Země střední a východní Evropy mají zájem i potenciál budovat vodíkovou energetiku a dopravu a docílit tak snižování emisí, lepší využití energie z nefosilních zdrojů i čistšího životního prostředí, zejména ve městech. Technologie jsou již dostatečně vyspělé jako jinde v Evropě. Ukázal to projekt Posilování kompetencí ve vodíkových technologiích ve V4 vedený Českou vodíkovou technologickou platformou (HYTEP). „Vodíkové technologie se v EU stále častěji posuzují jako nezbytná součást budoucí bezemisní dopravy a obnovitelné energetiky. Jejich zavádění do praxe ale vyžaduje intenzivní spolupráci výzkumu, průmyslu i státní správy. A také mezistátní kooperaci, protože automobilky již začaly vyrábět komerční modely na vodíkový pohon. Jejich většímu rozšíření zatím brání chybějící celoevropská síť čerpacích stanic,“ uvedl předseda představenstva HYTEP Martin Fišer. „Ještě poměrně nedávno se mezi odborníky debatovalo hlavně o technickém výzkumu a vývoji. Ten už ale dnes v mnoha oblastech dospěl do fáze, kdy je možné praktické využití vodíku ve velkém měřítku v dopravě i v energetice. Chybí ale konzistentní a dobře organizovaná strategie a podpora na úrovni jednotlivých států,“ vysvětlil místopředseda představenstva HYTEP a vedoucí oddělení vodíkových technologií v ÚJV Řež Aleš Doucek. K pokroku dochází i zde: kupř. česká vláda vůbec poprvé zmiňuje vodík v Národním akčním plánu čisté mobility a v příštích 10 letech by v Česku mělo vzniknout 5 nových čerpacích stanic vodíku. Oproti Japonsku a dalším asijským zemím (ale i třeba americké Kalifornii) Evropa (a zejména střední a východní) ve své vodíkové infrastruktuře i v dalších plánech na její rozvoj stále výrazně zaostává. Projekt Posilování kompetencí ve vodíkových technologiích ve V4 probíhal od listopadu 2015 do května 2016 a vedle HYTEP se do něj zapojily Slovenská technologická univerzita v Bratislavě, Maďarská asociace pro vodík a palivové články, polský Energetický institut a rumunský Národní institut výzkumu a vývoje pro kryogeniku a izotopické technologie. Ukázalo se, že mezistátní a meziregionální koordinace se ubírá dobrou cestou. Zájem spolupracovat nově projevily kupř. Chorvatsko, Belgie (region Flandry), německá státní organizace pro vodík NOW nebo spolkový stát Hamburk. „Na největší celosvětovou konferenci o vodíků WHTC 2017, kterou pořádáme příští rok v Praze, jsme proto zařadili i speciální regionální sympozium. V další etapě chceme také rozšířit okruh spolupráce nejen o instituce z dalších zemí, ale více zapojit také státní a městské správy. To by mohlo vést ke zvýšení veřejné podpory a odbourávání vstupních překážek při zavádění vodíkových aplikací, jak se běžně děje v západním světě pomocí ekonomické motivace ve formě daňového zvýhodnění při nákupu (vrácení DPH) i provozu (spotřební daň) vozů na vodíkový pohon. Ostatně, tyto formy podpory se již v ČR osvědčily při zavádění jiných obnovitelných paliv, kupř. CNG,“ osvětlil nejbližší plány Martin Fišer.
