Dost bylo konceptů, studií a tlachání: Citroën spouští sériovou výrobu svého minielektromobilu pro novou dobu. Ve skutečnosti nejde o automobil v pravém slova smyslu. Airbagy nehledejte a raději se ani nezamýšlejte nad tím, co by se s vozítkem stalo v případě dopravní nehody. Výrobce sám ve vztahu k typu Ami hovoří o „pohyblivém objektu“. Jeho plné jméno zní „Citroën Ami 100% ëlectric“ a my jsme si jej spolu s vybranými novináři z celého světa měli možnost exkluzivně vyzkoušet na sklonku února v Paříži. Alternativa pro svobodu pohybu Předobrazem novinky se stala studie Citroën Ami One, s níž jsme se s kolegy z poroty Car of the Year (COTY) seznámili před rokem ve vývojovém středisku koncernu PSA ve Vélizy u Paříže a jež se později představila na loňském autosalonu v Ženevě. Sériový Citroën Ami na ni po koncepční stránce navazuje, ale postrádá extravagantní (a samozřejmě drahé) stylistické prvky včetně výrazně vystupujících osvětlovacích prvků na hranách karoserie a je ještě o 10 cm kratší. Nejmenší z rodu Citroënů se pokouší být odpovědí na nekončící paniku ohledně nekoncepčních předpisů EU na bezhlavé snižování emisí CO2, ale také nabídnout alternativu pro svobodu pohybu v přeplněných městech. Vincent Cobée (teprve v lednu převzal vedení značky Citroën z rukou populární Lindy Jacksonové) ve svém projevu připomněl, že právě na omezování individuálních svobod, a to včetně těch týkajících se mobility, jsou Francouzi velmi citliví, což je ostatně patrné i z nekončících stávek. Maximální jednoduchost Nový Citroën Ami je bez zrcátek 1 390 mm široký a 1 520 mm vysoký. S délkou 2 400 mm se dva tyto vozíky při troše šikovnosti vměstnají do parkovacího místa pro jeden běžný automobil. Právě hbitost v hustém městském provozu má být jednou z hlavních předností Ami a kromě extrémně kompaktních vnějších rozměrů k ní přispívá i snadná manévrovatelnost, charakterizovaná koly vsazenými v samotných rozích karoserie a obrysovým průměrem otáčení pouhých 7,2 m. Hmotnost činí 485 kg, z čehož přibližně 60 kg připadá na lithium-iontové akumulátory s kapacitou 5,5 kWh. Postačit by měly k ujetí „až“ 70 km a nabíjet lze pouze z běžné 220V sítě, přičemž doba pro plné dobití nemá překročit tři hodiny. V dutině sloupku za dveřmi spolujezdce je vměstnán přibližně třímetrový kabel, svou koncovkou připomínající třeba rychlovarnou konvici… Vysoce hodnotíme snahu výrobce o maximální jednoduchost, z níž plyne také minimalizace nákladů na výrobu nebo případné opravy následků kolizí. Je dobře patrná již při prvním pohledu. Obě čela karoserie jsou tvořena shodnými plastovými výlisky, jiné jsou jen světlomety. Mezi levou a pravou stranou Ami jsou vzájemně zaměnitelné také blatníky (v jednom celku s polovinami prahů) a „trojúhelníková“ okénka. Minimalizace ceny K dokonalosti je standardizace dovedena ve dveřích: na obou stranách jsou stejné, a to včetně odjišťovacích tlačítek, závěsů a zámků, takže na straně řidiče se otevírají proti a u spolujezdce po směru jízdy. Spodní část oken je vodorovně dělená a ve spodním dílu částečně výklopná. Podobně střízlivě je řešen interiér. Zatímco původní studie Ami One Concept byla osazena komfortními sedáky a pohodlnými vyplétanými opěradly, spartánská a tvrdá sedadla sériového provedení byla zjevně inspirována prostředky městské hromadné dopravy. Z vozu při přechodu do výroby zároveň bohužel zcela zmizel prostor pro zavazadla za sedadly, nicméně alespoň tašku s nákupem vměstnáte před nohy spolujezdce, jehož sedadlo je naštěstí posunuto poněkud vzad. Před řidičem z průběžné odkládací police vystupuje jen volant, na jehož konzole spočívají držák na nápoje a monochromatický displej zobrazující rychlost a stav baterie. Vpravo na něj navazuje panel pro upevnění mobilního telefonu, doplněný trojicí tlačítek a USB portem. Ruční brzda je na obvyklém místě, tlačítka D – N – R pro volbu režimu (vpřed – neutrál – zpět) jsou poněkud nezvykle na prahu u řidiče, v pohodlném dosahu jeho levé ruky. Sdílené přesouvadlo nejen pro patnáctileté Nový Citroën Ami trochu připomíná památný výrok Henryho Forda o tom, že své „téčko“ dodá zákazníkovi v jakékoli barvě, pokud to bude černá. V tomto případě je to šedá. Pro zpestření však Citroën pro svůj Ami nabízí širokou paletu snadno vyměnitelných a různě zbarvených doplňků pro karoserii i její interiér. Vozík je klasifikován v kategorii AM, řídit jej tedy u nás lze od 15 let (v Evropě jsou předpisy různé, například v Itálii nebo Francii od 14, jinde až od 16 roků). Podobných pokusů, jako Ami, je samozřejmě mnoho, ať už od renomovaných výrobců, nebo malých firmiček, jež taková vozítka kusově také skutečně vyrábějí. Citroën však nyní předběhl adekvátní konkurenci. A pouze automobilka, ať se nám to líbí, nebo ne, je schopna dosáhnout skutečně nízkých výrobních nákladů a garantovat spolehlivost fungování celkového konceptu. S vozítkem tohoto typu je totiž samozřejmě nutné hledat také alternativní způsoby vlastnictví v čele s často zmiňovaným „sdílením“. Zatímco u normálních vozidel o ně i přes zbožná přání marketingových oddělení automobilek valný zájem není, v případě Citroënu Ami by to zabrat mohlo. V rámci městského provozu je to přeci jen jakási alternativa pěší chůze, koloběžky, prostředků MHD či bicyklu. Záleží samozřejmě na lokálních podmínkách. V Paříži nyní vozy Citroën Ami do svých služeb zařazuje firma Free2Move, součást koncernu PSA a lídr tamního trhu se sdílenými dopravními prostředky. Ami tam bude skrze mobilní aplikaci zprvu k dispozici ve dvou programech pronájmu. Bez předplatného vyjde Ami na 18 eur za první hodinu, 9 eur za každou další hodinu a 60 eur za celý den. S předplatným (9,90 eur na měsíc) stojí první hodina 12 eur, každá další 6 eur a celodenní pronájem pak přijde na 40 eur. /Jiří Duchoň/
