Zabráníme spekulativním investicím do fotovoltaiky? Schválení novely je první krok

Dne 17. března 2010 schválila Poslanecká sněmovna ČR novelu zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Energetickému regulačnímu úřadu to umožní v budoucnu zlevňovat výkupní ceny elektřiny ze slunce o více než 5 procent. Tento krok zcela určitě zabrání spekulativním investicím do fotovoltaiky. ČEPS přišel počátkem roku s požadavkem pozastavit vydávání kladných stanovisek k žádostem o připojování nových fotovoltaických a větrných zdrojů. Zeptali jsme se předsedy představenstva a generálního ředitele ČEPS Ing. Petra Zemana, jaké kroky tomu předcházely. n Počátkem února zaslala společnost ČEPS dopis distribučním společnostem, v němž je žádá pozastavit vydávání nových kladných stanovisek k žádostem o připojení fotovoltaických a větrných elektráren. Proč? Dopisem jsme reagovali na prudký nárůst žádostí o kladná stanoviska týkající se připojení fotovoltaických větrných zdrojů do elektrizační soustavy. Stávající platná legislativa společnosti ČEPS ukládá zodpovědnost za bezpečný a spolehlivý provoz celé elektrizační soustavy ČR. Přenosová soustava, součást elektrizační soustavy, je v současné době v optimální kondici a máme vypracovaný podrobný plán investic až do roku 2022, který reaguje na požadavky všech našich zákazníků - žadatelů o připojení zdroje nebo spotřeby. Co se obnovitelných zdrojů energie týče, přímo do přenosové soustavy jsou nyní připojeny pouze tři vodní elektrárny a v počátečním stadiu je jednání o připojení dvou větrných farem. Problémem, jak jsme již několikrát zdůrazňovali, není kapacita přenosové soustavy, nýbrž potenciální nedostatečná kapacita rezerv v elektrárnách nutná pro regulaci sítě (tzv. podpůrné služby). Na tento problém upozorňujeme již několik let. n Jaká je současná situace? Na základě dodaných podkladů od distribučních společností o množství již vydaných kladných stanovisek pro připojování fotovoltaických a větrných elektráren činí k 31. 1. 2010 součet jejich potenciálního výkonu 8063 MW. Ke stejnému datu existují žádosti o celkovém výkonu 2352 MW s již uzavřenou smlouvou o připojení. Předpokládáme, že do konce roku 2010 bude nainstalováno až 1985 MW. Jen ke konci ledna 2010 byly do elektrizační soustavy připojeny fotovoltaické a větrné zdroje o výkonu 672 MW. Tato čísla dokládají prudký růst zájmu o budování fotovoltaických zdrojů, který vznikl na přelomu let 2009 a 2010, a to především díky nečekanému poklesu investičních nákladů na tyto zdroje. Problémy by mohly nastat již v příštím roce v období minim zatížení, kdy výkon FVE, pokud by přesáhl bezpečný limit a nebyl regulován, by svým objemem ze soustavy prakticky „vytlačil“ ostatní zdroje a už by nebyl dostatek zdrojů, které mají schopnost poskytovat rezervní výkon pro vyrovnávání poruchových výpadků zdrojů, vyrovnávání kolísání spotřeby a kolísání výroby z fotovoltaických a větrných zdrojů. Tuto situaci by ČEPS (provozovatel přenosové soustavy) ovšem nemohl dopustit a s použitím všech legálních prostředků by musel provoz fotovoltaických zdrojů omezit. n A není to zbytečně katastrofický scénář? ČEPS nedopustí ohrožení bezpečnosti a spolehlivosti elektrizační soustavy a bude tomuto stavu bránit všemi možnými legálními prostředky, dokonce i omezováním výroby na straně zdrojů. Ovšem případy, kdy systém zkolaboval, nejsou vymyšlené, skutečně se staly. Každá taková událost má dalekosáhlé nejen ekonomické, ale i celospolečenské dopady. Například „nedělní“ několikahodinový výpadek v Itálii v září 2003 způsobil národohospodářské ztráty v řádu několika miliard eur. Nejčerstvější případ je z Chile, kde v neděli 14. března večer došlo k mnohohodinovému black-outu, který postihl 16 milionů obyvatel. A důvod? Elektrizační systém nebyl schopný nahradit výpadek výroby z vodních zdrojů, aktivace výkonu v tepelných blocích trvala tři hodiny. Tento poslední případ už se velmi blíží situaci, na kterou ČEPS upozorňuje, okamžitý nedostatek potřebného rezervního výkonu způsobil black-out. n Ale vy jste ta čísla několikrát měnili… N eměnili, my jsme je jen upřesňovali podle toho, jak