Technology scouting (2) Světoběžník výzkumu a vývoje

Inovuj a nepřestávej inovovat! Tak zní současný diktát trhu, moderní přikázání business plánů. Řada podnikatelů si uvědomuje, že inovovat musí – aby získali konkurenční výhodu, posílili pozici na trhu, zvýšili zisk anebo dokonce nezkrachovali. Málokterá fi rma má však na vlastní výzkum a vývoj inovací fi nanční prostředky, personální kapacity a čas. Propast mezi akademickým výzkumem a podnikatelským sektorem je navíc pořád hluboká, zvláště v České republice. Jak tedy inovovat, jak popohnat transfer znalostí a technologií tak, aby je mohly české firmy a podniky reálně využít? Jak hledat či vyvíjet inovační řešení, které firmy opravdu potřebují a poptávají? Ve světě se poslední dekádu prosazuje celá řada způsobů, jak propojit sféru, kde se nápady rodí, inovační řešení vyvíjejí, se sférou, která je reálně využije v podnikání. Jednou z nejvíce perspektivních a pro české prostředí zřejmě i nejvhodnějších metod je tzv. technology scouting. CO DĚLA TECHNOLOGICKY SCOUT Hlavním úkolem technologického scouta je vyhledávat náměty na inovace pro firmu či přinášet řešení konkrétního technologického či technického problému. Neomezuje se však pouze na daný obor podnikání, ale po řešeních pátrá napříč různými oblastmi a především po celém světě v duchu rčení „co funguje tady, může fungovat i jinde“. Ne nadarmo v jedné z prvních prací o tomto fenoménu nazývá E. Dougherty technologické scouty „světoběžníky výzkumu a vývoje“ (R&D Globetrotters). Postihuje to nejen rozsah jejich působnosti, ale také určitou volnost a myšlenkovou otevřenost, s jakou mohou přinášet nápaditá zlepšení. Nejsou zatížení stereotypy jednoho oboru a nemusí se za každou cenu omezovat pouze na novinky ve výzkumu a vývoji. Často jsou schopni nalézt již užívané řešení z jiné oblasti, které lze pro potřeby konkrétní firmy přizpůsobit. Výhodou již hotového komerčního řešení je, že je zároveň připravené pro trh. PRUŽNY ČLANEK Technologický scout funguje jako pružný spojující článek mezi výzkumnou sférou a podnikatelským sektorem. Základním know-how jeho činnosti jsou především dobré osobní vazby na odborníky z akademické i soukromé výzkumné sféry. „Díky těmto kontaktům získává dostatečný přehled o vývoji a výzkumu napříč obory a je tak schopen indikovat možnosti inovací v počáteční fázi – tedy s poměrně velkým předstihem před publikováním a patentováním nových poznatků. Tyto procesy přitom nezřídka trvají déle než rok,“ doplňuje ředitel Centra výzkumných kontraktů Petr Bulušek, které se v Česku technologickým scoutingem zabývá. Technologický scout pochopitelně sleduje výsledky výzkumu v odborných časopisech a publikacích, účastní se vědeckých konferencí, odborných seminářů a veletrhů, prohledává patentové databáze, informační systémy a další veřejně dostupné zdroje. Inovační řešení pouze nevyhledává, podílí se také výrazně na jeho zprostředkování – konzultuje s nositeli know-how či vlastníky licencí, může dohodnout jejich nákup anebo iniciovat jednání zainteresovaných stran. Metody užívané v technologickém scoutingu mohou být přitom i velmi netradiční. RYCHLE RANDE INOVACI U stolku sedí podnikatel Michael, muž středního věku s mírně extravagantní červenou kravatou, v ruce drží hřeben se zabudovaným laserem, který slouží k posilování vlasových kořínků, a s živou gestikulací mluví ke Karen Leeker, externí vedoucí vývoje firmy Procter & Gamble, firmy, která patří mezi přední světové inovátory: „Na trhu se zaměřujeme na segment zákazníků, který má extrémní obavy ze ztráty vlasového porostu. Naše inovace představuje jedinečnou příležitost…“ Náhle přeruší proud jeho slov zvonek. Michael i Karen vstávají a potřásají si rukou: „Bylo mi ctí se s vámi setkat.