Nanofotonický materiál láme rekordy, pokud jde o stabilitu za vysokých teplot. Vyvinul ho tým vedený odborníky americké University of Michigan. Materiál dokáže usměrňovat infračervené záření a je stabilní při teplotě prostředí kolem 1 094 °C. Oproti stávajícím technologiím je to téměř dvojnásobné zlepšení.
Nový materiál využívá fenomén zvaný destruktivní interference, při němž dochází k odrazu infračerveného záření, zatímco záření o kratších vlnových délkách může projít skrz. Takový materiál by mohl podstatně omezit odpadní teplo v termofotovoltaických článcích, které přeměňují teplo na elektřinu. Rovněž by jej bylo možné využít v optické fotovoltaice, termálním zobrazování, ochranných materiálech, senzorech, kamufláži proti infračervenému záření i v dalších aplikacích. Jak uvádí vedoucí výzkumného týmu Andrej Lenert, princip destruktivní interference je podobný fyzikálnímu zbarvení na křídlech motýlů. Jejich povrch je tvořen původně bezbarvým materiálem, který má ale takovou strukturu, že absorbuje některé vlnové dálky viditelného světla a jiné odráží. Výsledkem je barevný vzhled. Nový materiál Lenertova týmu dělá něco velmi podobného s infračerveným zářením. Zranitelnost vysokou teplotou bývá slabinou jinak nadějných nanofotonických materiálů. Při vysokých teplotách obvykle tají nebo oxidují. Řada dřívějších nanofotonických materiálů je rovněž stabilních prakticky jen ve vakuu. Lenert s kolegy vsadili na kombinaci halitu, tedy krystalické soli, a perovskitu. S vývojem materiálu jim pomohl superpočítač americké University of Virginia. /sm/
