Na hořčíkové slitiny se v poslední době zaměřuje pozornost
konstruktérů i materiálových odborníků. Důvodem
je nízká hustota tohoto kovu, díky tomu může nasazení
slitin hořčíku dále snížit hmotnost produktu a zlepšit
jeho užitné vlastnosti. Předem je však třeba vyřešit
řadu technických problémů.
Vlastnosti hořčíku
jsou technicky velmi významné.
Stručně lze říci, že díky nízké hustotě
může konkurovat hliníkovým slitinám.
Hořčíkové součástky stejných
rozměrů by byly o 35 % lehčí než
hliníkové. Věnujme pozornost jeho
porovnávání především s hliníkem
a jeho slitinami. Porovnání základních
vlastností je v tabulce 1.
Tvařitelnost hořčíku a jeho slitin je
horší. Je to dáno tím, že má hexagonální
těsně uspořádanou mřížku, jak
je znázorněno na obr. 1. Provedené
zkoušky však ukazují, že tvařitelnost
hořčíkových slitin za tepla je dostatečná
a zápustkovým kováním lze
vyrobit poměrně složité součásti.
Vývoj slitin
Mechanické vlastnosti čistého hořčíku
jsou pro konstruktéry málo příznivé,
proto byla vyvinuta řada slitin
určených k odlévání nebo ke tváření,
které lépe odpovídají požadavkům
kladeným na konstrukční díly.
Je třeba podotknout, že mechanické
vlastnosti výkovků a odlitků z hořčíkových
slitin se značně liší. Výkovky
z hořčíkových slitin mají mez kluzu
150 až 250 MPa a tažnost 6 až 12 %,
zatím co odlitky mají mez kluzu jen
80 až 180 MPa a tažnost 2 až 7 %.
Projekt MagForge se zaměřil na
modifikaci slitin AZ80 (legované Al
a Zn) a ZK60 (legované Zn a Zr),
a to přídavky kovů vzácných zemin,
ytria a ceru. Dosavadní výsledky jsou
nadějné, zkoumané modifikované slitiny
jsou dobře tvařitelné a mají zvýšené
mechanické vlastnosti.
Konstrukční hledisko
Hlavním oborem, v němž se počítá
s nasazením hořčíkových slitin, je
výroba automobilů. Především jde
o automobily poháněné dieselovými
motory a vozidla s pohonem všech
čtyř kol. Dále by se mohly více uplatňovat
i v jiných oborech strojírenství
a ve výrobcích pro sport a volný čas.
Vhodnost hořčíkových slitin a hliníkových
slitin jakožto konstrukčních
materiálů ukazuje obr. 2.
Kritérium stejné tuhosti v tahu E/?
(E – modul pružnosti, ? – hustota)
ukazuje, že pokud by měla mít součást
z hliníkových nebo hořčíkových
slitin stejnou tuhost jako ocelová součást,
byla by o několik málo procent
těžší. Pokud by však měla mít stejnou
pevnost v tahu, pak z hodnot kriteria
Rp02/? (Rp02- mez kluzu) vyplývá, že
součást by byla v některých případech
o více než 30 % lehčí. V případě, že by
se požadovala stejná tuhost v ohybu,
pak hodnota kriteria E1/2/? ukazuje,
že součást by byla o 17 až 19 % lehčí,
kdyby se požadovala stejná pevnost
v ohybu, pak z hodnot kritéria
R2/3/? vyplývá, že součást by mohla
být v některých případech asi o 35 %
lehčí. Je vidět, že slitiny vyvinuté
v rámci projektu MagForge se ukazují
jako nejvýhodnější.
Nepříznivě zde zatím působí vyšší cena
hořčíkových slitin. Naproti tomu působí
tlak na snižování hmotnosti výrobků
vyvolávaný např. snahou o snížení emisí
a spotřeby paliva. Zevrubné průzkumy,
které provedl ústav European Research
Association for Magnesium Aalen, ukazují,
že při nasazení hořčíkových slitin
lze snížit hmotnost karoserie současného
automobilu o 27 až 46 kg, hmotnost
poháněcího mechanismu lze snížit o 32
až 45 kg a u vnitřního vybavení by bylo
možné uspořit 19 až 32 kg.
Projekt MagForge
Na problematiku výroby kovaných
součástí ze slitin hořčíku je zaměřen
projekt MagForge (Magnesium
Forged Components for Structural
Lightweigth Transport Applications),
který jako součást 6. rámcového programu
podporuje Evropská komise.
Jedním z důvodů podpory tohoto
projektu je i to, že evropský průmysl
je vystaven silnému cenovému tlaku
a jedním z možností, jak mu čelit,
je přechod na „supespeciality“, tedy
na technicky náročné výrobky, které
nelze snadno vyrábět v méně vyvinutých
zemích.
Cílem projektu je posílit technologickou
bázi pro konstrukci a výrobu
kovaných součástí z hořčíkových slitin
tím, že dodá technologie přizpůsobené
daným potřebám, které zajistí
cenově efektivní výrobu.
Výzkum a vývoj probíhající v rámci
tohoto projektu se zaměřuje na vývoj
materiálů, postupů jejich zpracování
a vytvoření konstrukčních zásad pro
jejich využívání. Součástí projektu je
i šíření znalostí o dosažených výsledcích
mezi potencionálními uživateli.
Jde o kolektivní projekt, do kterého
jsou zapojeny tři typy účastníků:
průmyslové podniky (IAS Industial
Associations and Groupies), které
zahrnují kovárny, výrobce nástrojů
a další dodavatele pro automobilky),
malé a střední podniky (SME Small
and Medium-sized Enterprises)
a výzkumná a vývojová pracoviště
(RTD Research and Technological
Development).
Kontakt na řešitele: dr. W. H. Sillekens
(koordinátor projetu), TNO
Science and Technology, e-mail:
wim.sillekens@tno.nl.
Za českou stranu je do projektu
zapojen Svaz kováren ČR a jeho prostřednictvím
Katedra tváření materiálů
Vysoké školy báňské – technické
univerzity Ostrava.
Ing. Ladislav Jílek, CSc.