Přispěje genetika rozvoji výroby biopaliv?

Genetici zmapovali genetický kód topolu Populus trichocarpa. Není první rostlinou, jejíž genetické uspořádání bylo dešifrováno. Prvenství patří rostlince Arabidopsis thaliana, její genom byl popsán již v roce 2000. V roce 2002 definovali genetickou stavbu rýže, základní potraviny pro polovinu světové populace. Stromy však mají genom podstatně složitější než krátkověké rostliny, takže dešifrováním 485 milionů základních spojení genomu topolu se zabývalo čtyři roky více než 100 vědců ve 38 institucích v Evropě, USA a v Kanadě. Přitom má topol genom poněkud jednodušší než jiné stromy. Topol je vybrán k výzkumu nejen proto, že má jednodušší genetickou stavbu, ale hlavně proto, že dospívá do těžitelné zralosti už za 4 až 6 roků, a lze jej úspěšně pěstovat jako lesní porost. Jeho dřevo má proto vysoký potenciál jako surovina pro výrobu biopaliv. Badatelé určili přes 45 000 možných genů v 19 chromozomech topolu. Při srovnání s genetickou výbavou Arabidopsis thaliana zjistili, že se jejich genetické uspořádání začalo odlišovat před 100 až 120 miliony roků. Genetická odlišnost v podstatě spočívá ve větší odolnosti topolu proti nemocem, v rychlosti růstu, metabolických procesech a syntéze buněčné blány. Výsledky práce genetiků budou využity v mnoha směrech. Bylo zjištěno 99 genů ovlivňujících vytváření celulózy, hemicelulózy a ligninu, stavebních komponent buněčných stěn topolu. Celulóza a hemicelulóza může být surovinou pro výrobu bioetanolu, použitelného jako palivo do motorů vozidel. Jejich uvolnění z buněčné stěny je však velmi obtížné. Vědci nyní plánují výzkum úpravy genů topolu tak, aby se celulóza a hemicelulóza snáze uvolňovala. Na tuto problematiku se chce soustředit zejména univerzita v Ghentu v Belgii. /šmí/