Historická budova z roku 1893, slavná tradice a moderní multimédia zde provázejí návštěvníky při exkurzi lékařskými technologiemi od poloviny 19. století až do dnešních dnů. Erlangen je poklidné samostatné okresní město na řece Regnitz v bavorském správním okrese Mittelfranken (Střední Franky). Leží nedaleko Norimberku. Z jeho zhruba 100 000 obyvatel pracuje velká část pro firmu Siemens a je tak jeho celosvětově druhou největší lokalitou. Snad i proto se mu někdy přezdívá Siemensstadt (Siemensovo město). Už z tohoto pohledu je zvláštní. V první chvíli se zdá, že názvu je podřízeno vše. Ne náhodou jeden z jeho českých návštěvníků svého času na internetu napsal „Mám pocit, že tak zhruba jednu třetinu tvoří zaměstnanci Siemensu a jednu třetinu studenti na tamější univerzitě Friedricha Alexandra. V počtu jízdních kol na jednoho obyvatele Erlangen možná předčí i Nizozemsko – v zimě, v létě, businessmani v obleku i běžní pracovníci, všichni na kolech.“ Tak či onak, podle firemních údajů zhruba třetina celosvětového obratu společnosti pochází z 5 zdejších poboček elektrokoncernu. Je tu například závod na výrobu elektroniky Gerätewerk Erlangen divize Automatizace a pohony, v jehož výrobním programu jsou kromě jiného i u nás dobře známé řídicí systémy Sinumerik, Simotion, Simodrive a Sinamics. Svá pracoviště tu mají divize Projekty a služby pro průmysl (I&S), Výroba energie (PG), Přenos a rozvod energie (PTD), Transportní systémy (TS) – a v neposlední řadě Medicínské systémy (Medical Solutions, ve zkratce MED). Právě její výrobní zázemí, které v mnohém naznačuje kam směřuje vývoj v medicínské technice, jsme si měli možnost prohlédnout. A mohli jsme se rovněž seznámit s navazující nemocniční a další infrastrukturou, je názornou ukázkou těsného propojení výzkumu se zdravotnictvím. I v této souvislosti město aspiruje na titul Spolkové hlavní město medicíny. Nově muzeum lék ařských techno logií Ne náhodou proto zde také 23. května slavnostně otevřeli muzeum lékařských technologií firmy Siemens. Jeho výstavní plocha zabírá 400 m2 a představuje vývoj lékařských přístrojů – od rentgenových zařízení až po laboratorní diagnostiku. Návštěvníci se mohou seznámit s důležitými inovacemi, které v minulosti znamenaly důležitý pokrok v lékařství od počátků v polovině 19. století až do dneška. V historickém prostoru, který se v minulosti využíval jako výrobní dílna z roku 1893, jsou instalovány firemní přístroje, třeba první rentgen, systémy pro počítačovou tomografii a magnetické rezonanční zobrazování, ale jsou tu také k dispozici doplňkové informace a vysvětlení, jak tyto technologie fungují. Muzeum sleduje vývoj různých firem, předchůdců dnešní Siemens Healthcare, ale vypráví rovněž o osudech dnes již slavných průkopníků, k nimž patřil nejen Werner von Siemens a Johann George Halske, ale třeba i Erwin Moritz Reiniger, který se v Erlangenu spojil s Maxem Gebbertem a Karlem Schallem, aby vytvořili společnost Reiniger, Gebbert & Schall (RGS) zabývající se lékařskými technologiemi. Ta začala velmi brzy dodávat rentgenky samotnému Wilhelmu Conradu Röntgenovi – objeviteli rentgenových paprsků. A právě historická dílna firmy RGS z roku 1893 je nyní domovem lékařského muzea umístěného jen několik set metrů od dnešního ředitelství lékařských technologií společnosti Siemens. Od stínov ých obr ázků k obr azům řezů Elektromedicína je zastoupena elektrostimulačními přístroji, jako je Reinigerova ponorná baterie – nejstarší vystavovaný exponát pocházející z doby krátce po založení RGS, tedy z roku 1886 – a především je tu expozice rentgenového zobrazování, jemuž je věnována samostatná část nazývaná „stínové obrázky“. Uplatnění rentgenových paprsků na přelomu 20. století položilo základ lékařskému zobrazování. Svědkem těchto počátků je rentgenová jednotka z roku 1902, kterou zkonstruoval Friedrich Dessauer, jehož podnik Elektrotechnisches Laboratorium Aschaffenburg (ELA) později koupila RGS. Nedlouho poté byly objeveny také další účinky expozice rentgenovému záření a léčba ozařováním se stala důležitou částí medicíny s prokazatelným přínosem. Sekce Řezy a vrstvy je věnována relativně mladé oblasti lékařského zobrazování – počítačové tomografii a magnetické rezonanci. První systémy firmy Siemens obou typů, MRI skener Magnetom (1983) a počítačový tomografický skener Siretom (1975), které byly vyvinuty pro diagnostiku v oblasti hlavy, jsou dalšími exponáty v tomto muzeu. V sekci zasvěcené ultrazvukovému zobrazování je představován přístroj, který uskutečnil průlom do ultrazvukové technologie: Vidoson, uvedený na trh v roce 1965, byl prvním přístrojem, který dokázal zobrazovat ultrazvukové obrazy v reálném čase, takže umožňoval pozorovat pohyby v lidském organismu. Dnes je ultrazvuk mimo jiné nedílnou součástí moderní péče o těhotné ženy. Od prvn í zubn í vr tačky po labor atorn í diagno stiku Své místo má v prostorách muzea například také audiologie. Návštěvníci se mohou seznámit s Louisem Weberem, který v roce 1911 vyvinul první elektrické sluchadlo značky Siemens, Phonophor. Další audioprezentace oživuje vzpomínku na Williama Neindorfa, ten v roce 1890 sestrojil první německou elektrickou zubní vrtačku. A na švédského vynálezce Rune Elmqvista, který v 50. letech minulého století vytvořil první plně implantovatelný kardiostimulátor. V té době pracoval pro firmu Elema- -Schönander, jež se později stala firmou Siemens-Elema. Laboratorní diagnostika je jedním z pilířů lékařské diagnostiky u firmy Siemens sice teprve 8 let, ale lékařské muzeum také připomíná, že už v 70. letech krátkodobě pronikla do sféry laboratorní automatizace. Systém Silab umožnil výrazně analyzovat více vzorků a výsledky automaticky přiřazovat jednotlivým pacientům – a to jak v nemocnicích, tak v soukromé praxi. V prostorách muzea se využívá bezkontaktní RFID technologie umožňující procházet jednotlivé exponáty s přenosnými, zde zapůjčovanými tablety. Na nich se návštěvníkům zobrazují další informace a obrazy. I s jejich pomocí se mohou třeba podívat, jak vypadala výrobní dílna v posledním desetiletí 19. století. V budoucnu se zde budou konat pravidelné výstavy, jež mají poskytovat další informace k různým tematickým oblastem, jimž je muzeum věnováno. Moderní přístavba budovy nabízí pro tyto akce dalších 100 m2 prostoru. Vstup do muzea je zdarma. Milan Bauman
