Mimořádně úspěšný – takto hodnotila práci dalekohledu Kepler NASA, když na jaře loňského roku úřad rozhodoval, zda uvolní prostředky na prodloužení jeho mise. Nyní se musí s přístrojem rozloučit. Kepler má závadu na systému zaměřování, bez nějž nemůže ve své původní roli lovce planet fungovat. Teleskop sleduje drobounké kolísání v jasu vzdálených hvězd, které může znamenat přechod planety přes kotouč hvězdy. Aby tuto roli mohl plnit, musí být velmi přesný a výkonný, ale také umět dokonale přesně se zaměřit na určitou hvězdu. K tomu slouží i tzv. reakční kola (reaction wheel), tedy silové setrvačníky, které pomáhají s nastavením přesné polohy. K přesné funkci Kepleru jsou zapotřebí tři setrvačníky a na palubě byly čtyři – jeden jako záložní. Nyní jsou však dva z nich definitivně mimo provoz, a teleskop tedy nedokáže udržet vzdálené hvězdy dostatečně přesně v obraze. O první setrvačník, který nesl číslo 2, NASA přišla v září 2012. Inženýři uvedli do provozu záložní kolo a báli se, co bude dál. Navíc zpětná analýza funkce setrvačníku před selháním odhalila, že kolo číslo 4 vykazuje stejné známky opotřebení jako č. 2 několik měsíců před poruchou, a zřejmě mu tedy také hrozí selhání. Zaměstnanci NASA ze Země dělali, co mohli, aby jeho selhání alespoň oddálili. Zvýšili pracovní teplotu setrvačníku. Udržovali pokud možno kolo ve vysokých otáčkách, protože přechody do oblasti pod 300 otáček za minutu a zase zpět ho namáhaly. Také kolo nechali pracovat obousměrně (pro i proti směru hodinových ručiček) a připravili i další opatření. Letos v lednu už ale bylo jasné, že kolo drhne a jeho konec je otázkou času. Definitivně se zaseklo 4. května. V červenci pak NASA zkusila rozbité setrvačníky uvést ještě jednou do provozu, ale z výsledku je jasné, že jsou opravdu poškozené. Nasměrovali ještě antény Kepleru a přenesli na Zemi poslední pozorovací data pořízená před poškození přístroje. Ale během několikahodinové zkoušky se odpor setrvačníku nakonec zvýšil asi na stonásobek běžných provozních hodnot a byl tak velký, že hrozil překročit hranici výkonu elektromotoru, který ho roztáčí. V tu chvíli se Kepler automaticky uvedl do bezpečného módu (tj. „vypnul“), a vědci ho v tomto stavu zatím nechávají. NASA se tedy s Keplerem jako lovcem nových planet musí rozloučit. Nyní zvažuje, jaké nové výzkumy může v jeho současném stavu provádět s pomocí jen dvou ze tří nutných kol a pomocných trysek. Teleskop je pojmenován po německém astronomovi Janu Keplerovi (1571–1630), který žil také v Praze. NASA vyslala zařízení v hodnotě 600 milionů dolarů (11,2 miliardy korun) na oběžnou dráhu kolem Země 7. března 2009 a vybavila ho dalekohledem s vynikající elektronikou o průměru 1,4 metru. Pozorování začalo v květnu 2009 a program měl být ukončen v září 2012. Díky výborným výsledkům se však v dubnu 2012 rozhodlo o prodloužení mise až do roku 2016, což mělo ročně stát 18 milionů dolarů (kolem 360 milionů korun). To bylo dříve, než došlo k poruše. Kepler zatím našel 135 planet mimo sluneční soustavu a dalších 3500 kandidátů, kteří na potvrzení čekají. Na svém kontě tak má řadu planet, které se pohybují v tzv. obyvatelné zóně, i planety podobné Zemi. Je však možné, že nejzajímavější objev bude odhalen teprve poté, co budou všechna získaná data analyzována.
