Evropské exporty výrobních strojů mají být v roce 2016 vyšší Navzdory globálnímu ekonomickému zpomalení růstu a zvýšení volatility, ukončil evropský průmysl výrobních strojů bilanci roku 2015 pozitivně. Jejich produkce se zvýšila o 5 % na 24,3 mld. eur. Ekonomická aktivita v Evropě se vyznačuje stabilitou, růst je v převážné většině zemí hnán vysokými výdaji spotřebitelů. Velmi vstřícná monetární politika a také obnovená podnikatelská důvěra připravily v Evropě půdu pro růst investic. Kombinace těchto faktorů s ochlazením bezprostředních výhledů nově se rozvíjejících trhů vede CECIMO k odhadu, že letos bude produkce výrobních strojů stabilizovaná a udrží si úroveň předchozího roku. Rozvinuté trhy byly hlavním zdrojem růstu exportu v roce 2015. Export CECIMO dosáhl 18,9 mld. eur, což je ale pořád méně, než tomu bylo v rekordním roce 2012. Vezmeme-li v úvahu, že čínská vláda dosud demonstrovala svou schopnost transformovat ekonomiku prostřednictvím růstu založeného na spotřebě, evropský výhled exportu zůstává i letos slibný. Pro rok 2016 se předpokládá nárůst exportu výrobních strojů na 19,0 mld. eur. Téměř dvě třetiny dovozu výrobních strojů do zemí CECIMO pochází z evropských zemí, což vycházelo z poměrně stabilních ekonomických podmínek v Evropě. V roce 2015 byly dovezeny stroje v hodnotě 9,8 mld. eur. Navzdory slabosti eura, jež způsobuje, že dovoz strojů ze zemí mimo eurozónu je nákladnější, očekáváme růst dovozu o 3 % v roce 2016. Evropská spotřeba výrobních strojů se v roce 2015 zvýšila o 12 % na 14,9 mld. eur. Pro rok 2016 se čeká zpomalení růstu spotřeby na zhruba 1 % a dosažení objemu instalovaných strojů 15,4 mld. eur. Přísun domácích objednávek tuto předpověď podporuje. Hodnota objednávek od domácích klientů vzrostla ve čtvrtém čtvrtletí 2015 oproti stejnému období předešlého roku, o 2 %. Pro příští tři roky předpovídáme růst evropské spotřeby výrobních strojů kolem 3,7 % ročně. Pokračující proces digitalizace redefinuje pravidla globální konkurenceschopnosti v pokročilých výrobních sektorech. Využití digitálních technologií vede k významným přínosům v produktivitě, energetické efektivnosti a masové customizaci, spolu s vytvářením širokých možností pro reindustrializaci v Evropě. Za těchto okolností je od Evropy požadováno, aby urychleně vytvářela rámcové podmínky pro pokročilou výrobu, a tím postupně otevírala zdroje nových příležitostí. Aby se z Evropy stalo centrum excellence pro digitální výrobu, je zapotřebí vyvinout nástroje otevírající nové cesty spolupráce mezi progresivními výrobci a ICT hráči. Zejména výrobní střední a malé podniky napříč Evropou by měly být dobře zaintegrovány do digitálních výrobních mezinárodních zhodnocovacích řetězců. Ze strany regionálních, národních a evropských autorit musí být postupně spouštěny nejrůznější iniciativy týkající se digitalizace, aby tak pomohly výrobcům vytvářet inovativní řešení. Aby se EU celosvětově vypořádala s rostoucím tlakem konkurence, musí sdílet své zdroje a jednat koordinovaně. Evropské producenty výrobních strojů znepokojuje, že výrobní závody v Evropě zvolna zastarávají. Úloha EU při otevírání nových odbytišť výrobních strojů Spojené státy americké a Evropská unie vyjednávají o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) už od června 2013. Průmyslu výrobních strojů na obou stranách Atlantiku se tím naskýtá unikátní příležitost pro internacionalizaci, z čehož mohou profitovat hlavně dominující malé a střední podniky (SME). S cílem podpořit úsilí vyjednávačů publikovaly Asociace výrobních technologií (AMT) a CECIMO společné prohlášení k TTIP, kdy popsaly význam tohoto partnerství pro producenty výrobních strojů. Celní tarify na výrobní stroje se pohybují od 1,7 do 4,5 % a nejsou tudíž hlavní překážkou transatlantického obchodu. Jedním z cílů TTIP by mělo být nejen zrušení cel, ale k maximálnímu efektu je třeba dosáhnout vyššího stupně regulační podpory a