Lidstvo má v současné době k dispozici v dostupných ložiscích více než 200 bilionů m3 zemního plynu. Při nynější spotřebě to podle propočtů analytiků koncernu BP vystačí na 63,6 roku. Další bezmála stejné množství plynu tuší geologové v břidlicových vrstvách, které zpřístupnila metoda hydraulického štěpení vyvinutá a uplatňovaná v USA. Náklady na těžbu plynu, složením fakticky identického s klasickým zemním plynem, tam už klesly z počátečních více než 6 USD za milion britských tepelných jednotek (MMBtu, přičemž 1 MMBtu je zhruba 35 m3) pod 4 USD, jež jsou běžné na klasických plynových polích. Průlom, který umožnil návrat k de facto historické těžbě břidlicového plynu, jež byla zahájena před téměř 200 léty ve Fredonii (dnešní stát New York), pociťuje hlavně chemický průmysl. V USA ještě nedávno prakticky končil. Nyní se tu ve velkém budují čpavkové stanice, závody na výrobu etylenu a dalších produktů. Stávají se vážnou konkurencí pro obdobné podniky postavené v minulých letech na Blízkém východě, v sousedství bohatých zdrojů zemního plynu. Výstavba elektráren na břidlicový plyn stojí až na druhém místě. Každopádně však ze současného amerického plynového boomu profi tují dodavatelé velkých technologických celků. V USA se břidlicový plyn podílí na celkové těžbě jednou čtvrtinou. Přesto ještě v roce 2011 ji americká spotřeba převyšovala o 40 mld. m3, tedy o 7 %. Prozatím si USA alespoň upevňují prvenství světové těžařské jedničky, o které v roce 1983 přišly. V čele je tehdy vystřídal Sovětský svaz a posléze Rusko. Poprvé se Američanům vrátilo prvenství v roce 1997 a s roční přestávkou v roce 1999 je drželi až do roku 2001. Velký náskok v čele světového žebříčku si udržují od roku 2009. Břidlicový plyn – velká pětka: (zásoby v bilionech m3) Svět 190 Čína 37 USA 25 Argenti na 22 Mexiko 20 JAR 14 (Zdroj: geology.com) Ozývají se však pochybnosti, že by se z USA, na něž připadá 13 % dobyvatelných zásob břidlicového plynu, stal v brzké době významný hráč na světovém trhu se zdroji energie. Odborníci poukazují zejména na absenci infrastruktury potřebné pro vývoz zkapalněného plynu do zemí s lepšími cenami a také na fakt, že těžba zemního plynu stále nestačí domácí poptávce. Proti mluví i snahy dalších zemí, v první řadě Číny, využít vlastní obrovská ložiska břidlicového plynu. Za současný boom břidličného plynu vděčí USA někdejšímu prezidentovi Jimmymu Carterovi. Po šoku vyvolaném embargem blízkovýchodních dodavatelů ropy v roce 1973 nařídil Ministerstvu energetiky zjistit, zda lze takové hrozbě čelit využitím domácích energetických zdrojů. Výsledky geologických průzkumů ukázaly, že pod zemí se v břidlicích a podobných horninách nachází více plynu než na Blízkém východě. Potřebnou technologii, která propojila hydraulický fraking s vodorovnými vrty, vyvinul před desetiletím John Mitchell ze společnosti nesoucí jeho jméno. Především se zrychlilo vlastní vrtání: na 1 km je nyní zapotřebí jen 30 dní, zatímco dříve to byly plné 3 měsíce. Těžitelné zásoby břidličného plynu v USA se ještě v roce 2008 odhadovaly na necelých 1,2 bilionu m3. O rok později se téměř zdvojnásobily a v roce 2010 se jejich objem podle Energetické informační služby amerického Ministerstva energetiky přiblížil k 3,5 bilionu m3.
