Evropský zpracovatelský průmysl, se všemi výzvami, kterým čelí, je základem naší konkurenceschopnosti, prosperity a udržitelnosti. Toto výrobní odvětví zaměstnává v rámci Evropské unie téměř 30 milionů lidí a jeho přidaná hodnota činí 2,2 bilionu eur, což odpovídá 15 % hrubého domácího produktu. Údaje vycházející z oficiálních statistik Eurostatu pro rok 2024 potvrzují, že je zpracovatelský průmysl jednou z klíčových silných stránek EU. Jedná se o odvětví, které vyrábí světoznámé produkty a nabízí atraktivní pracovní místa. Abychom však hodnotu a sociální přínos zpracovatelského průmyslu zachovali, potřebujeme odvážné investice do ekologického a digitálního přechodu. Nejde přitom pouze o zavádění nových technologií, ale o transformaci celého našeho přístupu k výrobě. Zelený přechod je pro společnost a planetu zásadní. Musíme využít příležitostí, které nabízí, masivně posílit oběhové hospodářství a nadále být lídry v oblasti čistých a zelených technologií. Evropská unie byla podle posledního hodnocení z roku 2023 na prvním místě právě v počtu předložených takzvaných zelených patentů. Stejně tak digitální nástroje, jako jsou velká data a umělá inteligence, slibují revoluci v tom, jak navrhujeme, vyrábíme a distribuujeme zboží. Financování výzkumu a inovací ze strany Evropské unie v partnerství „Made in Europe“ dokazuje náš závazek vůči zpracovatelskému průmyslu, a to prostřednictvím očekávaného příspěvku EU do pokročilé výroby ve výši 900 milionů eur v programu Horizont Evropa. Podle zprávy Trendy v pokročilém výrobním výzkumu a inovacích bylo do realizace dosavadních 93 projektů v letech 2021 až 2024 investováno 570 milionů eur. Tato čísla naznačují, že v průmyslu se investuje opravdu masivně. Větší podporu pokročilé výrobě poskytuje také Evropský inovační a technologický institut prostřednictvím EIT Manufacturing, znalostního a inovačního společenství (KIC — Knowledge and Innovation Community), které sdružuje téměř 70 předních evropských partnerů z oblasti podnikání, vzdělávání a výzkumu, dále pak Evropská rada pro výzkum (ERC — European Research Council) a Evropská rada pro inovace (EIC — European Innovation Council), která investovala do vyspělé výroby až 250 milionů eur. Navzdory těmto možnostem je však míra implementace mezi evropskými výrobci stále nízká. Celý tento proces totiž představuje zvýšené náklady na efektivitu, inovace, vytváření pracovních příležitostí a schopnost reagovat na potřeby trhu. Jak doporučuje zpráva italského bankéře, ekonoma a politika Maria Draghiho, jenž loni zveřejnil svou vizi, jak může Evropa dohnat Čínu a Spojené státy, potřebujeme investice do vyspělých technologií, do dovedností, do aktualizace systémů a procesů a do nových IT infrastruktur. Jako signatáři Pařížské smlouvy a zastánci „Zelené dohody pro Evropu“ jsme přijali ambiciózní závazky ke snížení uhlíkové stopy a dopadu výroby na životní prostředí. Ty však nejsou plněny s potřebnou naléhavostí a investicemi do udržitelných postupů a technologií. „Zelený přechod“ se ovšem neomezuje pouze na EU. Když budeme v tomto typu transformace první, otevře nám to nové trhy. A hned dvě loňské důležité zprávy, tedy nejen Maria Draghiho, ale také dalšího bývalého italského premiéra Enrica Letty, odrážejí tyto výzvy a poskytují dostatek důkazů o tom, co je aktuálně zapotřebí. Lettova zpráva upozorňuje na riziko deindustrializace Evropy, která zatím není považována za nezvratnou, ale vyžaduje, aby se evropské podniky v rámci jednotného trhu rozšířily, aby byly schopny konkurovat na světovém trhu. Draghiho zpráva zdůrazňuje potřebu významných investic (včetně zásadních soukromých i společných investic členských států) do dekarbonizace a digitálních inovací, jakož i do veškeré infrastruktury, kterou lze považovat za celoevropsky prospěšnou. Nové politické trendy, které prosazuje předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, vyzývají k vytvoření evropského plánu prosperity, k masivním investicím do naší udržitelné konkurenceschopnosti, k tomu, aby se výzkum a inovace staly jádrem naší ekonomiky, k řešení nedostatku dovedností a pracovních sil a k vytvoření dohody o „čistém průmyslu“. Pro zpracovatelský průmysl má jasný význam právě dohoda o čistém průmyslu, která má podpořit čisté a strategické technologie a energeticky náročná průmyslová odvětví, a nový zákon o oběhovém hospodářství, který má zachovat hodnotu zdrojů po delší dobu. Závěrem lze říci, že musíme masivně investovat do inovací, abychom udrželi krok s USA a Čínou; musíme rozvíjet oběhové hospodářství, abychom snížili naši závislost na dovozu kritických surovin a zároveň využili technologické příležitosti, využít potenciál dat a digitálních nástrojů, investovat do dovedností a zachovat strategickou a technologickou suverenitu v oblasti vyspělé výroby. Dipl. Ing. George Blaha, generální ředitel společnosti Schneeberger Mineralgusstechnik, předseda dozorčí rady a delegát Svazu strojírenské technologie v Evropské asociaci průmyslu výrobních strojů a příslušných technologií CECIMO, k tomuto tématu říká: „Vysoké ceny energií mají vážný dopad na globální konkurenceschopnost evropských podniků a průmyslovou výrobu. Zásadní je také prosazovat otevřený přístup k technologiím v automobilovém průmyslu zahrnující nejen elektromobily, ale také pokročilé spalovací motory, vodíková paliva a další inovativní řešení. Různorodý přístup nabídne spotřebitelům větší výběr a podpoří udržitelný růst v celém odvětví.“ /PhDr. Blanka Markovičová, CSc., tisková mluvčí SST, na základě podkladů CECIMO: Maria Cristina Russoová, Generální direktoriát Evropské komise pro výzkum a inovace, ředitelka pro globální přístup a mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a inovací, a Dipl. Ing. George Blaha/
