ŠKODA POWER dělá vše pro špičkovou úroveň svých výrobků – parních turbín ŠKODA

? Jak se v současnosti vyvíjejí požadavky trhu v oblasti energetického strojírenství? Poznamenala je nová globální recese? Na trhy v našem oboru má globální recese určitě vliv. A to hned ve dvou oblastech. Jednak ve snížení celkového počtu nových projektů a dále pak ve způsobu a podmínkách jejich zadávání. Zpomalení ekonomického růstu vede ke snížení poptávky po nových energetických zdrojích, resp. kvůli stagnaci cen silové energie zhoršuje jejich ekonomickou rentabilitu. Pozorujeme pak, že projekty výstavby nebo zásadní modernizace energetických bloků jsou odloženy, pozastaveny, redukovány co do rozsahu (počtu jednotek), případně zcela ukončeny. U projektů realizovaných tak logicky narůstá konkurence, což je výhodné pro zadavatele, kteří zostřují jak technické, tak komerční podmínky dodávek. Dalším nepřímým důsledkem současného stavu je, že zelenou dostávají především projekty, které mají zajištěné další příjmy mimo standardní dodávku elektrické energie v režimu základního zatížení. Staví se proto více bloků s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, bloků schopných pracovat s různými typy paliva včetně odpadu, resp. biomasy a rovněž kombi cyklů s plynovými turbínami schopnými pružně reagovat na výkonové změny v síti. Jde zejména o jednotky s maximálním výkonem nižším než 300 MW. ? Jaké jsou v současnosti hlavní úkoly výzkumu a vývoje ve ŠKODA POWER? Úkolů je celá řada, vždyť náklady na výzkum v naší firmě každoročně stoupají mimo jiné, jak už jsem řekl, právě z důvodů narůstající konkurence na trhu. Jako stěžejní vnímáme úkoly směřující ke zvýšení účinnosti průtočné části - vyvíjíme zcela nový typ účinnějšího lopatkování, a to jak pro turbíny menších výkonů, tak i pro velké stroje s výkonem mnoha set megawattů. Letos jsme dokončili vývoj lopatky 1375 mm a připravujeme finální experimentální ověření jejich vlastností. V oblasti koncových lopatek se ale nesoustřeďujeme jen na zvětšování výstupní plochy, ale i na celkové doplnění portfolia našich koncových stupňů. Škodovka tradičně vyráběla zejména turbíny pro sítě s frekvencí 50 Hz. Poté, co se naše firma spojila s korejským koncernem Doosan, je nutné rozšířit portfolio také o turbíny na 60 Hz. Dokončili jsme proto dvě nové dlouhé koncové lopatky pro turbíny na otáčky 3600 ot. min-1 a vyvíjíme odpovídající turbínové moduly především pro kombi-cykly, ale i pro menší bloky pracující s fosilními palivy či biomasou. S komplexnějším tvarováním lopatek souvisí i modernizace metod jejich výroby. Produkty z Plzně teď budou sloužit i pro našeho korejského partnera. Ten již podepsal první smlouvu na dodávku turbíny ŠKODA do Koreje. ? Řada předních firem v oborovém výzkumu a konstrukci ústrojně spojuje um a nápaditost odborníků s obřím potenciálem, jenž nabízí nejmodernější software. Jak se elektronický potenciál uplatňuje ve vaší práci? Využití moderního SW prolíná samozřejmě celou firmou. Pokud budu mluvit za úsek Rozvoj (R&D), tak zde se jedná hlavně o nasazení nejmodernějších numerických CFD a FEM metod, a to jak v podobě komerčních balíků, tak SW vyvíjeného přímo ve firmě či ve spoluprácí s některými akademickými pracovišti, respektive menšími specializovanými firmami. Naším cílem je pak přechod na jednotnou platformu pro výpočet tepelného cyklu, průtočné části i 3D tvarovaných lopatek. Jsme tak v pomyslných třech čtvrtinách cesty. Jednotlivé SW bloky jsou z velké míry dokončeny a nyní připravujeme jejich propojení. Přinese to jak snížení rizika chyby při přenosu dat, tak i vylepšení uživatelské přívětivosti SW, propojení