Praha hostila jadernou elitu

Naše metropole se stala v půli května místem setkání a jednání řady jaderných expertů. Pozvánku na 6. evropské jaderné fórum, které vzniklo v roce 2007, jakožto platforma pro diskusi o příležitostech a rizicích, jež přináší využití jaderné energie, vedle českého premiéra Petra Nečase obdrželi i jeho slovenská partnerka Iveta Radičová nebo evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger. Jednou ze základních obsahových dominant fóra byly chystané zátěžové testy jaderných reaktorů, které jsou v některých zemích EU27 v provozu. Dosud absolvovaná jednání o tomto ožehavém problému byla věcně i politicky složitá a podle náznaků, jež přicházejí z Bruselu, zatím nevybředla ze vzrušených emocí doznívajících po březnové havárii Fukušimy. Patrně nejvíce výhrad a negativních doporučení k jaderné energetice zatím formulují představitelé SRN a Rakouska. ČESKY PREMIER JE ZA STŘIZLIVĚJŠI PŘISTUP Debata okolo rozsahu, organizační formy i některých věcných detailů testů ukázala na poměrně značné rozdíly v postoji jednotlivých zemí EU27, jichž se budou prověrky ve finále týkat. Kupříkladu Petr Nečas doporučil, aby se zátěžové testy jaderných elektráren staly předmětem vysoce odborné diskuse a nebyly koncipovány pod vlivem neopodstatněných politických zásahů: „Je zásadní, aby definování pravidel i vyhodnocování zátěžových testů zůstalo na odborné - a chci zdůraznit: na vysoce odborné - úrovni. Nesmíme si dovolit zpolitizování tohoto problému. Aspekt terorismu nemůže být součástí těchto testů a jejich vyhodnocení.“ Ochrana občanů před terorismem je podle Nečase v zájmu každého státu a ochranná opatření před útoky teroristů by neměla být součástí transparentních testů průmyslových zařízení. Potenciální teroristé by pak mohli takové informace zneužít. Podobné stanovisko zaujala také Francie. „Nejprve je potřeba technicky vyhodnotit posloupnost událostí, k nimž došlo v jaderné elektrárně Fukušima a teprve na základě těchto detailních analýz přistoupit k adekvátním technickým, organizačním a politickým opatřením,“ zdůraznil Nečas. Zároveň zopakoval, že ČR nadále počítá s dostavbou nových bloků v JE Temelín. Každá členská země EU má právo zvolit si vlastní energetický mix a ČR neustoupí od využívání jaderné energie. Podporu realizaci přísných zátěžových testů vyjádřila rovněž slovenská premiérka Iveta Radičová. Také ona potvrdila, že i Slovensko bude pokračovat v mírovém využívání jaderné energie. Jaderné státy v rámci EU27 by měly proběhnout ve II. pololetí 2011. První zprávu o výsledcích zátěžových testů pak Komise podá Evropské radě v prosinci. ČR STOJI O BEZPEČNE JADRO V předvečer 6. evropského jaderného fóra uspořádalo Sdružení CZECH TOP 100 ryze domácí jaderný summit. Navázal na loňský summit s podtitulem Perspektiva největší investice v ČR. V pražském paláci Žofín se sešlo na 80 osobností z nejvýznamnějších energetických, strojírenských a stavebních společností, které jsou připraveny podílet se na dalším rozvoji tuzemské jaderné energetiky. Na Žofín zavítali rovněž představitelé oborových svazů a sdružení, zástupci technického vysokého školství, zástupci statní správy a Evropského parlamentu i vědecké autority v oborech jaderné fyziky a energetiky. Také oni věnovali zvýšenou pozornost problematice bezpečnosti jaderné energetiky ve světle březnových událostí v japonské Fukušimě a další perspektivě jádra v ČR. Shodli se v názoru, že navzdory fukušimské tragédii jaderná energetika zůstává z hlediska energetické bezpečnosti nejspolehlivějším, ekologicky nejčistším a ekonomicky nejvýhodnějším zdrojem elektřiny. To ovšem neznamená, že volání občanů některých zemí po aktuálních prověrkách stavu jaderných elektráren a kvality jejich obsluhy lze přehlížet. Žofínský summit přivítal informaci poslance Evropského parlamentu Pavla Poce, který potvrdil, že instituce Evropské unie ponechávají rozhodnutí o využívání jaderné energetiky (včetně vyvození závěrů z japonských událostí) v rukou vlád jednotlivých členských států a provozovatelů elektráren. Přítomní také ocenili výklad Františka Hezoučkého k událostem ve Fukušimě. V diskusi mj. zazněly názory, že radiačním následkům a výbuchům bylo možné ve větší míře zabránit včasnou a přiměřenou investicí do přemístění záložních zdrojů elektrického napájení ze zranitelných míst ve strojovnách elektrárny mimo záplavovou zónu. Účastníci summitu v tom spatřují poučení o zodpovědnosti vedení elektrárenských společností, jež má obecnou platnost a týká se i oblastí, které nejsou vystaveny riziku extrémních přírodních sil. Podtrhli odpovědnost státu a elektrárenských společností při rozvoji a další kultivaci potřebných vědomostí a znalostí pracovníků obsluhy jaderných zařízení, které je třeba udržet po celou dobu provozu jaderné elektrárny i v období po jejím odstavení. To klade závažné požadavky na kvalitu výuky a výchovy technické inteligence. URYCHLIT DOSTAVBU NOVYCH REAKTORŮ Na summitu se opakovaně potvrdilo, že výstavba nových jaderných bloků v ČR si vyžádá ohromné investice. Ty však zpětně příznivě ovlivní českou ekonomiku skokovým zvýšením pracovních příležitostí ve všech oborech i v úsporách nákladů na elektrickou energii, jejíž cena by bez jaderných elektráren během let neúnosně rostla. Účastníci summitu reprezentující český průmysl a stavebnictví vyjádřili svou připravenost aktivně se podílet na dostavbě 3. a 4. bloku JE Temelín. Považují za zásadní zahájit ji co nejdříve. Dostavba Temelína se týká celého národního hospodářství. Ztotožnili se s pohledem MPO ČR, jež vyjádřil náměstek ministra Tomáš Hüner: jaderná energetika je klíčová pro pokrytí spotřeby elektrické energie ČR. I proto třeba zachovat vládní podporu dostavby JE Temelín beze změn. VICE ŠANCI PRO ČESKY PRŮMYSL Žofínský summit potvrdil, že vláda ČR má plné právo ovlivňovat citované výběrové řízení, které bude formálně zahájeno na podzim. Pokud má být pozitivní dopad na české hospodářství maximalizován, pak je žádoucí, aby licencovaný technický projekt byl dále zpracován českými společnostmi a následně realizován pod vedením české inženýringové organizace. Pouze maximální kvalifikované zapojení průmyslu, které bude spjato s činnostmi s vysokou mírou přidané hodnoty, může mít potřebný multiplikační efekt. Tedy především zásadní účast na podobných projektech v zahraničí. Naopak, pouze výrobní činnost zadávaná v omezené míře zahraničními inženýringovými firmami tuzemským subjektům by byla promarněnou příležitostí a přispěla by k dramatickému propadu českého průmyslu, ke ztrátě jeho znalostí a konkurenceschopnosti v dané profesní oblasti. /wa/