Už 120 let uplynulo od doby, kdy se vedl urputný boj o budoucnost koncepce elektrických sítí. Elektřina byla tehdy přenášena pomocí stejnosměrného proudu, který tvrdě prosazoval Thomas Alva Edison. Tento systém však měl řadu nedostatků. Kupříkladu velikost stejnosměrného napětí se téměř nedala měnit a spotřebitelé tak byli napojeni přímo na napětí generované v elektrárně. Samotná rozvodná síť navíc měla takové ztráty, že se elektřina dala rozvádět jen na vzdálenost zhruba 2 km. Do popředí se tedy začal postupně dostávat střídavý proud. Jeho hlavními zastánci byli podnikatel George Westinghouse a zejména vynálezce Nikola Tesla. O definitivním vítězství střídavého proudu nad stejnosměrným nakonec rozhodla výstavba elektrárny na Niagarských vodopádech, kde se naplno ukázaly výhody střídavého vedení. Ta největší spočívá v možnosti jednoduše měnit velikost napětí pomocí transformátorů. Lze tak přenášet velké množství energie při vysokém napětí a relativně nízkých proudech, což znamená výrazně nižší ztráty i při přenosu na větší vzdálenosti. STEJNOSMĚRNĚ NA DÁLKU I V BUDOVÁCH Časy se stále mění a stejnosměrné napětí se dnes začíná opět vracet. Paradoxně nachází využití v oblasti, v níž bylo kdysi naprosto nepoužitelné: při přenosu velkého množství elektrické energie na velké vzdálenosti. Tato technologie se nazývá High Voltage Direct Current (HVDC) a k přenosu energie využívá stejnosměrný proud s napětím stovek kV. Hlavní předností HVDC oproti střídavému vedení jsou nižší ztráty. Kvůli nutnosti převodu stejnosměrného proudu na střídavý a naopak má tato technologie jen omezené využití. Vědci společnosti Siemens ve spolupráci s dalšími partnery nicméně vyvíjejí řešení, které by umožnilo rozšířit stejnosměrný proud i do rozvodů v budovách. Důvod je prostý: drtivá většina menších elektrických spotřebičů využívá k chodu stejnosměrný proud. Ať už jde o počítače, televize, či notebooky, prakticky veškerá elektronika je vybavena zdrojem, který mění střídavé napětí 230 V ze zásuvky na požadované stejnosměrné napětí. Tento převod není bezeztrátový. Stačí se dotknout třeba horkého napájecího adaptéru notebooku. Byť jsou ztráty na jednotlivých prvcích relativně malé, v součtu už zanedbatelné nejsou. Vývojáři odhadují, že centrální usměrňování střídavého proudu několika většími usměrňovači by přineslo zhruba 5procentní úspory elektrické energie. Aktuálním cílem vývojářů je vyvinout technologie, které by takto efektivní rozvod stejnosměrného proudu umožnily zrealizovat. To znamená nejen účinné usměrňovače, ale i řadu ochranných a monitorovacích prvků, včetně systému pro bezpečnou správu celé stejnosměrné sítě. STEJNOSMĚRNÝ PROUD A DIREKTIVY EU28 Důraz na energetickou efektivitu bude v dohledné době ostatně nutností. Nařízení EU28 totiž bude po roce 2020 vyžadovat, aby téměř všechny nově postavené budovy měly prakticky nulovou spotřebu elektrické energie. V praxi to znamená, že budova může spotřebovat maximálně tolik energie, kolik sama vyrobí. Stejnosměrné rozvody jsou tak vhodné nejen díky vyšší účinnosti, ale i s ohledem na solární panely na střechách budov, které umí vyrábět pouze stejnosměrný proud. /js/