numerických výpočtů (které jsou díky dnešnímu HW schopny generovat výsledky v „reálném čase“) a původních tradičních analytických postupů. Jednotná SW platforma je však důležitá i z jiného důvodu. Dříve firma fungovala tak, že bylo možné sdílet programy na neformální bázi, protože se všichni znali. Nehrozil únik informací, neměli jsme mimo jiné indickou nebo korejskou pobočku či kancelář v Brně. Nyní je jiná situace. SW se sdílí i tak říkajíc přes moře a musí být proto jak dostatečně „uživatelsky příjemný“, tak chráněný proti úniku know-how z firmy. Další oblastí, kde se snažíme využít možnosti moderního SW a HW, je verifikace parametrů dodaných strojů přímo „z pole“. Turbíny jsou tak osazovány podstatně větším množstvím čidel než v minulosti a moderní SW vybavení umožňuje on-line vyhodnocovat chování námi dodaných strojů - jak okamžitých charakteristik výkonu, účinnosti, chvění, vibrací lopatek, ale i dlouhodobějších prediktivních hodnot, jako např. čerpání životnosti a nutnost oprav či seřízení. ? Jedním z nejzřetelnějších trendů poslední doby ve sféře konstrukce, výroby i retrofitu turbín a další energetické techniky je akcent na posilování jejich účinnosti, na vyšší efektivnost využití surovinových vstupů a na optimalizaci ekologických parametrů. Jak v tomto směru obstojí nejnovější technika s okřídleným šípem? O důrazu na účinnost jsem již mluvil, to je samozřejmostí pokud chceme „zůstat ve hře“ a hlavně vítězit. Dochází rovněž k výměně konstrukčních materiálů problematických z hlediska vlivu na životní prostředí a rovněž k modernizaci procesů výroby přímo ve ŠKODA POWER či u našich subdodavatelů. Jedná se o technologie svařování, povrchových úprav, lakování, konzervování, čištění atd. Všechny výrobky ŠKODA splňují normu ISO 14001, ale i nad rámec této normy je trvale zlepšován proces nakládání s odpady a prevence případných ekologických havárií v procesu výroby a montáže. Určitě stojí za zmínku, že k vyšší efektivnosti využití surovinových vstupů dochází právě mimo jiné i ekonomickým tlakem na snižování nákladů. Takže současné turbíny jsou výrazně lehčí a kompaktnější ve srovnání se stroji stejných výkonů vyrobených řekněme před 30 lety. ? Jakými dalšími úkoly se zabýváte? Naše výrobky jsou stále komplexnější, nabízející vyšší komfort pro konečného uživatele. Máme například vývojový projekt zaměřený na dálkový přenos dat z provozu elektrárny. Dříve bylo nutné jet přímo na místo. Dnes si „doma“ otevřete na počítači program a vidíte na obrazovce totéž, co operátor v elektrárně a je tak snadné zajistit jeho okamžitou technickou podporu. V oblasti konstrukce se dá zjednodušeně říci, že železo je podobné, ale inteligentněji tvarované. Rozšiřujeme použití vysokolegovaných materiálů pro vysoké teploty. Dříve dosahovala teplota páry vstupující do turbíny maximálně 535 °C, dnes jsme běžně na 565 stupních a u velkých superkritických turbín dosahuje teplota dokonce 600 či 610 °C. S aplikací vysokých teplot proto souvisí celá řada navazujících projektů. Jde především o aplikaci niklových slitin a jejich heterogenní spoje s tradičními žárupevnými ocelemi. Věnujeme se i účinkům oxidace na kluzné páry materiálů, např. ve ventilech, a rovněž vývoji nových typů zatěsnění průtočné části. Pozornost je zaměřena i na modernizaci tradičních součástí parních strojů, např. natáčedla, ložisek, kondenzátoru. Samostatný vývojový úkol je věnován řešení turbín pro modernizaci jednotek vlastní výroby i konkurenčních strojů. ? Který mechanismus platí pro zadávání témat výzkumných a vývojových úkolů? Mým úkolem je transformovat potřeby trhu do konkrétních technických úkolů. Na přípravě