V ostravských Vítkovicích připravili světově ojedinělý projekt

Naplno běží výstavba nové linky na výrobu vysokotlakých ocelových lahví, k níž se ve Vítkovicích rozhodli dříve než před rokem. Rozhodnutí stavět linku za více než 1 mld. korun předcházel hloubkový marketingový průzkum, který potvrdil zvyšující se zájem o tento typ lahví, jež jsou na rozdíl od jiných světových výrobců vyráběny metodou zpětného protlačování. Jde o rozsáhlou týmovou práci, jejímž vyústěním bude fungující linka s návratností vložených investic. Ta nemá přesáhnout pět let. Jenže v průběhu projektu a především následné výstavby se ukázalo, že investiční nároky se podstatně zvýší, jak potvrdil Jaromír Šiler, generální ředitel Vítkovice Cylinders. Náklady stoupnou až na 1,4 – 1,5 mld. Kč. Efektem výroby bude produkce zhruba 160 000 tlakových nádob různého sortimentu, které budou směřovat převážně na export. BLÍŽE O PROJEKTU Výroba lahví probíhá metodou zpětného protlačování, při níž se užívají tři lisy. „Největší z nich dělá tak zvané děrování,“ připomíná Šiler. Jde o děrování polotovarů z nařezaného bloku oceli, a u lisu druhého jeho protáhnutí soustavou kazet, poté následuje kalibrace dna nádoby třetím lisem a to vše při jednom ohřevu. Zatím se ve světě dělá touto metodou největší průměr 316 mm ocelové nádoby, což probíhá na 20MN lisu. Lis, navržený pro novou vítkovickou linku, bude dělat tlakové nádoby až do průměru 390 mm. Budou dlouhé až 2 m a hmotnosti 220 – 230 kg. Výrobky těchto parametrů touto technologií zatím nikdo ve světě nevyrábí a vyrábět neumí. Jak k těmto zkušenostem ve Vítkovicích dospěli? Byly to prý především dřívější znalosti s 18MN lisem, u nějž stále zkoušeli zvyšovat parametry a upravovali technologie tak, aby byli schopni dělat stále větší a náročnější výrobky. Ale nebyla to jen metoda pokus – omyl. Šlo o cílevědomý postup, empiricky ověřovaný. Jednalo se o obrovské množství pokusů, zjišťovaných dat, omylů – ale i zmetků. Zároveň brali v úvahu závěry pokusů sesterské polské společnosti Milmet, který se pokoušel dělat nádoby o průměru 360 mm. Což se však nedařilo, protože to neumožňovala síla lisu ani používané nářadí. Ve Vítkovicích se proto rozhodli zkoušet výrobu lahví s průměrem 316 mm, který značně převyšoval dosavadních 270 mm. Pokusy byly velmi úspěšné, bylo možné technologii propracovávat do detailů. Velkou roli hraje skladba materiálů, dosažená tloušťka stěny nádoby, výše teploty, síla na přetváření a celý komplex dalších okolností, který musí zaručit bezpečné používání nádoby v praxi. Původní myšlenka propočty a experimenty tím byla podpořena, rychle se posiloval další vývoj, další zkoušky až ke konečnému závěru s celou řadou závislostí. „Zjistili jsme, že s v y s o k o u p r a v d ě p o d o b n o s t í při těchto parametrech musíme dosáhnout úspěšného výsledku“, zdůrazňuje ředitel Šiler. V úvahu musely přicházet i typy mazání, tvary nářadí, zkoušky teplot a věci další. Ale dokončení nové linky s příslušným lisem prý nikdy nebude definitivní, jde o kontinuální proces vývoje. SYSTÉM FINANCOVÁNÍ Jaromír Šiler připomíná, že do konce dubna 2007 nebyla na projekt čerpána žádná dotace, 30 % je financováno z vlastních zdrojů, zbytek formou investičního úvěru. Na akci pracují různé pracovní týmy, které se věnují jak komplexnímu vývoji, tak vývoji jednotlivých druhů technologií. Ve Vítkovice Cylinders je práce v pracovních týmech již leta úspěšná. V týmech jsou lidé různých průřezových činností, od techniků, kvalitářů, obchodníků až po specialisty jednotlivých technických postupů. Aby práce postupovaly rychle, jsou v čele manažeři, kteří mají různé druhy a stupně pravomocí i kvalifikaci. Na nové lince se nakonec mají dělat nádoby do průměru 390 mm. Zvyšuje se tak kapacita výrobní linky a ředitel Šiler zdůrazňuje, že čím je větší průměr nádoby, tím narůstá nikoliv geometrickou, ale exponenciální řadou síla, potřebná pro přetváření. Je to však zároveň i otázka peněz – protože čím je výrobek větší, tím je dražší používané nářadí a další související věci. V současnosti hlavní – děrovací lis je již téměř hotov. Jeho lisovací síla je 35 MN a v podobné technologii podobný lis nedělá nikdo ve světě. Důležitá je rychlost posuvu beranu, což je 400 mm/s a u samotného tváření jde o 150 mm/s. Ojedinělost a unikátnost tohoto lisu je také v tom, že zdvih beranu je 1945 mm. Zkušební přetlak pracovního okruhu je 40 MPa, což je poměrně vysoký tlak. Hmotnost základního (děrovacího) lisu je 900 t a lis protahovací, který horký polotovar protáhne soustavou kazet (tvaruje, vzniká tloušťka stěny), je zcela unikátní. Jeho délka je (vodorovná poloha) 28 m a pracovní zdvih je 8000 mm. Další data lisů však zůstanou čtenářské veřejnosti skryta, protože jak zdůrazňuje ředitel Šiler, nepůjčil by mi tištěného nic, i kdybychom se déle dobře znali. PŘÍMO V HALE Jisté je, že celkový roční objem výroby bude okolo 160 000 lahví, ale to také v závislosti na sortimentu. Mohlo by to být nejvýše 180 000 kusů. Počítá se s odbytem po celém světě, rozhodovat bude cena. „Trh je dnes až absolutně globalizován, připomíná Šiler. V oblasti technických plynů dnes působí šest velkých světových hráčů, kteří budou nadále odebírat z Vítkovic velká množství nádob. Ale ve kterém koutu světa budou nádoby použity, to už je jiná otázka. Vítkovičtí očekávají, že v oblasti dodávek lahví pro zemní plyn budou silní především v kategorii velkých nádob pro skladovací a výdejní centra. Již nyní je v tomto směru velká poptávka. Nejde však o nějaké obří nádoby, ale o svazky 100-150litrových lahví. Poptávka je po celém světě, ale není vhodné preferovat jednotlivé regiony, protože tržní podmínky se rychle mění. Nakonec se dostáváme až do vlastní haly, v níž bude probíhat nová výroba. První dojem je, že jsme skoro na tankodromu. Plocha haly je obsazena stavbaři na nejrůznějších místech. Dovídám se zajímavost – každá lahev absolvuje až 150 pracovních operací. Aby práce probíhaly rychle a pohybově bezkonfliktně, bude jejich pohyb situován transportem v kanálech pod podlahou haly. Pohled na dokončovaný lis je úchvatný, stejně tak jako návštěva snad 10metrové hlubiny pod ním. Je zde olejové hospodářství, kde například průtok kapaliny plnicím ventilem bude znamenat přesun 21 000 litrů oleje za minutu. Všude vedou velká tlaková potrubí oleje, je zde velká skladovací nádrž. Ale další podrobnosti zůstávají skryté, jde o unikátní světový projekt. /sas/