Nová generace implantátů nebo unikátní materiály pro průmysl a dopravu. K těmto a mnoha dalším výsledkům směřují vědci z pětice českých institucí, kteří společně uspěli v grantové výzvě Špičkový výzkum. Projekt Strojní inženýrství biologických a bioinspirovaných systémů, v jehož čele stojí VUT v Brně, získal ze 75 podaných žádostí nejvíce bodů a byl doporučen k financování s půlmiliardovým rozpočtem po dobu pěti let.. Vedle odborníků z VUT proto budou na projektu pracovat chemici, materiáloví vědci či odborníci na 3D tisk, v součtu více než 150 vědců a vědkyň z pěti českých výzkumných institucí. Týmy z VUT se plánují věnovat např. výzkumu superlubricity, tedy nulovému tření. „Obecně známá je supravodivost, tedy nulový odpor, což je jev, který lidstvo zná a zkoumá už půl století, byť na objev ideálního supravodiče stále čekáme. Novější a méně prozkoumaná je superlubricita. Procesy tření jsou všude kolem nás, a někdy jsou dokonce žádoucí — bez tření bychom se nemohli např. pohybovat nebo jezdit dopravními prostředky. Jinde jsou ale negativní, třeba ve strojích. Odhaduje se, že přibližně 23 % celosvětové spotřeby energie se zmaří energetickými ztrátami spojenými s kontakty těles a se třením; to je obrovské číslo. Kdyby bylo tření nulové, klesnou ztráty, a tím i spotřeba energie. Proto nás tento jev tak zajímá,“ vysvětluje Hartl s tím, že inspiraci chtějí vědci brát v přírodě. Bádání má tedy inspiraci z přírody přenést do strojů, a naopak mechatronická řešení přenést do přírody, například v podobě nové generace implantátů. Jedním z cílů je vývoj materiálu, který bude mít gradientní strukturu a napodobí strukturu kosti. Měl by mít schopnost oseointegrace, čili vhojení se do těla, a také depotní schopnost, tedy obsahovat léčiva, která urychlí proces hojení. Inspirace přírodou ovlivňuje také vývoj nových materiálů a součástí souvisejících s aditivními technologiemi. Má jít o odlehčené struktury použitelné v letectví a kosmonautice, mohu mít paměťový efekt nebo kontrolovanou absorpci energie. Hierarchické materiály s implementovanými piezokeramickými členy by měly být schopné detekce, výroby energie nebo i aktivní změny mechanické odezvy. Projekt MEBioSys je zatím „pouze“ doporučen k financování. Čeká tedy na oficiální potvrzení o přidělení požadovaného rozpočtu. Díky zisku nejvyššího počtu bodů ze všech žadatelů však výzkumníci věří, že se jedná pouze o formalitu. A jelikož práce na výzkumu je čeká hodně, pustili se do ní už začátkem září. /ih/