Biologický sval, nejdokonalejší spouštěč pohybu, se v přírodě vyvíjel stovky milionů let. Přiblížit se jeho dokonalosti je snem mnoha vědců, kteří se snaží vyvinout sval umělý. Aktuátor, umělý sval, by se např. vložil do poškozené komory nebo síně srdce a zajistil by, aby poškozená část nadále pumpovala krev, jako by byla zdravá. Velký potenciál mají aktuátory také pro využití v elektromechanice a robotice. Aktuátory, elektromechanické měniče, převádějí informaci na pohyb. Například příkaz o změně směru je aktuátorem převeden na mechanickou energii potřebnou k vychýlení ze současného směru pohybu stroje. Nyní existují aktuátory, které fungují na pneumatické bázi, další používají k pohonu elektromotory. Jiné jsou postavené na vlastnostech moderních materiálů, jako například SMA (Shape Memory Alloys – materiály s tvarovou pamětí) nebo používají metody elektrostrikce či magnetostrikce. Mají malý užitečný zdvih, některé jsou relativně pomalé, těžkopádné a vyžadují velké elektrické napětí nebo množství energie. Nejslibnějším současným vývojovým trendem jsou aktuátory na bázi elektroaktivních elastomerických polymerů (EAP). Na Katedře elektrotechnologie Fakulty elektrotechnické ČVUT a 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy se snaží navrhnout a vyrobit formu umělého svalu fungujícího na bázi elektroaktivních elastomerických polymerů tvořených nanovlákny podle nově zjištěných fyzikálních principů funkce buněk příčně pruhovaných svalů savců. Tento nový typ v podstatě dosahuje parametrů biologického kosterního svalu, a to mnohem reálněji než konvenční aktuátory na bázi EAP. Jeho hlavní výhodou je modulární skladba, umožňující vytváření aktuátorů v rozměrech od manometrických buněk až po lineární motory velkých strojů. Využití najde nejen v kardiochirurgii, kde má potenciál nahradit funkci poškozené části lidského srdce bez nutnosti transplantace orgánu, ale i chirurgické či ortopedické medicíně jako aktivní implantát. Možné aplikace mohou zasahovat téměř do všech oborů lidské činnosti – aktuátor se určitě uplatní v robotice, elektronice, automobilovém, leteckém a obranném průmyslu, kosmických technologiích a dalších oborech. Vědecký tým ve zmíněných institucích bude zkoušet různé postupy výroby nového aktuátoru, plánuje vyzkoušet 3D tisk. Zkoumat se bude i samovolný růst nanovláken na speciální podložce. Lidský sval, biologický lineární aktuátor, je nejdokonalejší. Pokud se podaří použít nanovlákna dostatečně tenká, aby kopírovala přirozenou velikost svalových vláken, a pokud bude vyřešen problém zásobování umělého svalu dostatečně velkou elektrickou energií, tomuto ideálu je možné se přiblížit a může se i překonat.
