Skvěle připravený projekt přináší první výsledky Vítkovice Cylinders spustily zkušební provoz výroby tlakových lahví

Na počátku byl důkladný průzkum trhu s následným rozhodnutím připravit výrazné rozšíření již dříve provozované výrobny lahví, o něž je ve světě stále větší zájem. Projevují ho uživatelé svařovací či hasicí techniky, výrobci v potravinářství, provozovatelé medicinálních přístrojů a obory další. Ve Vítkovice Cylinders (anglický název proto, že jinak by se hůř uplatnili na mezinárodním trhu) však již dříve objevili fenomén nový – užívání zemního plynu v dopravě. A proto se u projektantů a výrobních specialistů rodil delší dobu projekt nové výrobny, o níž TT informoval blíže již loni. Jenže v té době byly na místě stavby ještě zbytky staré haly a vyrůstala hala nová, zatím jen s nedokončenou střechou. Počátkem letošního února byl zástupce TT jediným novinářem, pozvaným k debatě o průběhu nového projektu a k prohlídce výrobny. ZÁSADNÍ PROBLÉMY NEJSOU Do konce roku byly dokončeny a dány do provozu všechny technologické uzly první části celého projektu, přičemž mezitím již začaly další práce na jeho rozšíření o část druhou. „Menší problémy jsme samozřejmě měli a ještě občas máme“, říká Jaromír Šiler, generální ředitel Vítkovice Cylinders, „ale protože v téměř všech případech jde o prototypy, tak je to logické“. U projektu, jehož financování se bude pohybovat okolo 1,2 mld. korun, se postupně zkouší výroba všech druhů lahví, a to od jednoho litru až po 130 litrů. V dalším průběhu proběhne certifikace a jednotlivá zařízení budou validována s potvrzením, že vše splňuje podmínky pro výrobu. Nyní probíhá výroba prototypů v sériích a postupně se ladí jednotlivé technologie a jejich vazby. Naplno pracují uzly tepelného zpracování a lakovny. Zkušební výroba patrně poběží do konce letošního března, přičemž část výrobků už bude na trhu. „Celá nová výroba znamená navýšení současné výroby a dodávek, protože dnešní kapacity jsou plně vytíženy“, dodává Tomáš Klimek, projektový manažer. Výrobní zařízení starého a samozřejmě i nového provozu jsou na nejvyšší technologické úrovni se špičkovým vybavením, a jak dodal ředitel Šiler: „Nejsme žádná pekárna, ale teplý proces tváření“. Významnou skutečností je fakt, že kromě jednoho zkušebního zařízení z Itálie jsou všechny ostatní technologie a zařízení českého původu. Například obří atypický lis vznikl přímo ve vítkovickém holdingu. ŘEČÍ ČÍSEL Tlaky ve vyráběných lahvích bývají až 1000 barů, ale nejobvyklejší je rozmezí 200 – 300 barů. Výchozím produktem je vyválcovaný sochor, který se dále zpracovává za pomoci tepla protlačováním za pomoci obřích tlaků (údajně až 35 meganewtonů). V nové výrobně byl k tomuto účelu instalován obří 18metrový lis, jehož základy sahají 14 m hluboko. K výrobě jedné lahve je potřeba okolo stovky operací, přičemž s ohledem na vysoké teploty, hmotnosti a značnou náročnost většiny prací jsou zde robotizovaná pracoviště. Pro snížení potřeby ploch a prostor vůbec se polotovary i lahve pohybují po drahách, umístěných v podzemí, kde je také lokalizováno velké olejové hospodářství. Zatímco první část nové investice již pracuje, naplno pokračuje výstavba v hale sousedící. Ve finále se počítá s výrobou i z trubek průměru až 406 mm, což je rozměr mimořádný. Budou se zde vyrábět i větší nádoby s použitím jiné technologie, a to pro účely užití u velkých zásobníků zemního plynu. Zmíněná nová linka má být ve zkušebním provozu od září 2008 a výroba sériová podle vedení společnosti poběží v roce 2009. Od roku 2010 se počítá i s výrobou lahví s jinými vlastnostmi než mají ty dnešní a s vyššími nároky na tlak. Ten by měl být 700 barů, ale jen o hmotnosti, kterou má současná lahev o 200 barech. Nic bližšího však v tomto směru vedení s ohledem na obchodní i výrobní tajemství nehodlá uvádět. OMEZIT ZPLODINY DOPRAVY Rozsáhlé investice znamenají ve Vítkovice Cylinders, že počítají se zvyšováním tlaku veřejnosti a správních orgánů za snížení zplodin dopravy. A daleko vyšší využití se pak dostane zemnímu plynu, ale postupně i směsi vodíku se zemním plynem. Vyšší požadavky budou na výrobu a skladování bioplynu (příkladem je Skandinávie) a počítá se také s používáním samotného vodíku. Ostravští již plně zachytili tento trend a loni instalovali v Jeseníku svou první stanici zemního plynu k využití v dopravě. Plyn se tam používá k pohonu vysokozdvižných vozíků. „Ověřili jsme si, že dochází k významné úspoře pohonných hmot, a to až 60 % proti naftě“, uvádí Tomáš Klimek. Je to jak se současnými cenami obou komodit, tak třeba i s faktem, že plyn se nedá ukrást. Používané motory jsou tišší a jejich přestavba je poměrně jednoduchá. Nejlépe se přestavují motory benzínové, ale je to možné také u pohonu propan butanem. Počátkem letošního roku uvedly Vítkovice Cylinders do provozu další čerpací stanici na zemní plyn, a to přímo ve vlastním areálu. Jde o plničku se třemi kompresory a průtokem 40 m3/h při objemu zásobníku o objemu 960 l a pracovním tlaku 200 barů. Koncepce plničky dovoluje obsloužit až 50 vozidel za den. „Čerpat“ zde budou zatím nejenom vlastní vysokozdvižné vozíky, užitková a služební vozidla, ale je určena i pro vozidla další, operující v okruhu 100 km. Mezitím již probíhá výstavba dalších dvou stanic a také jednání o dodávkách plnicích stanic pro jiné zákazníky – například potravináře, kde jsou požadavky na čistotu ovzduší vysoké. Pro firmy Holdingu Vítkovice letos přibudou dvě stanice, patrně do poloviny roku. JINÉ VÝHODY UŽÍVÁNÍ ZEMNÍHO PLYNU Samotná stanice – zdroj plynu, se skládá z potrubního systému, případně nádrže. Plyn je nutné zbavit vlhkosti a následuje stlačení kompresory (dodávky kanadské společnosti Fulmaker), skladování a finální výdej. Vysoušení proto, že při proudění se plyn ochlazuje a mohlo by docházet ke vzniku krupiček a komplikacím v provozu. Plnicí stanice je bezobslužná, každý řidič čerpá velmi jednoduše sám napojením hadice přes tlakový ventil do zásobníku vozu. Do budoucna se bude čerpat pomocí karet s hmotnostním měřením a využitím čteček. Zatím se kontrolují jen motohodiny, přičemž je předem známa průměrná spotřeba na motohodinu. Ze současných světových trendů je zřejmé, že spotřeba zemního plynu v dopravě bude ostře stoupat v celosvětovém měřítku. /sas/ Foto autor