velké plus pro potenciálního subdodavatele.
Při posuzování budeme v prvé řadě vybírat mezi těmi, kteří budou schopni dodat včas a vyhovět regulatorním požadavkům na bezpečnost i kvalitu. Teprve v další fázi výběru bude rozhodovat cena.
Je důležité si uvědomit, že výstavba nových bloků v Dukovanech je projekt, jehož financování bude ležet na bedrech České republiky. Proto musí být celý projekt pro české občany výhodný. My se toto všechno budeme snažit brát v úvahu, i když pro nás stále platí, že cílem je zrealizovat výstavbu za dohodnutou cenu a podle harmonogramu výstavby.
Máte už vytipované průmyslové oblasti, v nichž je český průmysl silný a v nichž byste chtěli s českými dodavateli spolupracovat?
Vzhledem k tomu, že pro bloky v Dukovanech nelze aplikovat korejský design 1 : 1, budeme určitě spolupracovat s inženýrskými firmami na přizpůsobení se místním technickým požadavkům. To je určitě oblast, v níž budou mít české firmy obrovskou konkurenční výhodu, protože znají zdejší požadavky. Když dám příklad, tak technické normy jsou založeny na amerických standardech ASME s tím, že my uděláme v designu takové změny, aby byl kompatibilní i s evropskými technickými normami. A to právě proto, aby to usnadnilo účast evropských, tedy i českých firem, které jsou zvyklé fungovat na základě evropských standardů. Jinak řečeno, budeme měnit standardy tak, aby byly kompatibilní s evropskými.
Počítáte s tím, že by se čeští dodavatelé, kteří se osvědčí při stavbě v Dukovanech, mohli podílet i na dalších vašich projektech?
Už nyní víme, že všechny firmy, které se do projektu stavby v Dukovanech zapojí, budou schopny poskytovat výrobky či služby nejvyšší kvality. A to jim samozřejmě umožní podílet se také na našich dalších projektech, tedy i mimo Česko. S tím počítáme a považujeme to za samozřejmost. Momentálně se podílíme na projektu výstavby jaderné elektrárny v Egyptě a jsme zapojeni do řešení prodloužení životnosti jaderné elektrárny v Rumunsku. České firmy se budou určitě moci účastnit tendrů na subdodávky.
Kromě Evropy usilujeme o získání zakázek v Asii, v Africe a na Středním východě, dále probíhá vývoj malých modulárních reaktorů, takže pokud už dojde k navázání obchodních vztahů s českými firmami, tak samozřejmě bude možná spolupráce i nadále. Jsme připraveni jim otevřít dveře do dalších regionů a ulehčit účast místních firem.
Uvádíte, že v některých případech jsou čeští dodavatelé předem určeni, příkladem je dodávka turbíny z podniku Doosan Škoda Power v Plzni, ta je ale poměrně logickým krokem, když patří pod křídla korejského Doosanu. Lze ovšem už nyní jmenovat i další české firmy, s nimiž už víceméně s jistotou počítáte?
Kromě Doosan Škoda Power je možné zapojení i dalších firem, jako je Škoda Jaderné strojírenství, ZAT, Metrostav, Sigma a další. S nimi jsme jednali už při přípravě tendru a zvažovali jsme možnosti zapojení a další jednání a diskuze budou pokračovat.
U jaderné elektrárny pochopitelně nemůže stavba začít ihned po podpisu smlouvy. Bude tomu předcházet dlouhé období projektování a licencování a samotná stavba začne až teprve v roce 2029. Jak už jsem zmínil, v první fázi budeme tedy navazovat spolupráci zejména s místními inženýrskými firmami, které nám pomohou přizpůsobit design a budou projektovat v souladu s českými legislativními požadavky a podmínkami. Pak teprve bude následovat spolupráce s výrobci komponent a se stavebními firmami.
Teď jste zmínil firmy, s nimiž jste podepsali memoranda o spolupráci. Ale i ony se budou muset účastnit tendrů. Ani ony tedy ještě účast jistou nemají, že?
Teprve v průběhu projektových prací budeme moci podle jednotlivých oblastí upřesňovat podmínky výběru dodavatelů. Zvážíme a zanalyzujeme potenciál možných dodavatelů a (nejen) na základě toho stanovíme způsob jejich výběru. V současné době je tedy opravdu předčasné mluvit o tom, že konkrétní komponentu bude dodávat konkrétní firma.
Firmy ale budou mít dostatek času na přípravu a budou se moci účastnit našich seminářů a dalších akcí, o nichž jsem již hovořil.
Vidíte s ohledem na průběh jednání a další okolnosti uzavření smlouvy na výstavbu ve stanoveném termínu, tedy do konce března, jako reálné?