jsme data od ERÚ a distribučních společností dostávali. Údaje, jež jsem uvedl, jsou od Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSRES). Na této platformě jsme se také dohodli, že čísla budou pravidelně aktualizovaná. n Mluvilo se též o tom, že příští rok v létě budete vypínat fotovoltaické elektrárny. Opravdu je situace tak vážná? Nehodláme bezdůvodně vypínat fotovoltaické elektrárny. Tak jsme to nikdy neřekli. Naší zákonnou povinností je především udržet bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy a vyrovnané bilance mezi výrobou a spotřebou, aby byly umožněny spolehlivé dodávky elektrické energie všem zákazníkům. Pokud se uskuteční většina projektů, ke kterým existují souhlasná stanoviska, budeme v případě plného využití jejich instalované kapacity schopni splnit své zákonné povinnosti pouze s využitím nuceného omezování výroby, a to i OZE v krajním případě s využitím pravidel předcházení stavu nouze. Tato pravidla daná Energetickým zákonem společnosti ČEPS umožňují po vyčerpání všech jiných možností omezovat i výrobu z fotovoltaických a větrných zdrojů. K nutnosti využít tohoto nouzového řešení by mohlo dojít po vyčerpání regulačního výkonu existujících elektráren nutného k udržení spolehlivého a bezpečného provozu soustavy. Je tedy logické, že by tyto zdroje musely být omezovány ve výrobě. n To je Česká republika opravdu takovým solárním rájem? Výstavba klasických zdrojů je motivována tržními příležitostmi, zatímco výstavba fotovoltaických zdrojů je motivována především výší dlouhodobě zaručené podpory. Pokud nedojde k dohodě na základě seriózní diskuse, nebude dostatek elektráren s dostatkem výkonu pro regulaci kolísání výroby fotovoltaických elektráren. Výstavba elektráren poskytujících podpůrné služby (rezervní výkon pro pokrytí výkyvů ve spotřebě a výrobě) a jejich připojení do přenosové nebo distribuční soustavy trvá podstatně déle (z důvodu zdlouhavých povolovacích procedur) než vybudování fotovoltaických nebo větrných elektráren. Navíc výstavbu elektráren poskytujících podpůrné služby nemůže nikdo nikomu nařídit a ČEPS ze zákona nemá licenci na výstavbu elektrárny. n Co je to regulační limit soustavy, máte jeho číselnou hodnotu? Pro připojený výkon ze zdrojů s neřiditelnou výrobou musí být v provozu nezbytné množství regulační zálohy, aby byl zabezpečen rezervní výkon umožňující reagovat na výkyvy výroby či spotřeby. Ze zákona je nutné zabezpečit plynulou dodávku elektřiny a také rovnováhu mezi výrobou a spotřebou v každém okamžiku. Pro dodávku z neregulovatelných obnovitelných zdrojů je podle studie EGÚ Brno limitující hodnota nazvaná soudobý pohotový výkon neřiditelných OZE 1650 MW pro roky 2010–2012, pro roky 2013–2015 je tato hodnota 2000 MW. Limitem se rozumí maximální výroba z OZE při dané hodnotě spotřeby a exportu za podmínky schopnosti zachování výkonové rovnováhy ES ČR. n Česká fotovoltaická průmyslová asociace postup distributorů a provozovatele soustavy odmítla a tvrdí, že při připojení nových fotovoltaických elektráren kolaps sítě nehrozí. Naopak hrozí žalobami… Česká fotovoltaická průmyslová asociace staví svá tvrzení na předpokladu, že z kladně vyřízených žádostí o připojení ve výši 8063 MW bude reálně uvedeno do provozu 15-20 %. Pokud by se tento odhad potvrdil a pokud by došlo k dohodě o způsobu regulace v běžném provozu, je otevřena cesta k dalšímu udržitelnému rozvoji OZE. Z toho také vychází náš přístup k řešení této problematiky, žaloby ryze technické problémy nevyřeší. Do doby vyřešení výše uvedených otázek musíme pracovat s právně platnými závazky a v oblasti regulace s platnou legislativou. Vždy musíme mít maximální jistotu, že nedojde k výpadkům, nebo i k celkovým black-outům. v případě ohrožení bezpečnosti a spolehlivosti elektrizační soustavy ČR (předcházení stavu nouze nebo stav nouze) může dispečink ČEPS po vyčerpání všech jiných možností uplatnit regulaci dodávaného výkonu i z fotovoltaických a větrných elektráren. Tento krok umožňuje platný Energetický zákon. n Co ještě studie ČSRES přinesla? Studie potvrdila oprávněnost pozastavení vydávání kladných stanovisek k