cílů těsně spolupracujeme v rámci společnosti s útvary Konstrukce, Výroba a Realizace. V posledních dvou letech došlo v naší firmě k těsnějšímu propojení s trhem, mimo jiné i posílením útvarů Marketing a Strategie. Jednou z důležitých oblastí je optimalizace nákladů konstrukce, výroby a dodávky turbín – letos zejména pro kombi-cykly a průmyslové aplikace (tzv. industriální turbíny). To nás vede k nasazení většího počtu modulových řešení a dalšímu využití potenciálu moderního SW v rámci procesu konstrukce a výroby ? Jak se v oblasti výzkumu a vývoje projevil nástup nového vlastníka? Nový vlastník byl ochoten do firmy, která dobře vydělávala již dříve, navýšit investice. Objem finančních prostředků do výzkumu a vývoje se zvedl z cca 120 mil. téměř na dvojnásobek. V Plzni totiž zajišťujeme vývoj parních turbín pro celou skupinu Doosan. Navýšili jsme také lidskou kapacitu z 35 téměř na 60 pracovníků. Což je velmi výrazný nárůst. Výzkumné a vývojové úkoly jsou nyní realizovány systematičtěji. Máme v Plzni i několik korejských pracovníků. Původně jsme s nimi měli komunikovat jen na dálku prostřednictvím počítače. To se ale neosvědčilo, proto pracují dočasně zde. Připravujeme se na využití modernizované technologické platformy ŠKODA pro projekty v Asii. ? A co konkurence v oboru? Konkurence v oboru je velká a stále roste. V Evropě patří mezi nejvýraznější firmy Siemens a Alstom. Na evropský trh navíc směřují také asijští hráči - Toshiba nebo Hitachi, které založily v Evropě své pobočky. My jsme naštěstí orientováni spíše na oblast menších turbín, kde je situace o něco lepší. Méně příznivý je však trend na ostatních světových trzích. Asii ovládají především japonské firmy a začínají se prosazovat Číňané. Ani africké trhy už nejsou volné. Tam se prosazují Indové a právě čínské firmy. Turbíny jsou velmi složitý obor. Pokud nejste technicky na výši, nemůžete dlouho přežít. ? Co tedy umožňuje vaší firmě uspět na trhu? Trhy, na nichž se lze uplatnit, existují. Je však třeba mít velmi dobré informace, a účastnit se spíše tendrů na turbíny pro speciální aplikace, kde není takový přetlak. ŠKODA má dlouholeté zkušenosti například v oblasti kombinované výroby energie a tepla. V tomto segmentu máme nyní úspěchy i v Rusku, kde v minulosti zcela dominovaly domácí firmy. Zákazníci jsou velmi nároční, mohou si vybírat z obrovské konkurence v oboru. Nestačí výrobek pouze dodat. Důležitý je výběr dodavatelů i zákaznický servis. Uzavírají se dlouhodobé kontrakty údržby. Garantujeme provozuschopnost. Musíme být pro zákazníka atraktivní po všech stránkách. Je důležité trvale sledovat, jaké služby nabízí konkurence. ? Spolupracujete s univerzitami? Ano. Hlavně s ČVUT. Ale také se Západočeskou univerzitou v Plzni. Kontakty máme i se školami v Německu. Obor je natolik členitý, že potřebuje toho nejlepšího. Ať už se jedná o odborníka na ložiska, těsnění nebo na termodynamiku. V současné době rozvíjíme kontakt rovněž s brněnským VUT. ? Investoři do nových energetických bloků, stejně jako jejich stavitelé a provozovatelé, nezřídka upozorňují na nedostatek kvalifikovaných mladých odborníků, kteří nové technologie vymyslí, vyrobí, uvedou do chodu a následně dlouhodobě využijí. Mění se u nás situace k lepšímu? Vidíte ve svém oboru dost mladých a nadějných specialistů? Co je třeba podle vás učinit ke zlepšení situace? Co je při práci se studenty nejtěžší? Není to tak zlé, jak se mnohdy uvádí v médiích. Musíme se samozřejmě snažit. Konkurence, která má o techniky také zájem, je veliká. V zájmu získání kvalitních zaměstnanců bylo třeba zvýšit i nástupní platy. Práce u nás je velmi komplexní. Studenti