V souvislosti se sankcemi, které Evropská unie uplatnila vůči Ruské federaci, a následnými protisankcemi Ruska vůči Evropské unii Svaz průmyslu a dopravy ČR po dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR rozeslal v polovině ledna členským firmám anonymní anketu, která měla za cíl odhadnout dopady vývoje ruského trhu na export tuzemských firem a jejich podnikání. Ze 700 obeslaných společností jich odpovědělo 71. Z výsledků ankety vyplynulo, že téměř 60 % dotázaných firem zaznamenalo snížení poptávky. Některé firmy (25 %) však uvedly, že dodávky do Ruska zatím snížit nemusely. Jedna firma dokonce odpověděla, že jí sankce pomohly. Negativní dopady se podle průzkumu začaly projevovat s určitým zpožděním a řada firem je „pocítila“ až v souvislosti se značným oslabením rublu. Dalším faktorem „zpoždění dopadů“ byly v řadě případů dodací lhůty. Pokles ruských objednávek se u některých firem projevil až v závěru loňského roku. Tyto firmy tak dopady ve větším rozsahu pocítí až letos. Firmy v odpovědích uvedly, že dochází k upřednostňování ruské domácí produkce a rušení tendrů na importované výrobky z důvodů sankcí EU vůči Rusku a oslabení rublu. Ruští partneři do budoucna nechtějí riskovat, že jim evropské a americké firmy dodají zboží a poté jim odmítnou zajišťovat servis a další dodávky. Proto se postupně začínají orientovat na technologie z Jižní Koreje, Japonska nebo Číny. Ve větší míře se objevují i žádosti ruských partnerů o poskytnutí slevy či o uzavření obchodu v rublech. Opatrnost ohledně uzavírání smluv ale vzrostla na obou stranách. Zájem klesl nejen na ruské, ale i na české straně. Firmy přesto zdůraznily, že ruský trh nechtějí opustit. V současné době je pro ně nenahraditelný. Na dotaz, zda uvažují o úplném opuštění ruského trhu či trhů zemí SNS, respondenti téměř jednoznačně (v 99 %) odpověděli, že nikoli. S ohledem na ekonomickou provázanost mezi státy SNS 52 % respondentů uvedlo, že vývoj na ruském trhu se na dodávkách do ostatních zemí SNS projevil. Podle firem se situace zhoršuje. Jedná se zejména o dodávky na Ukrajinu, do Běloruska a Moldávie, kde došlo k pozastavení řady jednání o dodávkách. Čtvrtina firem rovněž uvedla, že pocítila zhoršené financování obchodních aktivit, zejména při vystavování záruk ve prospěch ruských partnerů. V některých případech se zvýšila i opatrnost bank. Téměř polovina firem (48 %) naopak uvedla, že se dostupnost financování jejich aktivit nezhoršila. Skoro všichni respondenti (99 %) deklarovali zájem nadále se účastnit akcí na podporu exportu, které organizují SP ČR, HK ČR, ministerstva nebo CzechTrade. Polovina respondentů považuje současnou platební schopnost ruských partnerů za horší. Ruské firmy totiž mají omezený přístup k financím a valutám a rozpočty na již přijaté a odsouhlasené projekty jsou v důsledku pádu rublu nedostačující. Pokles platební schopnosti se projevuje obtížnějším a pomalejším schvalováním investic. Zhoršily se i pojistné podmínky a výhled pojišťování pohledávek za ruskými partnery. Kolem 30 % respondentů uvedlo, že se platební schopnost nezhoršila, a 20 % neodpovědělo nebo v Rusku momentálně nemá žádný projekt.
