V lednu 2015 uplynulo 125 let od založení České akademie císaře Františka Josefa I. pro vědy, slovesnost a umění, předchůdkyně dnešní Akademie věd České republiky. Při příležitosti této významné akce se připravuje několik výstav, na kterých se kromě Národního technického muzea podílejí rovněž Národní galerie, Národní muzeum, Národní technická knihovna a některé ústavy akademie. Jako první z celé série výstav se 4. března otevřela expozice v Národním technickém muzeu. Slavnostního aktu se zúčastnili generální ředitel NTM Mgr. Karel Ksandr, za AV ČR Ing. Beáta Petrovská, Ph.D., dále ředitelka divize vnějších vztahů AV ČR Kateřina Sobotková a autorka výstavy RNDr. Ivana Lorencová. Již samotný vznik této akademie věd je zajímavým příběhem. Bez významné podpory mecenáše a stavitele Josefa Hlávky by tato instituce nevznikla. Hlávka věnoval vznikajícímu sdružení do začátků 200 000 zlatých, což byl na tehdejší dobu obnos nebývale vysoký. Císař František Josef I. existenci instituce stvrdil svým podpisem v zakládací listině roku 1892. Akademie během své letité historie prokázala velkou odolnost a stabilitu, jelikož jako jediná z mnoha tehdy založených nadací přežila navzdory 39 pokusům o zrušení až do současnosti. Ředitel NTM zdůraznil, že Josef Hlávka je vzorem sponzora, který veškeré prostředky na podporu svých bohulibých úmyslů vydělal vlastním podnikáním, což byly především aktivity ve stavebnictví. Ve Vídni dodnes stojí řada jím postavených významných budov na prestižních adresách, a rovněž tak v Praze. Beáta Petrovská hovořila o strategii prezentace Akademie věd České republiky, jako moderní instituci základního výzkumu. Tento typ akademií, který sdružuje vědu a umění, existoval již v 18. století ve Francii, kdy si tehdejší ministr financí uvědomoval, že hospodářský růst země je třeba opřít o vědeckou činnost a podporoval sdružení vědců a umělců. Kateřina Sobotková popsala mediální podporu výstav a upozornila na doprovodné akce. Za nejzajímavější pro veřejnost považuje happening, který se bude konat koncem roku a formou atraktivní show představí osobnosti, jež se v současnosti aktivně podílejí na věhlasu této instituce. Autorka výstavy Ivana Lorencová přiblížila obsah expozice v NTM. Vzhledem k jeho zaměření jsou prezentovány přírodovědné, lékařské a technické obory. Význam je kladen na jednotlivé osobnosti akademie a jejich následovníky. Objevy českých akademiků jsou spojeny s tvrdou prací, odhodláním a uměním riskovat, a přesto tyto osobnosti vedly normální rodinný život, jezdily s dětmi na výlety a scházely se v rodinném kruhu. Výstava je proto neprezentuje pouze v naškrobených oblecích s metály na klopách, ale jako běžné spoluobčany. Spatřit lze exponáty dokládající úspěchy české vědy, například polarograf držitele Nobelovy ceny Jaroslava Heyrovského, čočkostroj sestavený ze stavebnice Merkur, na němž odlil první měkké kontaktní čočky Otto Wichterle nebo leteckou kombinézu Františka Běhounka, v níž se cestovatel zúčastnil výpravy vzducholodí na severní pól. Nejmilejší pro všechny návštěvníky bude jistě závěrečná část výstavy, která je určena malým i „velkým“ dětem. Naleznete zde historické výukové předměty, stavebnice i současné polytechnické vědecké hračky. Tvůrkyni výstavy k tomu inspirovalo poznání, že řada chemiků nebo lékařů vděčí za volbu své profese tomu, že měli skvělé učitele, kteří je vlastním příkladem a s pomocí zajímavých výukových předmětů dokázali pro obor nadchnout. Velký prostor je věnován stavebnicím všeho druhu a samostatný oddíl patří dírkovaným stavebnicím včetně úspěšné stavebnice Merkur. Další z exponátů, Richterova stavebnice, má již 130letou historii a přesto se stále vyrábí. Dokonce se tvrdí, že si s ní hrál i malý Albert Einstein. Hračky by měly podporovat imaginaci, koncentraci, komunikaci v týmu a práci na projektech. Mladou generaci je třeba zaměřit na technické a přírodovědné obory, protože je to důležité pro budoucí fungování celé společnosti. Během prohlídky láká vyjmout krabici se stavebnicí z vitríny a něco si postavit. Prožitek ze hry s dotýkanými předměty dokáže totiž vyvolat v malých i velkých tvůrcích větší radost než virtuální svět. Můžete se o tom přesvědčit do 19. července v Národním technickém muzeu. Další v cyklu následuje výstava, která vypukne v dubnu v pražském Botanickém ústavu. Hlavním organizátorem je Botanický ústav a Ústav experimentální botaniky Akademie věd České republiky. Ivana Strasmajerová
