Vliv intervencí České národní banky (ČNB) na zahraniční obchod se v čase významně snižoval. Uměle udržovaný kurz koruny ovlivnil exporty zejména v prvním intervenčním roce, v dalších dvou letech byla míra našich vývozů klesající, a ve srovnání s tříletou předintervenční dobou, byl celkový růst exportů na stejné úrovni.
To, že se vliv intervencí na konkurenceschopnost exportérů přeceňuje, potvrzuje i vývoj exportů v prvních šesti měsících po ukončení kurzového dopingu, tedy od dubna do září letošního roku, kdy dochází dokonce k vyššímu růstu našich vývozů, než za stejné období v době intervencí. Podobné výsledky vykazují i dovozy, na které měl zásah centrální banky vliv zcela minimální. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) ve spolupráci s Vysokou školou finanční a správní (VŠFS) předkládá Analýzu vlivu intervencí ČNB na český export a import.
První výsledky vlivu intervencí na zahraniční obchod předkládá AMSP ČR a VŠFS u příležitosti vědecké konference Vysoké školy finanční a správní „Konkurenceschopnost podniků v souvislosti s fiskální a monetární politikou," pořádané 16. 11. 2017 v sídle ČNB, za účasti guvernéra centrální banky a řady významných osobností ze světa byznysu. Základem analýzy se stala aktuální data Českého statistického úřadu, na základě kterých je možné porovnat výkonnost našeho mezinárodního obchodu v době předintervenční, intervenční i pointervenční.
Z analýzy vyplývá, že hlavní vliv na náš export nastal zejména v prvním intervenčním roce (2014), kdy došlo k nárůstu našich vývozů o 14,3 %, zatímco v roce předcházejícím (2013) to byly 3,3 %. V dalších letech ale měla dynamika našeho exportu klesající tendenci a v posledním roce intervencí (2016) jsme rostli již pouze o 2,3 %. Za celou dobu intervencí sice vzrostl náš celkový vývoz o 25,2 %, což je ale v prakticky stejné jako za stejné období před intervencemi (2011-2013), kdy vzrostl náš export o plných 25,3 %. Pokud bychom vycházely pouze z exportů do EU, potom je vliv zásahu ČNB na exporty nepatrně vyšší. Zatímco v době intervencí vrostl export o 25,2 %, za stejné období před zahájením udržování kurzového závazku to bylo o 20,8 %.
Srovnáme-li dobu vývoje exportu po ukončení intervencí, potom za prvních šest měsíců od ukončení kurzového dopingu je růst míry vývozů dokonce vyšší a roste tempem 4,2 %, ačkoliv koruna v téže době posílila až na 26 korun za euro. Ve stejném období v předcházejícím roce rostl export pouze o 2,4 %, ačkoliv byl uměle udržován pro exportéry kurz výhodnější (27 korun za euro). Stejně tak se vyvíjí exporty po ukončení kurzového závazku do zemí EU, kdy za první půlrok od ukončení intervencí vrostly o 4,5 %, zatímco za stejné období roku předcházejícího, tedy exportně „dotovaného" to bylo pouze 3,2 %.
Analýza ukazuje, že ani vliv intervencí na dovozy nebyl nijak mimořádný. Hned v prvním roce intervencí vzrostly importy dokonce o 13,3 %, zatímco v posledním roce před intervencemi to bylo pouze o 2,1 %. V celém období intervenčního režimu vzrostly importy o 23,8 %, což je více, než za stejné období (3 roky) v době před zahájením oslabování koruny, kdy míra importů byla pouze 17,0 %. Nepatrný vliv intervencí je pouze u importů z EU, kdy v době umělého udržování kurzu vrostla míra importů celkem o 17,0 %, zatímco za stejné období před intervenčním režimem to bylo 20,2 %.
Vývoj importu v době po ukončení intervencí signalizuje, že dochází k posílení dovozů, neboť od dubna do září 2017, tedy v době posilování koruny se tempo růstu pohybuje na úrovni 7 %, zatímco ve stejném období předcházejícího roku to bylo pouze 0,5 %. Dovozy z EU v pointervenčním režimu jsou rovněž o něco vyšší a rostou o 4,5 %, přičemž ve stejném období roku 2016 rostly importy ze zemí EU tempem 3,2 %.
Z důvodu objektivity je třeba uvést, že kurz není pochopitelně jediným kritériem pro posouzení výsledků našeho zahraničního obchodu a že míra růstu exportů a importů je dána řadou dalších faktorů. Do předintervenčního období vstupují např. roky 2011-2013, kdy byl zejména v počátečním období zřejmý dopad oživení ze světové krize, částečně lze zohlednit i propad na trzích Ruska v době 2015 apod. Přesto je patrné, že exportní firmy si dokázaly udržet výkonnost i v době oslabující koruny a že vliv intervencí na celkové exporty ztrácí svůj význam s délkou intervenčního režimu. Stejně tak je patrné, že se nenaplnily černé scénáře, které předvídaly, že v době kurzové dotace dojde k rapidnímu oslabení našich dovozů. Naše importy po oslabení koruny dokonce významně vzrostly.
Karel Havlíček, předseda AMSP ČR a současně děkan VŠFS k tomu uvádí: „Analýza potvrzuje, že výborná kondice našich exportérů není v důsledku zásahu centrální banky, ale odpovídá kvalitě produktů, schopnosti producentů přizpůsobit se mezinárodní poptávce a dlouhodobě vysoké úrovni technického zázemí, kterým disponujeme. Dokážeme inovovat a umisťovat naše výrobky na světových trzích, přičemž kurzový doping měl na naši konkurenceschopnost nižší vliv, než jak se prezentovalo."
Evžen Reitschläger, člen představenstva AMSP ČR zodpovědný za oblast exportu, analýzu komentuje: „Aktuální výstupy analýz signalizují, že naší ekonomice se daří prosazovat české produkty na zahraniční trhy. Podpůrný nástroj v podobě mnohokrát skloňovaných intervencí se ukazuje být pouze jedním z faktorů, který měl vliv na výsledky českých exportérů. Nicméně se začíná projevovat, že se nejednalo o nástroj klíčový. Exportéři navíc měli relativně dostatek času zajistit se proti posílení koruny různými finančními nástroji, což jim vložilo do rukou poměrně solidní nástroj pro snížení kurzových rizik v následujícím období."