“ Oba se přesouvají k dalšímu stolku. Takto přibližuje americký magazín Fortune Small Business tzv. rychlé rande inovací. Tato metoda, která formálně zcela zjevně čerpá z oblasti amerických rychlých seznamovacích schůzek, však nevyhledává partnera pro život, ale usnadňuje najít optimálního partnera pro inovace v konkrétní firmě. „Stejně jako existuje propast mezi akademickou a podnikatelskou sférou, tak obdobné (komunikační) bariéry fungují i v samotném podnikatelském sektoru, a to jak mezi jednotlivými oblastmi podnikání, tak i co se týče velikosti firem. Drobní podnikatelé či výzkumníci s dobrými nápady a nedostatkem prostředků se často nemohou osobně setkat s velkými nadnárodními firmami, které inovovat chtějí a mají na to prostředky. Právě taková, zdůrazňuji, pečlivě připravená setkání nabídky a poptávky inovací tyto bariéry ruší a jsou jednou z možných metod technologického scoutingu. Technologický scout tady má obrazně řečeno „nadpřirozené“ schopnosti procházet zdí různých omezení, není jednooborově zatížen, má nadhled a pravidelně udržuje kontakty s výzkumníky z různých vědních oblastí,“ vysvětluje ředitel Centra výzkumných kontraktů Petr Bulušek. Rychlému rande inovací předchází důsledná a pečlivá příprava. Technologický scout na základě inovačních požadavků či představ velké společnosti nejprve vyhledá vícero různých potenciálních řešení z oblasti malého a středního byznysu, případně start-upů, ale může jít i o již připravená řešení z různých výzkumných týmů. Proběhne předběžná selekce (někdy i vícero) a teprve poté se sjednává rychlé inovační rande. To má zpravidla dvě i více kol. V prvním kole mají zástupci firem na „oťukání“ poměrně krátkou dobu a každý z nich jej u různých partnerů absolvuje vícekrát. Po jeho skončení všichni napíší své přání, s kým by se chtěli setkat ještě jednou. Další kola s preferovanými účastníky pak již zpravidla trvají déle a mohou se odehrávat přímo v kancelářích jednotlivých společností. Výsledkem rychlého rande inovací je výběr konkrétního inovačního řešení a optimální spárování poptávky a nabídky, na kterém se podílejí jak technologický scout, tak zainteresovaní účastníci. ČESKE ZKUŠENOSTI Technologický scouting je v České republice téměř neznámým pojmem. Podpora transferu znalostí a inovací tady sice v rámci aplikace evropských, ale i národních inovačních politik a programů má své místo. Z mediálního pohledu je však více prezentována finanční (dotační) stránka věci. Samotné metody transferu a monitoring konkrétní poptávky a nabídky inovačních řešení firem a výzkumných institucí už tolik v povědomí (podnikatelské) veřejnosti nejsou. Mezi významné hráče na poli transferu technologií patří bezpochyby Jihomoravské inovační centrum, Technologické centrum AV ČR, Technologické centrum v Hradci Králové, sdružení AKTOP, Inovacentrum při ČVUT a další. Jde z valné většiny o zájmová sdružení právnických osob (univerzit, měst či výzkumných institucí), které se snaží postihnout celou sféru oblasti transferu znalostí a inovací. U většiny z nich stála u založení nějaká výzkumná instituce, je proto nasnadě, že větší část aktivit je zaměřena právě na hledání uplatnění výsledků jejího výzkumu. Projektů, které byly řešeny metodou technologického scoutingu, je pomálu. Jedním z nemnoha příkladů může být projekt Jihomoravského inovačního centra pro kanadskou společnost Leo Minor Group