Svět už skutečně vstupuje do „věku elektřiny“. Poptávka po elektrické energii totiž loni vzrostla o téměř 3 %, tedy více než dvojnásobně rychleji než celková poptávka po energii, rekapituluje nová zpráva Mezinárodní agentury pro energii (IEA).
Globální síť musela loni zvládnout nárůst spotřeby elektrické energie v celkovém objemu zhruba 800 TWh. Jakkoliv jde oproti extrémnímu roku 2024 o mírné zpomalení — zapříčiněné chladnějším počasím v Asii — dlouhodobý trend je zřejmý. Základní objem tohoto růstu nadále tvoří průmysl a domácnosti, do celkového součtu ovšem výrazně promlouvají i nové technologie: spotřeba elektřiny elektromobily stoupla o 38 % a datovými centry o 17 %. Výrazně se tento fenomén projevuje ve Spojených státech amerických, kde poptávka po elektřině zaznamenala druhou nejvyšší úroveň růstu od roku 2000, pomineme-li anomální roky pokrizového oživení. Za americkým skokem stojí silný průmysl, chladnější teploty a z celé jedné poloviny právě datová centra, nezbytná pro rozvoj umělé inteligence (AI) a cloudových služeb. Zpráva IEA upozorňuje, že masivní výstavba výpočetní infrastruktury udrží svůj podíl na růstu americké spotřeby kolem 50 % minimálně do roku 2030. Čína si s 5% nárůstem udržela pozici největšího celosvětového tahouna, ale i zde došlo díky raketovému nástupu obnovitelných zdrojů a vyšší efektivitě ke znatelnému zpomalení. Růst solární energie pokryl více než čtvrtinu celkového nárůstu primární poptávky po energii. Je to vůbec poprvé v historii měření, kdy moderní obnovitelný zdroj zajistil největší podíl z globálního růstu. Samotná výroba elektřiny ze slunce přidala bezprecedentních 600 TWh a dosáhla celkového objemu téměř 2 700 TWh. Toto absolutní zvýšení představuje největší meziroční skok pro jakýkoli zdroj v dějinách. Přestože k číslu masivně přispěla Čína, jedná se o celosvětový trend. Spojené státy, Indie i Blízký východ zaznamenaly rovněž růsty o 20 a více procent. Nárůst výroby z obnovitelných zdrojů a jaderné energie loni dokonce převýšil celkový globální nárůst dodávek elektřiny. Kapacita obnovitelných zdrojů se celosvětově rozrostla o 800 GW, přičemž fotovoltaika z tohoto objemu tvořila plné tři čtvrtiny. Zajímavý milník překonala Evropská unie, kde podíl solární a větrné energie dosáhl 30 %, a vůbec poprvé tak překonal produkci z fosilních paliv. Své maximum v roce 2025 zaznamenala rovněž jaderná energetika, jejíž produkce se zvýšila o 1,2 %, přičemž byla zahájena výstavba nových reaktorů o kapacitě přesahující 12 GW.
Emisní růst na Západě
Ačkoli fosilní paliva nadále zajišťují více než polovinu celosvětové výroby elektřiny, mapa emisí se nečekaně proměnila. Globální emise oxidu uhličitého spojené s energetikou vzrostly v roce 2025 pouze o 0,4 %. Došlo však k paradoxní situaci: emise vyspělých ekonomik rostly tempem 0,5 %, tedy poprvé od 90. let rychleji než emise rozvíjejících se trhů, které si připsaly 0,3 %. Za vývojem na Západě stála chladná zima a vyšší ceny zemního plynu. Ekonomický tlak přiměl Spojené státy k částečnému návratu k uhlí, což podpořeno vysokou poptávkou po elektřině vedlo k nárůstu spotřeby tohoto paliva o 10 %. Uhlí díky historicky etablované infrastruktuře a nízké ceně samotné suroviny tedy zatím zcela neodchází ze scény ani ve vyspělých ekonomikách. V Asii však vývoj nabral opačný kurz. Emise v Číně díky masivní výstavbě čistých zdrojů, strukturálnímu útlumu v těžkém průmyslu a obecně pomalejšímu růstu poptávky klesly. V Indii pak zůstaly emise CO2 spojené s energetikou na stejné úrovni, k čemuž došlo poprvé od 70. let. Indie těžila ze silného a dlouhého monzunu, který výrazně snížil spotřebu elektřiny pro zavlažování, ale také ze systémového růstu obnovitelných zdrojů. Globální spotřeba uhlí díky tomu stoupla o pouhých 0,4 %. Celkové zpomalení se dotklo i dalších komodit. Spotřeba ropy se zvýšila o 0,65 mil. barelů denně (o 0,7 %), což zůstává hluboko pod průměrem minulé dekády. Růst v silniční dopravě úspěšně tlumí elektromobilita — loni se prodalo 20 mil. elektrických vozů, což představovalo čtvrtinu prodejů všech nových aut na trhu. Poptávku po ropě tak táhl především petrochemický průmysl v Číně a také letectví. Zmírnil se rovněž růst spotřeby zemního plynu (o 1 %) kvůli relativně vysokým cenám, které omezily poptávku v asijsko-pacifickém regionu. Plynulejší růst plynu tak hlásily pouze trhy v USA, EU a na Blízkém východě.
Skladování ve velkém
Naprostým fenoménem moderní energetiky se stala bateriová úložiště, která aktuálně představují vůbec nejrychleji rostoucí technologii na světě. V roce 2025 se na celém světě připojilo 108 GW nové kapacity, což znamená meziroční skok o plných 40 %, o hodnotu vyšší, než jakou kdy vytvořil nejvyšší historicky zaznamenaný roční přírůstek u zemního plynu. Trhu jednoznačně vládnou dostupnější lithium-železo-fosfátové (LFP) články. Přestože mají nižší energetickou hustotu, jsou v porovnání s konkurenčními technologiemi levnější a mnohem lépe zvládají časté vybíjení a nabíjení. Plných 80 % nových bateriových kapacit tvořily obří systémy pro provozovatele sítí. Většina projektů stále cílí na zhruba dvouhodinovou výdrž, rychle však roste počet těch, které nabízejí čtyři a více hodin, což ukazuje na akutní potřebu flexibility v soustavách nasycených fotovoltaikou. Největší poptávka byla na čínském trhu, na druhém místě byly Spojené státy a pak (dohromady) státy Evropské unie. Zvláštní kapitolou jsou záložní systémy UPS, instalované typicky ve zmiňovaných datových centrech, jejichž přírůstek se zvýšil o 30 % na 45 GW. Data IEA závěrem jasně ukazují pozitivní dopad „bezuhlíkových“ technologií. Ušetřená poptávka po uhlí převyšuje loňskou spotřebu celé Indie a ušetřený zemní plyn odpovídá polovině globálního trhu s LNG. Zároveň ovšem rok 2025 jasně ilustruje, že podobné strukturální změny vyžadují čas: zavádění solárních a větrných elektráren, jaderné energie, tepelných čerpadel a elektromobilů od roku 2019 zabránilo jen v loňském roce spotřebě více než 35 exajoulů fosilních paliv. To odpovídá pouze zhruba 7 % celosvětové roční spotřeby. /jj/