harmonizace technických požadavků. Rozdíly mezi regulativy v EU a USA zahrnují diferencované technické podmínky, specifikace, standardy, postupy hodnocení konformity a licenční postupy. Využití rozdílných zákonných nástrojů pro veřejná výběrová řízení je častým zdrojem diferencí. Komplexní a ambiciózní obchodní dohoda by zlepšila kooperaci mezi EU a USA a zajistila by, aby existující i nové regulativy byly komplementární a minimálně zatěžovaly obchodující výrobní společnosti. Orientace mezi dvěma rozdílnými regulačními systémy je zvlášť obtížná pro malé a střední podniky, které mají nedostatek zdrojů a know-how k získání relevantních informací. Přitom jsou SME páteří ekonomiky. V reakci na anexi Krymu v březnu 2014 prodloužily EU a USA několikrát sankce namířené proti Ruské federaci. Restrikce postihují hlavní ruské banky a celou řadu podniků. Sankce EU vyhlášené v září 2014 směřují do sféry ruských státních financí, energetiky a armádního sektoru. Ruské státní banky jsou vyloučeny z možnosti získat v EU dlouhodobé úvěry, export duálně využitelných vojenských zařízení je zakázán, nemohou být uzavírány žádné obchody se zbraněmi a EU nevyváží široké spektrum průmyslových technologií. Sankce vůči Rusku mají dopad na evropský průmysl, který ztrácí zákazníky a čelí poklesu podnikatelské důvěry. Evropský sektor výrobních strojů se zaměřuje na stroje, jež jsou často na seznamu výrobků duálního využití. Export CECIMO do Ruska klesl v roce 2015 o 31 % na 736 mil. eur, oproti 1,069 mld. eur v roce 2013. Obchod s výrobními stroji je v Rusku hodně založen na osobních kontaktech a dlouhodobých vztazích se zákazníky. Proto bude dopad sankcí dlouhodobý, a to i po jejich případném zrušení. Dodavatelé výrobních strojů jsou též postiženi finančními sankcemi. Řada potenciálních transakcí je ohrožena extrémně se zpožďujícími platbami z ruské strany. Evropské banky silně zredukovaly nabídku úvěrování a garancí na export do Ruska. Proto je export výrobních strojů i mimo duálních kategorií výrazně zredukován. Direktiva č. 428/2009, regulující evropský export duálních strojů, je Evropskou komisí průběžně přezkoumávána už od roku 2011. EK obvykle vysvětluje přehodnocení své politiky kontroly exportu jako prostředek k „zajištění bezpečnosti a konkurenceschopnosti v měnícím se světě“. Přehodnocení sleduje změnu bezpečnostního prostředí, obchodních postupů a technologií cestou široké škály legislativních a praktických opatření. CECIMO odhaduje, že více než 80 % evropské výroby obráběcích strojů je klasifikováno jako duálně použitelné, což se zakládá na skutečnosti, že evropští producenti výrobních strojů se zaměřují na přesné finalizující stroje. Proto má proces přehodnocení na průmysl výrobních strojů tak výrazné dopady. Zásadní je, že další technologický pokrok bude probíhat se zřetelem k možným rizikům a bezpečnostním hrozbám v souvislosti s upřesňováním kritérií duálního využití. Definice výrobků s duálním využitím by měla ideálně sledovat technologický vývoj. Evropský průmysl výrobních strojů podporuje další harmonizaci zaváděných kontrol exportu napříč EU. Opatření by měla být aplikována jednotně všemi členskými státy, aby byly zaručeny rovnoprávné podmínky pro firmy produkující výrobní stroje. Konkurenceschopnost průmyslu by mohla být též pozitivně ovlivněna generálními exportními licencemi pro náhradní díly dříve vyvezených licencovaných strojů. Proces aplikace exportní licence by též urychlily společné podmínky programů vnitřní konformity. Většina společností má vlastní program pro zajištění vnitřní konformity, který je součástí systému řízení jakosti. Počet vlastností výrobních strojů, které je při tom nutno brát v úvahu, je celkem nízký a je vyhodnocován spolu s testováním, takže jejich uznání autoritami pro kontrolu exportu může napomoci společnostem při regulaci vlastních nákladů. PhDr. Blanka Markovičová CSc., tisková mluvčí SST, s využitím podkladů CECIMO
