Na počátku byl důkladný průzkum trhu s následným rozhodnutím
připravit výrazné rozšíření již dříve provozované
výrobny lahví, o něž je ve světě stále větší zájem.
Projevují ho uživatelé svařovací či hasicí techniky, výrobci
v potravinářství, provozovatelé medicinálních přístrojů
a obory další. Ve Vítkovice Cylinders (anglický název proto,
že jinak by se hůř uplatnili na mezinárodním trhu)
však již dříve objevili fenomén nový – užívání zemního plynu
v dopravě.
A proto se
u projektantů
a výrobních specialistů
rodil delší
dobu projekt nové
výrobny, o níž TT
informoval blíže
již loni. Jenže
v té době byly
na místě stavby
ještě zbytky staré
haly a vyrůstala
hala nová, zatím jen s nedokončenou
střechou. Počátkem letošního února
byl zástupce TT jediným novinářem,
pozvaným k debatě o průběhu nového
projektu a k prohlídce výrobny.
ZÁSADNÍ PROBLÉMY NEJSOU
Do konce roku byly dokončeny
a dány do provozu všechny technologické
uzly první části celého projektu,
přičemž mezitím již začaly další
práce na jeho rozšíření o část druhou.
„Menší problémy jsme samozřejmě
měli a ještě občas máme“, říká Jaromír
Šiler, generální ředitel Vítkovice
Cylinders, „ale protože v téměř
všech případech jde o prototypy,
tak je to logické“. U projektu, jehož
financování se bude pohybovat okolo
1,2 mld. korun, se postupně zkouší
výroba všech druhů lahví, a to od jednoho
litru až po 130 litrů. V dalším
průběhu proběhne certifikace a jednotlivá
zařízení budou validována
s potvrzením, že vše splňuje podmínky
pro výrobu. Nyní probíhá výroba
prototypů v sériích a postupně se ladí
jednotlivé technologie a jejich vazby.
Naplno pracují uzly tepelného zpracování
a lakovny.
Zkušební výroba patrně poběží
do konce letošního března, přičemž
část výrobků už bude na trhu. „Celá
nová výroba znamená navýšení současné
výroby a dodávek, protože
dnešní kapacity jsou plně vytíženy“,
dodává Tomáš Klimek, projektový
manažer. Výrobní zařízení starého
a samozřejmě i nového provozu
jsou na nejvyšší technologické úrovni
se špičkovým vybavením, a jak
dodal ředitel Šiler: „Nejsme žádná
pekárna, ale teplý proces tváření“.
Významnou skutečností je fakt, že
kromě jednoho zkušebního zařízení
z Itálie jsou všechny ostatní technologie
a zařízení českého původu.
Například obří atypický lis vznikl
přímo ve vítkovickém holdingu.
ŘEČÍ ČÍSEL
Tlaky ve vyráběných lahvích bývají
až 1000 barů, ale nejobvyklejší je
rozmezí 200 – 300 barů. Výchozím
produktem je vyválcovaný sochor,
který se dále zpracovává za pomoci
tepla protlačováním za pomoci obřích
tlaků (údajně až 35 meganewtonů).
V nové výrobně byl k tomuto účelu
instalován obří 18metrový lis, jehož
základy sahají 14 m hluboko. K výrobě
jedné lahve je potřeba okolo stovky
operací, přičemž
s ohledem
na vysoké teploty,
hmotnosti a značnou
náročnost
většiny prací jsou
zde robotizovaná
pracoviště. Pro
snížení potřeby
ploch a prostor
vůbec se polotovary
i lahve
pohybují po drahách,
umístěných
v podzemí, kde je
také lokalizováno velké olejové hospodářství.
Zatímco první část nové investice
již pracuje, naplno pokračuje výstavba
v hale sousedící. Ve finále se počítá
s výrobou i z trubek průměru až
406 mm, což je rozměr mimořádný.
Budou se zde vyrábět i větší nádoby
s použitím jiné technologie, a to
pro účely užití u velkých zásobníků
zemního plynu. Zmíněná nová
linka má být ve zkušebním provozu
od září 2008 a výroba sériová
podle vedení společnosti poběží
v roce 2009. Od roku 2010 se počítá
i s výrobou lahví s jinými vlastnostmi
než mají ty dnešní a s vyššími
nároky na tlak. Ten by měl být 700
barů, ale jen o hmotnosti, kterou má
současná lahev o 200 barech. Nic
bližšího však v tomto směru vedení
s ohledem na obchodní i výrobní
tajemství nehodlá uvádět.
OMEZIT ZPLODINY DOPRAVY
Rozsáhlé investice znamenají ve Vítkovice
Cylinders, že počítají se zvyšováním
tlaku veřejnosti a správních
orgánů za snížení zplodin dopravy.
A daleko vyšší využití se pak dostane
zemnímu plynu, ale postupně i směsi
vodíku se zemním plynem. Vyšší
požadavky budou na výrobu a skladování
bioplynu (příkladem je Skandinávie)
a počítá se také s používáním
samotného vodíku. Ostravští již plně
zachytili tento trend a loni instalovali
v Jeseníku svou první stanici zemního
plynu k využití v dopravě. Plyn se tam
používá k pohonu vysokozdvižných
vozíků. „Ověřili jsme si, že dochází
k významné úspoře pohonných hmot,
a to až 60 % proti naftě“, uvádí Tomáš
Klimek. Je to jak se současnými cenami
obou komodit, tak třeba i s faktem, že
plyn se nedá ukrást. Používané motory
jsou tišší a jejich přestavba je poměrně
jednoduchá. Nejlépe se přestavují
motory benzínové, ale je to možné také
u pohonu propan butanem.
Počátkem letošního roku uvedly
Vítkovice Cylinders do provozu další
čerpací stanici na zemní plyn, a to přímo
ve vlastním areálu. Jde o plničku se
třemi kompresory a průtokem 40 m3/h
při objemu zásobníku o objemu 960 l
a pracovním tlaku 200 barů. Koncepce
plničky dovoluje obsloužit až 50
vozidel za den. „Čerpat“ zde budou
zatím nejenom vlastní vysokozdvižné
vozíky, užitková a služební vozidla, ale
je určena i pro vozidla další, operující
v okruhu 100 km. Mezitím již probíhá
výstavba dalších dvou stanic a také jednání
o dodávkách plnicích stanic pro
jiné zákazníky – například potravináře,
kde jsou požadavky na čistotu ovzduší
vysoké. Pro firmy Holdingu Vítkovice
letos přibudou dvě stanice, patrně do
poloviny roku.
JINÉ VÝHODY UŽÍVÁNÍ
ZEMNÍHO PLYNU
Samotná stanice – zdroj plynu,
se skládá z potrubního systému, případně
nádrže. Plyn je nutné zbavit
vlhkosti a následuje stlačení kompresory
(dodávky kanadské společnosti
Fulmaker), skladování a finální výdej.
Vysoušení proto, že při proudění se
plyn ochlazuje a mohlo by docházet ke
vzniku krupiček a komplikacím v provozu.
Plnicí stanice je bezobslužná,
každý řidič čerpá velmi jednoduše sám
napojením hadice přes tlakový ventil
do zásobníku vozu. Do budoucna se
bude čerpat pomocí karet s hmotnostním
měřením a využitím čteček. Zatím
se kontrolují jen motohodiny, přičemž
je předem známa průměrná spotřeba
na motohodinu. Ze současných světových
trendů je zřejmé, že spotřeba
zemního plynu v dopravě bude ostře
stoupat v celosvětovém měřítku. /sas/
Foto autor