V neděli 20. dubna 2025 zaznamenaly české fotovoltaické elektrárny svůj výrobní rekord: 2 972 MW. Poprvé tak solární zdroje překonaly všechny ostatní formy výroby elektrické energie v České republice. V datech ČEPS si toho jako první všiml Ekonomický deník.
Za mimořádně příznivých slunečných podmínek během velikonočních svátků se poprvé v historii české energetiky vyhouply na špici dodávek solární elektrárny. Pravda, prvenství dosáhly především díky výraznému omezení provozu tradičních zdrojů energie. Jaderné bloky totiž kvůli plánovaným odstávkám a výměně paliva dodaly jen 2 332 MW (byly tedy jen na 57 % své kapacity) a současně byly téměř odstaveny uhelné elektrárny. Ty poskytovaly jen 989 MW, což představuje zhruba 12 % jejich maxima. Také plynové a vodní elektrárny byly prakticky mimo provoz a větrným elektrárnám nepřálo počasí. V důsledku výjimečné situace klesla cena elektřiny na českém vnitrodenním trhu společnosti OTE hluboko do záporných hodnot, v neděli dokonce až na −457 eur za MWh. Kromě extrémně nízké poptávky, způsobené svátečním provozem podniků a domácností, ovlivnil trh také nečekaný příliv přebytků elektřiny z Polska a Slovenska. Celkový dovoz z těchto dvou zemí v kritických hodinách činil až 1 500 MW, což dále komplikovalo řízení soustavy. Emisní intenzita elektřiny, měřená serverem ElectricityMaps, byla v době špičkové solární produkce relativně nízká (214 g/kWh). Ve večerních hodinách však kvůli nutnosti znovu zapojit uhelné a plynové elektrárny vzrostla na 400—500 g/kWh, což ilustruje přetrvávající závislost Česka na fosilních palivech mimo období intenzivní produkce z obnovitelných zdrojů. Podle Petra Foitla, ředitele společnosti Solar Global Energy, nebyla situace během svátků zcela bezproblémová, i když nebyla ani kritická jako v minulých letech. Extrémní výkyvy cen elektřiny donutily provozovatele soustavy aktivovat řadu nákladných služeb pro udržení výkonové rovnováhy. Jindy marginální cena za tyto služby se vyšplhala až na rekordních 9 953 eur za MWh, což je jasným důkazem rostoucí volatility trhu s elektřinou. Změny v energetických tocích ovšem nebyly omezeny pouze na Česko. Německo, které obvykle patří mezi hlavní evropské exportéry elektřiny, muselo v důsledku nízkého výkonu větrných elektráren značné množství energie dovážet. Podobně Dánsko, které rovněž zpravidla spoléhá na silnou větrnou produkci, muselo dovézt až 70 % spotřeby z Německa a Norska. Naproti tomu Maďarsko, tradiční dovozce elektřiny, bylo schopno díky vysoké produkci solárních zdrojů energii do okolních zemí exportovat.
Růst solární elektřiny v Česku
Na začátku roku 2025 činil celkový instalovaný výkon českých fotovoltaických elektráren již 4,4 GW. Přesto sektor domácností zaznamenal výrazný propad z více než 80 tisíc nových instalací v roce 2023 na přibližně 41 tisíc v roce 2024. Důvodem jsou zejména omezení státních dotací a pokles cen elektřiny, což snižuje ekonomickou atraktivitu domácích fotovoltaických systémů. Naopak podnikový sektor a velcí odběratelé elektřiny mají o pořízení vlastních fotovoltaických zdrojů čím dál větší zájem, protože právě jejich spotřeba nejlépe koresponduje s denní špičkou výroby solárních elektráren. Větší rozšíření v tomto segmentu ovšem nadále komplikuje byrokratická zátěž v podobě zdlouhavých stavebních řízení a pomalého vyřizování žádostí o financování. Nezbytnou součástí přechodu na větší podíl obnovitelných zdrojů je rovněž modernizace distribučních sítí. Podle odhadů distributorů si tyto investice vyžádají navýšení ročních nákladů až o 11 miliard Kč oproti minulosti. A tento nárůst se pochopitelně promítne do koncových cen elektřiny, byť pouze v jednotkách procent. Naprot i tomu (podle zat ím dostupných údajů) distributoři v ČR letos vynaloží na investice do elektroenergetických zařízení cca 30 miliard Kč, tedy podobnou částku jako loni. Peníze vynaloží zejména na posílení sítí a rozvoj přeshraničního spojení, rekonstrukci a výstavbu techniky a také zapojování nových zdrojů. Brněnská poradenská společnost EGU v analýze zpracované pro Hnutí Duha nedávno uvedla, že aby bylo možné do distribuční sítě v Česku připojovat další obnovitelné zdroje energie, bude třeba do distribučních sítí a přenosové soustavy po 10 let ročně investovat 40 miliard Kč. Odhaduje, že do roku 2030 bude potřeba do distribučních sítí a přenosové soustavy investovat asi 240 miliard korun, do roku 2035 to bude až 475 miliard Kč. „Roční investiční náklady na síťovou infrastrukturu se mají zvýšit o 38 % na přibližně 40 miliard Kč. Kapacita sítí není nafukovací. Pokud se mají připojit další tisíce megawattů, musíme nejen stavět nová vedení, ale také zvýšit využití stávajících,“ poznamenal řídící konzultant EGU Petr Čambala. Kromě investic ale budou zapotřebí také regulační opatření, EGU jako jedno z nejsnáze proveditelných doporučuje odstupňování poplatků za připojení, které již funguje například v Polsku. Odborníci navrhují jednoduché pravidlo: čím více žádostí v dané lokalitě je, tím vyšší se platí poplatek. To může pomoci vyřešit aktuální problém s nerovnoměrným geografickým rozložením žádostí, které způsobuje přetížení některých oblastí, zatímco jiné zůstávají nevyužité. Efektivní může být také zavedení nevratné zálohy při žádosti o připojení, která pomáhá omezit spekulativní záměry. Právě spekulativní žádosti jsou podle nich jedním z největších problémů současného systému. Podle EGU nejen blokují kapacitu pro realizovatelné či reálné projekty, ale také výrazně zkreslují představy o plánovaném rozvoji. „Dnes je v systému velké množství rezervací výkonu, které nikdy nebudou realizovány. Ty blokují kapacitu pro projekty, které by reálně mohly vzniknout,“ doplnil Čambala. Důležitou podmínkou dalšího rozvoje obnovitelných zdrojů je také rozšíření kapacit bateriových úložišť. Současná instalovaná kapacita baterií v ČR přesahuje 1 950 MW, většinou u domácností. Po přijetí Lex OZE III by však mělo dojít k významnému nárůstu velkých úložišť. V současné době už se připravují projekty s kapacitou stovek megawattů. /jj/
