Francouzská společnost EDF (Électricité de France) musí přehodnotit svůj program rozsáhlé kontroly jaderných reaktorů. Objevila na jednom zařízení nový typ vady. Na zprávu předminulý týden upozornila francouzská média. Společnost EDF objevila prasklinu na potrubí reaktoru Penly-1 v severní Francii, který již byl odstaven z důvodu údržby a oprav. Závada se nachází v blízkosti svaru, který byl už během výstavby elektrárny (uvedené do provozu počátkem 90. let) dvakrát opravován. Odhalení nové praskliny, dlouhé zhruba 155 mm a 23 mm hluboké, znamená, že není možné zaručit se za stav potrubí, uvedl francouzský Úřad pro jadernou bezpečnost (ASN — Autorité de sûreté nucléaire). Trhlina v reaktoru Penly-1 „pravděpodobně vznikla cílenou dvojí opravou při prvotním uspořádání potrubí“, uvedla 24. února společnost EDF. „To povede k opravě postižené oblasti.“ Podle ASN společnost EDF v současné době kontroluje svary na dalších potrubích havarijního chlazení, která byla v minulosti opravována. ASN uvedl, že aktualizuje bezpečnostní klasifikaci několika dalších reaktorů, které měly podobné problémy s korozí. Není jasné, nakolik přezkum ovlivní provoz dalších bloků. „Objevení této podstatně horší než očekávané závady pravděpodobně povede k přísnější kontrole kvality a potenciálně delším odstávkám,“ napsal ve svém komentáři analytik Vincent Ayral ze společnosti JPMorgan Chase & Co. „Pokud by se tak stalo, očekávali bychom, že se zvýší výhled francouzských cen elektřiny,“ což by vzhledem k propojenosti Evropské unie v energetické politice mělo velmi pravděpodobně vliv i na ostatní evropské trhy.
Vleklé potíže
Korozní trhliny byly na francouzských reaktorech objeveny v roce 2021. EDF vzápětí zahájila rozsáhlé šetření, při kterém zjistila, že 16 nejnovějších bloků, včetně dvou reaktorů Penly, je k tomuto jevu náchylnějších především kvůli složité konstrukci potrubí havarijního chlazení. Trhliny však mohou být způsobeny i nevhodně zvolenou technologií či provedením svařování a dalšími příčinami. Vynucené odstávky francouzských reaktorů se tedy nečekaně protáhly a v loňském roce nepříjemně zhoršily tlak na cenu evropské elektřiny. Výroba elektřiny z jádra v roce 2022 činila 279 TWh, což bylo nejméně od roku 1988. Francie se tak poprvé od roku 1980 stala čistým dovozcem elektřiny. Pro srovnání — v České republice se loni vyrobilo celkem 78,8 TWh a převládal vývoz elektřiny do zahraničí. To vše se podepsalo na kondici společnosti. EDF zaznamenala za loňský rok rekordní čistou ztrátu 17,9 miliardy eur (cca 425 miliard Kč). Přispěl k tomu nebývalý počet odstávek jaderných reaktorů, svou roli ale sehrála také regulace cen energií. (Za rok 2021 vykázala čistý zisk 5,1 miliardy eur a nyní směřuje k úplnému zestátnění.) Firma v posledních měsících doufala, že bude letošní rok hospodářsky podařenější. Odhadovala, že by výroba elektřiny z jaderné energie měla dosáhnout úrovně 300 až 330 TWh.
Velké plány
Pro Francii je flotila jaderných reaktorů základním pilířem energetiky. V zemi je momentálně 56 bloků o celkovém instalovaném výkonu 61 370 MW s průměrným stářím 37 let. Francie proto ve spolupráci se společností EDF, která je v zemi jediným provozovatelem jaderných elektráren, logicky hledá náhradu za dosluhující bloky. Odstaveny by měly být nejvýše po 60 letech provozu. Francouzský prezident Emanuel Macron na počátku loňského roku oznámil výstavbu šesti nových reaktorů typu EPR2. Výstavbu dalších osmi měly prověřit přípravné studie. I tyto plány by ovšem Francie nejradši ještě rozšířila. Tamní ministryně pro energetiku se nechala slyšet, že není vyloučena ani výstavba více než 14 nových bloků EPR. Velké plány si vynucuje ovšem také rozsah potíží, které Francii v tomto ohledu čekají. Ve Francii bylo nejvíce reaktorů uvedeno do provozu v průběhu 80. let. Pokud skutečně budou bloky vyřazovány podle plánu po roce 2040, bude země každoročně přicházet o 4 GW instalovaného výkonu v jaderných zdrojích. To je více, než kolik dnes činí instalovaný výkon všech českých jaderných zdrojů. Důsledkem bude, že se mezi roky 2040 a 2050 instalovaný výkon jaderných elektráren sníží z cca 60 GW až na 15 GW. Prvním novým jaderným blokem by měl být třetí blok v elektrárně Flamanville, který bude současně prvním EPR na francouzském území. Jeho výstavba začala na konci roku 2007. Původně měl vstoupit do komerčního provozu na přelomu let 2012 a 2013, ale stavba byla doprovázena řadou potíží všeho druhu. V současné době se uvádí, že v provozu by mohl být blok nejdříve na přelomu let 2024 a 2025. Cena se podle zveřejněných odhadů může pohybovat nakonec kolem 13,2 miliardy eur. Žádný další se v současnosti ve Francii nestaví. Z uvažovaných a připravovaných reaktorů jsou patrně nejblíže zahájení výstavby dva bloky typu EPR2 v již zmiňovaném Penly. Mělo by jít o první část nového programu stavby šesti bloků EPR2, který by měl mimo jiné probíhat „po dvojicích“, tedy vždy po dvou blocích stejného typu na jednom místě. Od tohoto a dalších opatření si Francie slibuje značné snížení ceny výstavby. Při stavbě na jednom místě lze mimo jiné například lépe koordinovat práce na stavbě. Náklady by tak měly být výrazně nižší než v případě třetího bloku Flamanville, který byl ve své době ve Francii prvním a jediným tohoto druhu. Výstavba by v Penly mohla začít již v roce 2028 a první z bloků by měl být v provozu v roce 2035. Druhý potom o rok a půl později. /jj/