si musí uvědomit, že to už dávno nejde jen o kreslení „na prkně“, ale o využití široké škály softwaru a aplikaci znalostí specifických pro náš obor. Univerzity se snaží pojímat inženýrské obory mnohem obecněji, než řekněme před deseti patnácti lety. To sice zvýší šanci studentů uspět v různých oborech, ale absolventům pak chybí detailní technické znalosti z daného oboru. Přesvědčit posluchače, aby studoval tak náročný obor jako jsou turbíny, se vám může podařit jen tehdy, když vidí jasnou perspektivu, že u vás získá uplatnění. Vytipujeme si často bakaláře, třeba i před tím, než získá titul. To především v případě, že u nás dělá bakalářskou práci a opravdu nás jeho „zapálení pro věc“, způsob práce a technické znalosti zaujmou. To se ale nestává vždy. Proto spolupracujeme především s inženýry a doktorandy. Pro firmu má největší cenu šikovný doktorand, který má tak říkajíc „tah na bránu“. Teoretické znalosti samy o sobě nestačí, je třeba mít schopnost je aplikovat a využívat „inženýrský cit a intuici“. Tu někdo získá za rok, za dva a někdo to nezvládne za celý život. Takže stručně řečeno, odpověď na zajištění dostatečného množství odborníků může být v těsnější spolupráci univerzit a strojírenských firem. ? Sledujete dále výsledky realizovaných výzkumných úkolů? Jak výsledky naší práce fungují v praxi, sledovat musíme. Jinak to ani nejde. Náš obor se nedá ošidit. Když navrhnete stroj s moderním lopatkováním, zhruba za rok jde do provozu, kde se na něm měří, zda splnil garantované hodnoty. Resumé je nekompromisní. Například za nesplněné procento garantovaného výkonu platíte několik procent z konečné ceny celé zakázky. Což může být třeba i několik desítek milionů korun. Dobře odvedená práce ve vývoji se proto i při tomto zjednodušeném pohledu snadno „zaplatí.“ ? Dnešní moderní výzkum (energetiku nevyjímaje) je vnitřně strukturovaná agilní kooperace početných týmů. K řešení vybraných úkolů firmy a projekční kanceláře přizvou na principu outsourcingu i kolegy z jiných firem a z příbuzných oborů. Projevuje se tento trend také ve vašem úsilí? Ve firmě se realizují klíčové vývojové projekty. Menší úkoly zadáváme externě. Rozpočet těchto zadávaných vývojových úkolů je však výrazně menší. Je totiž značný rozdíl, jestli vylepšujete nějaký drobný komponent, nebo zda investujete do zkoušek na koncové lopatce, která stojí 30 mil. korun i více. Takto rozsáhlé a klíčové úkoly si musíme trvale „hlídat“ interně, neboť přímo ovlivní konečnou funkci výrobku. V dlouhodobější perspektivě je však naší snahou vyhledávat akademická pracoviště, schopná realizovat samostatně vývojové projekty přímo na jejich bezprostřední aplikaci. ? Teď trochu „z jiného soudku“. Podle zpráv v tisku ani jedna z firem, ucházejících se o dostavbu JE Temelín, nemá zájem o turbíny ŠKODA. V čem vidíte důvod? Důvod je poměrně prozaický – všechny firmy, které nabízí komplexní dodavatelsko- inženýrské řešení, jsou samy výrobci turbín a tudíž je jejich zájmem naplnit vlastní inženýrskou a výrobní kapacitu. Faktem ale je, že ani jeden z potenciálních dodavatelů pro JE Temelín nemá turbínu shodnou s turbínou již instalovanou a provozovanou v Temelíně. Navíc lze předpokládat, že dodávka na klíč se díky započtení komerčních rizik do celkové ceny projektu značně prodraží a třeba nebude pro konečného zákazníka akceptovatelná. ŠKODA POWER proto připravila vlastní řešení, které bude cenově zajímavé a které chceme nabídnout v případě, že vypsání tendru pro dostavbu JE Temelín se rozčlení na jednotlivé funkční celky. Pak bychom byli schopni nabídnout strojovnu s turbínou vybavenou právě zmiňovanou lopatkou 1375 mm.