Populární laserovou metodou se v posledních letech stává 3D Selective Laser Melting SLM, kde se výrobek vytváří na základě CAD dat programovým natavováním vrstev kovového prášku laserem. Výsledné vlastnosti obrobku odpovídají vlastnostem materiálu, předávaného v práškové formě; často jím bývá W, Mo, Ta, Al, Ag, Ni, Ti, Co nebo ocelové slitiny a keramické prášky. Doposud však stála ve větší míře stranou čistá měď a její slitiny. Měď při standardní laserové vlnové délce 1 μm absorbuje jen pod 5 % energie laserového paprsku, ale např. už při přeladění na 532 nm tato hodnota dosahuje 30–40 %, kdy se dá dosáhnout i dostatečně hustého výkonu. Navíc pokud obráběný materiál příliš paprsek laseru odráží, vzniká nebezpečí poškození aparatury. Úkolu vyvinout 3D SLM systém se zeleným zdrojem se ujal Fraunhoferův institut ILT v rámci úkolu AiF „Otto von Guericke“. Tady už na počátku vývoje aditivních laserových selektivních metod se ILT pustil do užití i zeleného laserového zdroje u způsobu SLM při vytváření vložky do formy na vstřikování plastů z měděné slitiny Hovadur K 220. Nový úkol navazuje na předchozí, který rozšiřuje až na užití u čisté mědi. Tentokrát zvolil ILT laserový zdroj o vlnové délce 515 nm, s výkonem 400 W pro trvalý provoz, který se dá dobře ostřit. Při lepší absorpci paprsku postačí při zpracování mědi i na výkony 1 kW infračerveného laseru. Vývoj laseru bude probíhat do roku 2019, kdy na řadu přijdou i testy některých dalších materiálů, barevných a vzácných materiálů, používaných zvláště v bižuterii. /jš/
