Zastavit u přechodu včas. Nepřehlédnout člověka, který vychází zpoza autobusu. A dát pozor tam, kde je provoz nepřehledný i pro zkušeného řidiče nebo autonomní vozidlo. Právě na takové situace se zaměřil tříletý pilotní projekt Secure-Ride, který byl v Ostravě před několika dny úspěšně ukončen.
Čím dřív se řidič či vozidlo dozvědí, že se v rizikovém místě pohybuje chodec nebo cyklista, tím větší je šance, že se situace obejde bez nehody. S tímto cílem v Ostravě testovali technologii Secure-Ride. Pracovali přitom se scénáři, které si snadno představí každý, kdo někdy projížděl kolem zastávky MHD nebo míjel přechod v nepřehledném místě. Jedním z příkladů bylo experimentální vozidlo s automatizovaným řízením, které jelo směrem k přechodu pro chodce. Ověřovalo se, že vozidlo dokáže na základě přijaté informace o přítomnosti chodce včas vizuálně a akusticky varovat řidiče a v kritickém okamžiku, kdy rozhodují sekundy, aktivovat nouzové brzdění. K testování detekce chodců na přechodu byl využit také autobus Dopravního podniku Ostrava osazený chytrou kamerou a komunikační jednotkou C-ITS. Právě v městské dopravě totiž denně vznikají situace, kdy řidič udělá všechno správně, a přesto jde o velmi rizikový moment, například když lidé vystoupí z autobusu a přecházejí vozovku, zatímco řidič auta v druhém pruhu je přes autobus nevidí. V pilotním provozu se proto ověřovalo, že autobus vybavený detekčním systémem dokáže takovou situaci rozpoznat a odeslat varování dalším účastníkům provozu. Jde o typ technologie, který může do budoucna reálně snížit riziko nehod u přechodů a zastávek. Důležitou součástí pilotu byla i mobilní aplikace, kterou vyvinula INTENS Corporation (dceřiná společnost O2). Tu měli u sebe testovací chodci a cyklisté. Aplikace umožňuje, aby se zranitelný účastník provozu stal „viditelnějším“ i v místech, kde je prostředí nepřehledné — například u přechodů, složitějších křižovatek nebo tam, kde se potkává více směrů dopravy. V rámci projektu vznikly na Technické univerzitě Ostrava unikátní experimentální vozidlo a paralelní simulační platforma, na kterých výzkumníci ověřovali, jak mohou pokročilé asistenční a autonomní funkce zvýšit bezpečnost dnešních aut v běžném provozu, zejména s ohledem na zranitelné účastníky — chodce a cyklisty. „Již vyvinutou platformu pro reálné a simulační testy jsme doplnili o technologie, které umějí přijímat varování z okolí, vyhodnotit rizikovou situaci a včas upozornit řidiče nebo podpořit zásah asistenčních systémů,“ doplňuje Petr Šimoník, vedoucí Mobility Lab VŠB-TUO. Vozidlo umožňuje komunikaci mezi vozidly a infrastrukturou (V2X), přesnou lokalizaci a má integrovaný nový vývojový systém. Součástí je i SW aplikace pro několik antikolizních scénářů v C-ITS prostředí. Platforma přináší konkrétní přínosy pro bezpečnost už dnes a zároveň vytváří základ pro další rozvoj kooperující, propojené a automatizované mobility (CCAM). Aby technologie fungovaly opravdu přesně, potřebují skvěle znát prostor kolem sebe. Společnost CEDA proto v Ostravě připravila HD mapy, díky nimž bylo možné detailně a přesně popsat testované prostředí, a to včetně klíčových míst, jako jsou přechody, jízdní pruhy nebo zóny s omezenou viditelností. Právě takový „přesný obraz reality“ je důležitý pro to, aby systém správně vyhodnocoval situaci a dokázal včas upozornit na riziko. Projekt se zaměřil také na bezpečnost dat, se kterými autonomní vozidla pracují. Auto musí vždy přesně znát svou polohu a mapy i navigační údaje musí zůstat správné a chráněné před zneužitím. Tým proto porovnával informace z různých zdrojů a vyvíjel postupy, které včas odhalí chyby nebo podezřelé odchylky. Vznikla také datová platforma, jež sbírá dopravní informace, porovnává je mezi sebou a vyhodnocuje jejich důvěryhodnost. V projektu se kladl důraz i na to, aby si vozidla mezi sebou předávala pouze ověřené a důvěryhodné informace. Řešilo se nastavení bezpečnostních pravidel pro komunikaci C-ITS, analyzovala se možná kybernetická rizika spojená s navigací a mapovými podklady a hledaly se způsoby, jak včas rozpoznat podezřelé či chybné údaje. Cílem bylo zajistit, aby systém dokázal na nestandardní situace reagovat bezpečně a spolehlivě. Zároveň vzniklo simulační prostředí, které umožnilo nové scénáře nejprve otestovat virtuálně, a tím snížit rizika i náklady před jejich ověřením v reálném provozu. Celý projekt měl i mezinárodní rozměr: na vývoji i testování výměny informací spolupracovali partneři z Jižní Koreje. Ověřovalo se přitom, zda si české a korejské části řešení dokážou vyměňovat data přes své systémy, a zároveň se zkoušelo, že korejské výstupy projektu mohou fungovat v českém prostředí a naopak. Právě schopnost „domluvit se“ napříč různými platformami je důležitá pro budoucnost chytré a autonomní mobility. Projekt byl spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu DELTA2 a korejským KIAT (Korean Institute for Advancement of Technology). /km/
