Velký bazén s křišťálově průzračnou vodou nedaleko amerického města Baxley je veřejnosti nepřístupný. Jedná se o nádrž, v níž se „koupe“ jaderný reaktor Edwin Irby Hatch. I když to není žádný plavecký bazén, nádrž je třeba pečlivě monitorovat. V minulosti se během plánovaných odstávek na údržbu a doplnění paliva muselo vždy několik techniků a inspektorů složitě vyšplhat na plošiny zavěšené nad vodní nádrží a spouštět do ní kamery připevněné na tyčích nebo na lanech, aby mohli zblízka prohlédnout svařené spoje a povrch tlakové nádrže reaktoru. Celý proces kontroly fungoval. Byl však pomalý a technici museli dbát na ochranu před radiací z paliva umístěného pod nimi. Nyní má tým techniků nového člena, který je při těchto kontrolách ochotně zastupuje. Jmenuje se Stinger. Tento plovoucí robot umožňuje, aby se pracovníci elektrárny dostali na místa, která byla pro člověka dříve naprosto nedostupná. Stinger, který je o něco málo vyšší než průměrný člověk, je řiditelné podvodní plavidlo bez lidské posádky. Je vybaven malými počítačově ovládanými turbínami nastavenými do různých směrů a barevnou videokamerou s vysokým rozlišením. „Stinger musí se svými kamerami a dalšími nástroji pracovat v místech, v nichž by člověk nepřežil,“ říká Brandon Smith, strojní inženýr ze společnosti GE Hitachi Nuclear Energy, který vývoj tohoto stroje vedl. „Právě proto potřebujeme, aby tento typ práce dělali roboti. Tyto činnosti totiž nelze provádět jiným způsobem a Stinger byl vytvořen specificky pro práci v takovémto prostředí.“ Dálkově ovládaný robot Stinger je první svého druhu na světě a v současné době se začíná využívat v jaderných elektrárnách po celých USA během pravidelných odstávek na doplnění paliva a inspekci technického stavu. Dokáže se ponořit do vody obklopující reaktor na dobu až tří týdnů a pomocí kamery zblízka pečlivě kontroluje opotřebení materiálu. Kromě kamery je vybaven také vysokotlakou vodní tryskou – tzv. vodním laserem. S jeho pomocí čistí kovové povrchy a umožňuje tak přesnou vizuální kontrolu svařených spojů. Smithův tým robota opatřil ochrannou povrchovou vrstvou z wolframu a elektronikou s nižší citlivostí vůči radiaci. Na ovládání stroje stačí jediný technik, který jej může řídit ze vzdálenosti mnoha desítek metrů od nádrže. Robot je napojen pomocí napájecích a ovládacích kabelů, které zajišťují spojení jak s řídícím technikem, tak s certifikovanými inspektory mimo elektrárnu. „Stinger se velice snadno dostane i do omezených prostor a špatně přístupných rohů, kde hledá náznaky možných závad jednotlivých součástí, a to dříve, než se z nich stane problém,“ vysvětluje Brandon Smith. Robot může svou práci vykonávat současně s ostatními činnostmi, které probíhají během odstávky. Není nutné, aby se kvůli němu nad vodní nádrží pohybovali technici na závěsných plošinách. „Naši zákazníci vydělávají, když jejich elektrárny vyrábějí elektřinu, takže se snaží co nejvíce zkracovat dobu nezbytných odstávek. Právě díky Stingeru snižují své náklady, zmenšují dávky radiace, kterým jsou vystavováni jejich pracovníci, a zkracují doby nezbytných odstávek,“ uvádí Brandon Smith. Stinger není jediným robotem příští generace, kterého společnost GE uvedla do provozu a který pomáhá lidem v jejich práci. Pracovat bok po boku s lidmi a ušetřit jim některé opakující se nudné úkoly dokážou rovněž tzv. kolaborativní roboti Baxter a Sawyer. /aa/
