K technice mám vztah od dětství. Spoustu věcí jsem prozkoumal, objevil a někdy i opravil díky velké dávce zvědavosti i jisté míře drzosti. Motor svého prvního vozu značky FIAT 500 jsem třeba rozebral ve chvíli, kdy vypověděl poslušnost, aniž bych se na to před tím příliš připravoval. Vycházel jsem přitom ze dvou předpokladů: základní princip spalovacího motoru znám z fyziky (z učiva pro základní školy) a každý díl v motoru musí mít svou funkci, na kterou by se logickým uvažováním mělo dát přijít. A světe, div se, po tom, co jsem motor opět poskládal, naskočil a sloužil ještě řadu let.
Tehdy jsem ovšem neriskoval více než svou vlastní materiální škodu, tedy že motor už nikdy nenaskočí. O to větší respekt mám však k lékařům, především pak chirurgům, kteří mají odvahu provádět často nebezpečné invazivní zásahy do lidského těla s cílem pomoci, ba dokonce posunout možnosti svého oboru natolik, aby se daly zachraňovat životy a řešit zdravotní problémy, které ještě včera nikdo kvalitně vyřešit neuměl. Smekám před nimi.
Mimochodem, víte, že pojem chirurgie, název lékařského oboru léčícího nemoci a úrazy operativně manuálním a instrumentálním ošetřením, pochází ze starořeckého termínu cheirourgia, vzniklého kombinací slov cheir (ruka) a ergein (pracovat)? Doslova jde tedy o „ruční práce“.
Nicméně dnes už chirurgie a ostatní zdravotnické obory nejsou jen o ruční práci. Jsem rád, že i lidé z technických oborů, ke kterým mám podstatně blíže než k medicíně, mohou a umějí lékařům a operatérům v jejich záslužné a obdivuhodné práci pomáhat. Že tisíce výzkumných a vývojových týmů denně pracuje na vývoji nových a vylepšování stávajících nástrojů a zařízení, bez kterých by se zdravotnictví nemohlo pohnout kupředu. Jen díky spolupráci vědců, lékařů a techniků mohly vzniknout metody, zařízení a přístroje, o kterých píšeme v tomto vydání Technického týdeníku.
Třeba lasery a moderní materiály usnadňují výměny stěžejních kloubů natolik, že se pacienti vracejí k normálnímu životu už velmi rychle po zákroku. Nanotechnologie se pak postarají o rychlé, bezzánětlivé hojení a tam, kde by se přece nějaký ten zánět objevil, pomohou světélkující obvazy. Kloubní implantáty zas vypomohou v boji s artritidou a zubní implantáty umějí generovat elektřinu a využívat ji v boji proti plaku a infekcím…
Jsem rád, že řada šikovných lidí ze zmíněných oborů pochází z České republiky a že tak přínos obdivuhodného pana profesora Holého nezůstává jedinou stopou ve světovém lékařství.
Zajímavé jsou také práce našich současných specialistů. Díky jejich snaze se například rodí metoda střídavé elektroporace, s jejíž pomocí by mělo být snazší léčit srdeční arytmie či zprůchodňovat stenty ve žlučovodech. A robotický 3D skener s termovizí odhalí zánět či nekrózu i hluboko pod kůží.
Přeji vám příjemné čtení.