Náš cíl je jasný. Chceme tento termín dodržet. Nicméně, i kdyby se to nakonec nepodařilo a termín se posunul, tak si myslím, že není ani tak důležité přesné datum na smlouvě, ale spíše to, co dokument obsahuje. Chceme smlouvu společně dobře připravit tak, aby bylo možné celý projekt dokončit ve stanoveném čase. Se zadavatelem proto hledáme optimální způsob, jak docílit toho, aby do konce roku 2036 byl zprovozněn 5. blok a do roku 2038 pak 6. blok.
V Koreji máme takové přísloví, že příprava je polovina práce, proto smlouvě věnujeme tak velikou péči.
České firmy v očekávání před podpisem... |
|
Ačkoliv mezi dobou realizace rozhovoru a vydáním tohoto vydání Technického týdeníku neuplynulo až tolik času, s blížícím se termínem podpisu smlouvy na tak důležitou zakázku, jakou výstavba dalších jaderných bloků v ČR bezpochyby je, se situace rychle vyvíjí a nervozita hlavně ze strany českých firem stoupá. A ani jedna ze stran nesedí s rukama založenýma v klíně. V termínu mezi 14. a 19. únorem jednala česká delegace se zástupci nejen státu a jaderného průmyslu přímo v Jižní Koreji (viz reportáž na předchozí dvoustraně). Svaz podnikatelů ve stavebnictví vyjádřil znepokojení nad tím, na jaké úrovni budou české firmy zapojeny do schématu dodávek, a to i přes své zkušenosti s výstavbou předchozích JE. Nechtějí být jen dodavateli betonu, surovin a práce. Rádi by zúročili své zkušenosti a významně se podíleli na projekčních pracích. Obávají se o své know-how. Můžete se tedy vyjádřit ke své představě o míře zapojení českých stavebních firem do jednotlivých fází projektu? Při akci zmíněného sdružení, která se konala v době cesty ministra Vlčka do Koreje, zazněly rovněž obavy, že konkrétní projekční práce ještě nezačaly a že tuzemské firmy nemají ani dostatek konkrétních informací, aby se dostatečně připravily. Chápu, že nemusí být možné zahájit předběžné projektové práce před podpisem smlouvy, ale jste si opravdu jisti, že KHNP je dostatečně obeznámena se složitostí domácích a evropských stavebních schvalovacích procesů, aby byla schopna zvládnout zamýšlený a slibovaný harmonogram? Máte alespoň dostatečně zpracovanou dokumentaci, která by umožnila zahájit projekční práce na stavbě krátce po podpisu smlouvy? Role českých firem se pravděpodobně výrazně zvýší po dokončení stavby, tedy v navazujících fázích provozu a údržby. To samozřejmě vyvolává nejen očekávání dalších příležitostí k zapojení, ale také obavy, že pokud samotná stavba nebude dostatečně kvalitně provedena, budou to české firmy, které budou muset řešit následné problémy. To vede k otázce, která zní: Jaké záruky v tomto ohledu nabízí korejská strana? Na evropském trhu práce je nedostatek pracovních sil, zejména v technických oborech, a velký projekt, jakým je výstavba jaderných bloků, bude vyžadovat zapojení značného počtu lidí. Před časem jste řekl, že jste připraven v případě potřeby dočasně posílit počty ze zahraničí, pokud by na domácím trhu nebyl dostatek pracovních sil. Pomiňme nyní standardní obavy občanů z větší koncentrace lidí s odlišnými kulturními, náboženskými a společenskými zvyklostmi, které jsou přirozené, byť ne vždy plně opodstatněné. Spíš bych se zaměřil na kvóty pro navýšení kapacit pracovní síly ze zahraničí, kterými Česká republika reguluje trh práce a které již nyní brzdí řadu firem v dalším rozvoji. Jednáte s českou vládou o případné výjimce, která by umožnila dočasné navýšení pracovních kapacit v případě potřeby dodržet harmonogram projektu tak, aby nebyly ohroženy další klíčové stavební projekty v ČR nebo zpomalen rozvoj jiných perspektivních projektů v českém průmyslu? Mezi potenciálními českými dodavateli také panuje obava, že se jim nevyplatí zapojit se do ratifikačního procesu, pokud se postaví méně než čtyři bloky. Bylo by pro české firmy výhodnější, kdyby Česká republika podepsala smlouvu na čtyři bloky? Na Česko-korejské jaderné konferenci v Praze 25. února zaznělo, že urychlíte proces výběru dodavatelů. Kde jste v tomto ohledu našli rezervy/prostor pro možné zlepšení? V rozhovoru jste zmínil, že budete pořádat akce pro potenciální zhotovitele, kteří se potřebují zorientovat v požadavcích a možnosti přihlásit se jako zhotovitelé. Jedna z takových již mezitím proběhla. Jaké přinesla výsledky? Do jaké míry splnila vaše očekávání? |
Kristina Kadlas Blümelová a Michael Málek