TAJMACZPS hledá nové cesty

Zlínská společnost TAJMAC-ZPS představila na IMT v Brně zbrusu nové a technicky unikátní obráběcí centrum v podobě 6vřetenového soustružnického automatu MORI-SAY TMZ642CNC. Nový stroj byl hned od samého zahájení veletrhu v centru pozornosti návštěvníků, kteří na něm obdivovali zejména zcela ojedinělý způsob řešení pohonu jednotlivých vřeten. Nová konstrukce pohonné jednotky má celou řadu předností, zejména naprosto minimalizuje tepelné namáhání vřeten a současně zajišťuje absolutní pohybovou nezávislost každého vřetena. O bližší vysvětlení nové technické koncepce jsme požádali Ing. Radomíra Zbožínka, technického ředitele akciové společnosti TAJMAC-ZPS. ? Můžete nám blíže popsat nový způsob pohonu vřetenového bubnu, a současně přiblížit jaké další výhody přináší vaše nové konstrukční řešení oproti konvečnímu způsobu pohonu vřeten? Šestice servomotorů je umístěna mimo vřetenový buben. Přenos krouticího momentu je realizován 6 koaxiálně uloženými centrálními hřídelemi poháněnými na straně servopohonů ozubeným řemenem a ozubeným převodem. Centrální hřídele procházejí středem pracovního prostoru do vřetenového bubnu a přes ozubený převod pohánějí jednotlivá vřetena. S ohledem na odlišné technologické požadavky způsobu obrábění na jednotlivých vřetenech je tak každé vřeteno ovládáno nezávislým pohonem. Nezávislé řízení otáček každého vřetene zvyšuje technologické využití stroje včetně operací vyžadujících zastavení a orientaci vřetene a obrábění při uhlovém natáčení vřeten. Nové koncepční řešení odstranilo rizikový přenos výkonových a elektronických signálů pro řízení servomotorů umístěných ve vřetenovém bubnu, kdy největší problém vzniká při jeho přetáčení. Z nejpřesnějšího prostoru stroje také zmizel velký zdroj tepla, který je pro každého výrobce obráběcích strojů velkým nepřítelem. ? Mohl byste čtenářům ještě více přiblížit technologické možnosti nového 6vřetenového automatu? Pro které zákazníky a pro které typy výrob je nový stroj určen? CNC 6vřetenový automat MORISAY TMZ642CNC představuje vícevřetenový obráběcí soustružnický stroj s horizontální osou otáčení vřetenového bubnu, umožňující automatické vysoce produktivní a komplexní obrábění převážně rotačních součástí, a to jak z tyčového materiálu, tak i z polotovarů (jako jsou např. přesné odlitky a výkovky). Při aplikaci zvláštního příslušenství může stroj vyrábět najednou i dvě různé součásti a pracuje jako automat třívřetenový. V porovnání s vačkovými stroji výrazným způsobem rozšiřuje technologické možnosti obrábění a flexibilitu výroby. Pro řízení stroje jsme implementovali vlastními silami vyvinutý produkt s označením TMis. TMis je určen k vytvoření ISO programů pro obrábění na jednotlivých vřetenech stroje a pro časovou synchronizaci mezi pohyby jednotlivých suportů. Umožňuje také definovat použité nástroje a nastavit jejich parametry. Při spuštění TMis na obslužném panelu obráběcího stroje může TMis rovněž zjistit délkové korekce nástrojů, přenést vytvořené ISO programy, parametry nástrojů a posunutí nulového bodu přímo do řídicího systému. Při výrobě součástí z tyčového materiálu je rozsah průměrů od 15 do 42 mm, ze šestihranů od 13 do 36 mm. Největší délka tyče činí 4 m. ? Na řešení MORI-SAY TMZ642CNC jste spolupracovali s některými dalšími vývojovými institucemi, což představuje určité nové pojetí aplikovaného vývoje. Jak se vám spolupráce osvědčila? Především nás zajímá, o jaký podíl prací šlo. Jistě by bylo také zajímavé zhodnotit, zdali je v budoucnosti možné očekávat další podobné spolupráce a samozřejmě míříme k zásadní otázce: domníváte se, že je možné a hlavně potřebné v našich podmínkách vytvořit ústav aplikovaného výzkumu obráběcích strojů, s nímž by všechny strojírenské podniky mohly spolupracovat? Celý vývoj trval tři roky. Koaxiální pohon vřeten, jeho koncepce i vlastnosti bylo nutné ověřit na funkčním modelu. Při tvorbě matematických a výpočtových modelů jsme spolupracovali s VÚTS Liberec, který pro nás odvedl dobrou práci a přispěl k úspěchu tohoto projektu. Pozoruhodná je i míra shody mezi vlastnostmi reálného funkčního modelu a výsledky výpočtů. Stejný postup chceme uplatnit i v jiných vývojových projektech s tím, že uvažujeme o spolupráci i s dalšími partnery jak z ČR, tak i ze zahraničí. Tím nepřímo odpovídám i na vaši otázku ohledně vybudování ústavu aplikovaného výzkumu obráběcích strojů. Jsem skeptický. Myslím si, že dnes již existuje na trhu slušná nabídka specializovaných výzkumných a vývojových pracovišť, včetně vysokých škol, se kterými je možné uzavřít smlouvu o spolupráci podle rozsahu a charakteru řešeného úkolu. Případ od případu se bude lišit. ? V nabídce TAJMAC-ZPS je poměrně hodně strojů různých typů. Jakou strategii volíte na obranu proti snaze některých konkurentů vyrábět především obrovské série strojů, a tím snížit nákladovost výroby i vývoje? Snažíme se důsledně podporovat všechny aktivity, které vedou k udržení a zvýšení hodnoty našich produktů. Konkrétně je to zvýšení kvality, snížení času pro uvedení produktu na trh, snížení celkových nákladů na produkt, zvýšení stupně standardizace a modularizace produktu, zlepšení výměny informací. Patří sem i vyšší tzv. kustomizace produktu, a také lepší předvídatelnost při vývoji vedoucí ke snížení rizika, že nebude dosaženo plánovaných parametrů stroje. ? V módě jsou dnes tzv. modulární řešení strojů, což je sice široce pojatý výraz, ale v zásadě umožňuje i v sériové výrobě hodně se přiblížit potřebám zákazníků. Pokud víme, vaši zákazníci jsou zvyklí na těsnější spolupráci, tzn. vyžadují konkrétní řešení technologií. Jak lze tento požadavek naplňovat? Tento způsob jsem naznačil již v předchozí odpovědi: je to již zmíněná kustomizace produktu (přizpůsobení stroje potřebám zákazníka). Kustomizace vyžaduje, aby se zákazník mohl podílet na procesu vývoje. V řadě případů se nám to již podařilo, a to nejen u strojů, ale i u vývoje speciálních zákaznických technologií. /kuc/