Vyplývá to z jednání nedávného
Shromáždění evropských regionů
(Assembly of European Regions)
ve francouzském Belfortu. AER
je nejrozsáhlejší sítí regionálních
úřadů v Evropě: pokrývá 66 regionů
ve 24 zemích Evropy. Jeho
průzkum ukázal, že je v moci
regionů využít lokální energetický
potenciál a vyvinout nová řešení,
jež umožní uspokojit energetické
potřeby Evropy a zároveň budou
šetrná k životnímu prostředí.
Regiony ovšem potřebují nezbytné
kompetence a finanční stimuly.
Podle předsedkyně AER Mich?le
Sabbanové: „Regiony mohou stanout
v popředí boje s největšími
energetickými výzvami Evropy.
V otázce přetvoření místních energetických
aktiv do výhod ekonomických,
nalezení na míru šitého řešení
energetických potřeb a řešení ekologických
problémů neexistuje lepší
filozofie než ‚myslet globálně, jednat
lokálně‘. Tak ostatně funguje princip
subsidiarity a tak by měla fungovat
i evropská energetická politika.“
Celkem 91 % respondentů soudí,
že se energie stane jednou z klíčových
priorit v horizontu příštích
15 let. Až 75% dotázaných odpovědělo,
že již mají stanovenou svou
energetickou strategii, jež obvykle
zahrnuje konkrétní plán pro rozvoj
obnovitelných zdrojů energie. Představitelé
několika francouzských
a maďarských regionů nicméně
uvedli, že skutečně efektivnímu
využití obnovitelných zdrojů energie
brání nedostatek odpovídajících
kompetencí na lokální úrovni. Majíli
regiony efektivně řešit energetické
potřeby Evropy, musí se jim dostat
větších kompetencí namísto toho, aby
byly svazovány centrálními pravidly.
Nejlepším důkazem jsou rozmanité
a originální přístupy regionů
k využití místního energetického
potenciálu: kupř. při využití tuhého
odpadu v Bruselu a nizozemském
Gelderlandu, mořských vln na Azorských
ostrovech, sněhu ve švédském
Vasternorrlandu, slámy v dánském
Bornholmu, „černé vody“ (získávané
z papíroviny) ve středním Finsku,
solární energie v Rakousku a jihoevropských
regionech anebo energie
získávané ze dřeva ve švýcarském
Ticinu a na Balkáně.
Několik regionů produkuje energii
z OZE ve vyšší míře, než je stanovený
lisabonský cíl 20 %. Některé
regiony pak díky OZE dokonce
dosáhly plné energetické soběstačnosti:
kupř. rumunský Marmures
nebo italský Trento vyrábí 88-100 %
elektřiny z vodních zdrojů.
„Iniciativy v oblasti OZE jsou
možné pouze za centrální podpory
a často za finančních pobídek na
národní a evropské úrovni,“ zdůraznila
Mich?le Sabbanová. „EU by
se mohla více angažovat kupř. při
podpoře výroby energie ze dřeva.
Mnoho regionů Evropy je pokryto
lesy a přitom pouze 3 % veškeré
energie vyrobené v Evropě se získávají
ze dřeva.“ Odpovědi na průzkum
AER ukazují, že právě nedostatečná
viditelnost evropských
finančních instrumentů brzdí další
rozvoj lokální energetické politiky
a využití dostupného potenciálu.
I když 59 % respondentů průzkumu
využívá programy Evropské
územní spolupráce, které jsou
financovány Fondem pro evropský
regionální rozvoj (ERDF), jen málo
z nich využívá půjček od Evropské
investiční banky nebo podporu EU
pro vzdělávací a mládežnické programy
k využití OZE.
V otázce inteligentního využití
energie průzkum zjistil, že 40 %
regionů již používá technologie
inteligentní sítě. I když je toto číslo
velice slibné, zároveň ukazuje, že je
zapotřebí dalších pobídek, aby regiony
mohly dál zvyšovat svou energetickou
účinnost v souladu s vytyčeným
cílem EU 20/20/20.
Podle Mich?le Sabbanové: „Plných
98 % oslovených regionů se domnívá,
že mohou sehrát pozitivní úlohu
v boji proti klimatickým změnám.
Nicméně národní vlády a EU jim
musejí poskytnout nástroje k tomu,
aby do tohoto boje vůbec mohly
vstoupit.“ /ag/