připojení neregulovatelných zdrojů OZE. Potvrdila, že stav přenosové soustavy nebo distribučních soustav není limitující pro udržitelný rozvoj obnovitelných zdrojů. Výsledky studie ukazují na nutnost legislativně ošetřit způsob eliminace „spekulativních“ žádostí a možnost regulace fotovoltaických a větrných elektráren. Jsme přesvědčeni, že pouze za těchto podmínek je možný trvale udržitelný rozvoj obnovitelných zdrojů v energetice. n Schválení zákona o snížení výkupních cen elektřiny z fotovoltaických elektráren je prvním krokem? Cílem je nastavit udržitelný rozvoj fotovoltaických a větrných zdrojů tak, aby elektřinu vyrobenou z těchto zdrojů bylo možné absorbovat v elektrizační soustavě bez ohrožení její bezpečnosti a spolehlivosti. Je nutno vzít do úvahy i ohrožení investic do obnovitelných zdrojů, a to nikoliv kvůli omezené kapacitě přenosové soustavy nebo distribučních sítí, ale především kvůli omezené schopnosti regulace a velikosti trhu. Mezi nutná legislativní opatření související s reálnou integrací neřiditelných obnovitelných zdrojů do elektrizační soustavy ČR, které potvrdila nezávislá studie EGÚ Brno, patří kromě změny systému podpory obnovitelných zdrojů, čož je prvním krokem také změna obchodního modelu, dispečerského řádu a pravidel pro provozování přenosové a distribuční soustavy a další. n Změnou obchodního modelu máte na mysli, že se s elektřinou z OZE bude moci obchodovat? Obchod s elektřinou vyrobenou z fotovoltaických elektráren včetně často zmiňovaného exportu je samozřejmě možný a pomáhá částečně problematiku řešit. Musel by však existovat obchodník, který bude ochoten a schopen s touto elektřinou obchodovat. Realita je zatím však taková, že jsou zde stovky vlastníků, kteří jako jednotlivci asi nebudou schopni obchod realizovat. Pohodlnější je pro ně využít povinnosti distributorů jejich elektřinu vykoupit. Distribuční společnosti ovšem s elektřinou obchodovat ze zákona nemohou. Snažíme se proto prosadit nový model výkupu, který by pomohl a zjednodušil obchodování s tímto typem elektřiny. n Jak to, že u nás jsou s připojením výkonu z obnovitelných zdrojů takové problémy, když jinde to jde hladce? Opak je pravdou. Například v Německu, zejména na severním pobřeží, mají s připojováním dalších větrných parků obrovské potíže, jen se o nich málo hovoří. U nich problémem není samotné připojení větrného parku k rozvodně, ale odvedení elektřiny vyráběné ve větrných parcích do míst spotřeby ve středním Německu. Výroba větrných elektráren na severu Německa pak přetěžuje linky provozovatelů přenosových soustav Polska, Slovenska, ČR, Nizozemska, Belgie, Švýcarska. Dalším pozoruhodným důsledkem uplatňování elektřiny z větrných parků v Německu nebo v Dánsku na burzách, kde se obchoduje s elektřinou den dopředu, jsou záporné ceny elektřiny, které tvoří jiní obchodníci, jež jsou ochotni platit za dodávku elektřiny do sítě, neboť jejich nebo jimi nasmlouvané elektrárny nelze odstavit. Ve Španělsku, které je udáváno jako dobrý příklad, je zásadní rozdíl ve skladbě a regulovatelnosti výrobních zdrojů (oproti České republice). V relativně větších soustavách, navíc s daleko větším podílem operativních vodních, plynových a naftových zdrojů, může provozovatel přenosové soustavy povolit vyšší podíl zdrojů s přerušovanou výrobou (větrné a fotovoltaické zdroje) a přitom garantovat stejnou bezpečnost provozu. n Podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě elektřiny má být v roce 2020 v rámci celé Evropské unie na úrovni 20 %, přičemž pro každou členskou zemi je stanovena individuální hodnota, vycházející z podmínek každé jednotlivé země. Česká republika by měla dosáhnout podílu ve výši 13 %. Jak tento závazek splníme? Při střízlivém odhadu úspěšnosti realizace fotovoltaických a větrných elektráren, které jsou již povolené, lze předpokládat, že již v roce 2012 bude jenom z těchto zdrojů vyrobeno zhruba 3500 GWh. Samozřejmě se bude elektřina vyrábět i z biomasy a ostatních obnovitelných zdrojů. Fotovoltaika přece není jediným ekologickým zdrojem. Na základě těchto předpokladů lze očekávat, že závazek ČR bude do roku 2020 naplněn.