z loňského roku, která poptávala řešení problémů s nestabilitou energetické přenosové sítě a chtěla tak umožnit plynulou dodávku fotovoltaickým a větrným elektrárnám bez ohledu na stav a požadavky sítě. „Problémem je, že mnohé tyto instituce jakoby honily příliš mnoho zajíců na inovačním poli – hledají uplatnění výzkumu ´svých´ partnerských univerzit, podporují výzkum, vypracovávají různé studie a analýzy pro daný region, zavádějí programy na podporu podnikání, poskytují poradenské služby apod. Na konkrétní poptávku firem pak již tolik času nezbývá. Navíc řada těchto institucí neexistuje na komerční bázi, takže je prakticky nic nenutí aktivně nabízet vyhledání inovačních řešení konkrétním firmám,“ říká opět Petr Bulušek z Centra výzkumných kontraktů, které je de facto jediným specializovaným poskytovatelem služeb technologického scoutingu u nás. PŘILEŽITOST DĚLA VITĚZE Podle nedávného průzkumu Asociace pro malé a střední podniky a živnostníky ČR (2010) spatřuje pouze 11 % českých firem potenciál v inovacích. To je ve srovnání se zahraničím hodně málo. „Funguje tady do značné míry ještě setrvačnost z dob minulých, kdy se náš trh orientoval spíše na co nejnižší cenu. Jestli existuje nějaké poučení z globalizace a také z neustále se vracející hospodářské recese, tak jsou to právě investice do přidané hodnoty produktů, tedy do inovací. Tady je cesta ke konkurenceschopnosti a uvědomuje si to postupně čím dál více manažerů českých firem,“ říká Petr Bulušek z CVK, který je mimo jiné vedoucím odborného výboru pro výzkum, vývoj a inovace Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Jedna z mála (bohužel) českých firem, která vsadila na inovace, je želevčický výrobce nemocničních a pečovatelských lůžek Linet. Nedlouho po svém založení zřídil vlastní výzkumné centrum, jehož cílem bylo dohnat světovou špičku, a to také brzy začalo přinášet první úspěchy. Revoluční sloupová jednotka výzkumného centra Linetu se během několika málo let prosadila do konstrukce výroby lůžek na celém světě. Díky dalším patentům a inovačnímu úsilí se dnes českému Linetu, který začínal doslova na zelené louce (resp. na rozvalinách zemědělské usedlosti u Slaného), podařilo dostat mezi pětici největších světových výrobců nemocničních lůžek. Ve svých inovačních aktivitách přitom nepolevuje, protože ví, že se mu vyplatily. Příklad Linetu ukazuje firmu, která se nebála investic do vlastního výzkumu a inovací. Pro řadu menších a středních firem jsou však investice do vlastního výzkumu nepředstavitelné a v krátkodobém horizontu i nevýhodné, zvláště v době, kdy je firemní cash-flow napjaté a hospodářství se ještě plně nezotavilo z recese. Navíc – výsledky vlastního výzkumu jsou vždy nejisté. „Rezignovat kvůli tomu na inovace a hledání řešení, jak vylepšit produkt či službu, je však krátkozraké. Technologický scouting představuje pro malé a střední firmy zřetelně levnější alternativu vlastního výzkumu, navíc může přinést již hotové řešení z oblasti, kam se manažerům podniků ani nenapadlo podívat. Jak ukazují zahraniční zkušenosti, i velké firmy dříve či později vždy dospějí do fáze, že část svých inovací musí outsourcovat – už jen proto, aby za konkurencí nezaostaly. Výhodou technologického scoutingu také je, že celý inovační proces se tím významně zkracuje a momentální výpadek cash-flow investovaný do inovací se tak může firmě rychleji vrátit v získané konkurenční výhodě. Jeden z čínských výrazů pro krizi znamená zároveň příležitost, nastal čas se jí chopit,“ říká Petr Bulušek z Centra výzkumných kontraktů. /pb/