V České republice vzniká v současné
době ročně 21 000 t zvláštních
a nebezpečných odpadů a téměř
77 000 t dalších také nebezpečných
odpadů. To zdaleka nejsou všechny,
kdy další ve formě ekologických zátěží
z minulé doby ohrožují životní prostředí
četných průmyslových aglomerací.
Připomeňme např. 200 000 t
kalů po bývalé chemičce Ostramo
v Ostravě, jejichž sanace má stát
cca 5,5 mld. korun (!). Odpady jsou
deponovány na otevřených, předem
připravených lokalitách, a to v původním
nebo chemicky upraveném
stavu, popřípadě jsou recyklovány,
zpracovány pyrolyzními technologiemi
na topný plyn nebo likvidovány
ve spalovnách.
Moderní technologie spalování chlorovaných
uhlovodíků a dalších organických
halogenových sloučenin jsou
charakterizovány optimalizací spalovacích
podmínek, při kterých je dosahována
vyšší teplota, prodlužují se
časy setrvání spalovaných látek v oblasti
vysokých teplot (1100–1200 ?C)
a zvyšuje se množství kyslíku v zóně
dodatečného hoření spalin. Cílem je
rozklad i těch nejstabilnějších toxických
organických sloučenin a jejich
derivátů s účinností vyšší než 99,9
procenta.
Současné trendy při uplatnění vysokoteplotních
a nízkoteplotních plazmových
technologií, vysvětluje prof. Ing.
Pavel Kolát, DrSc., z katedry energetiky
VŠB – TU Ostrava, směřují
k dalšímu zvýšení teplot při spalování
nebezpečných odpadů a ke zkrácení
časů potřebných pro destrukci molekul
toxických organických sloučenin, aby
jejich likvidace mohla být uskutečněna
v zařízeních blízko místa jejich vzniku.
To je obrovská výhoda, protože tím šetříme
náklady na přepravu, zabezpečení
nákladu i zatížení komunikací.
_ Pane profesore, jaké jsou výhody
plazmových technologií?
Je jich celá řada. Zmíním ty podstatné.
Umožňují vysoce účinný rozklad
toxických sloučenin v plynných
produktech pyrolyzních technologií
a spalovacích procesů. Je zde nezávislost
disociačního procesu na atmosféře.
Produktem může být energeticky
využitelný plyn s vysokým obsahem
CO, H2 a uhlovodíků. K těm dalším
přednostem patří zamezení zpětné reprodukce
jednoduchých molekulárních
a atomárních částic na výchozí sloučeniny
PCB, PCDD, PCDF a další vysoce
molekulární toxické organické látky.
Je tu možnost likvidace širokého spektra
odpadů, a pokud se týká konstrukce,
nespornou výhodou je adaptivní uplatnění
modulů plazmových disociačních
komor ve spalinovém traktu spaloven
různého typu.
_ A nevýhody plazmových technologií?
Můžeme hovořit o zvýšených pořizovacích
nákladech spalovacího zařízení,
které je vybavené plazmovou
technikou. Jsou to zvýšené provozní
náklady zapříčiněné elektrickým příhřevem
spalin s účinností plazmových
hořáků cca 90 procent, a co je naprosto
nezbytné, to však nepovažuji za nevýhodu
– je požadavek na kvalifikovanou
obsluhu zařízení.
_ To je stávající situace. Výzkumné
týmy na VŠB – TU Ostrava si
však stanovily připravit technologii
vysokoteplotní plazmy s daleko
vyššími parametry.
Cílem našeho výzkumu řešeného
v několika projektech Grantové
agentury ČR, který „běží“ již od roku
1995, bylo experimentální stanovení
a prověření účinnosti plazmové disociační
komory pro vysokoteplotní
a radiační rozklad plynných toxických
sloučenin produkovaných spalovnami
nebezpečných organických odpadů.
Na rozdíl od dosavadních plazmových
zařízení, umožňujících likvidaci
i vysoce toxických sloučenin vysokoteplotními
účinky, se předpokládalo
navíc využití radiačních účinků
dlouhých paprsků plazmatu s teplotou
v jádru až 20 000 °C, umožňujících
destabilizaci molekul toxických sloučenin
působením UV záření o vlnové
frekvenci, soustředěné v oblasti kolem
1014 Hz. Molekuly excitované radiačními
účinky termálního plazmatu
na vyšší úrovně potenciálních energií,
vykazují vyšší stabilitu a odpovídající
nižší teploty pro jejich disociaci. Tato
skutečnost dává reálný předpoklad
pro úsporu tepelné energie, vynakládané
zkrácení času setrvání spalin
na vysoké teplotě, která je zapotřebí
pro disociaci molekul toxických sloučenin.
V budoucnu předpokládáme
využití této plazmové technologie pro
stacionární i mobilní spalovací jednotky
o kapacitě 50–100kg/h odpadů
vybavené disociační komorou pro
tepelný a radiační rozklad toxických
sloučenin. Realizačním výstupem pak
budou podklady pro konstrukci malých
a středně velkých spaloven nebezpečných
odpadů.
Návrh vychází z pracoviště plazmových
technologií na VŠB – TU Ostrava,
na Fakultě metalurgie a materiálového
inženýrství, které bylo vybaveno
základní použitelnou plazmovou technikou
o výkonech do 1 MWe a příslušenstvím,
která jsou využívána již
v hutním průmyslu, jmenovitě v metalurgii
čistých kovů ve Vítkovicích.
Konstrukce vysokoteplotního plazmového
hořáku, která je patentově chráněna,
je dílem prof. Ing. Vladimíra
Dembovského, DrSc. V současné době
je zpracován projekt experimentální
tratě se spalovací komorou opatřené
hořákem pro spalování mazutu, který
zajistí ohřev modelových spalin na teplotu
přibližně 600 °C. Trať je vybavena
přisáváním vzduchu do disociační komory.
Palivový okruh umožňuje dávkování
chlorovaných uhlovodíků. Disociační
komora je navržena s vodou
chlazeným pláštěm a žáruvzdornou vyzdívkou
umožňující provoz s teplotou
spalin do 1700 °C je dimenzována pro
využití ve spalovně nebezpečných odpadů
o výkonu 100 kg/h, při průměrné
výhřevnosti odpadů 20 MJ/kg, produkující
cca 10,2 Nm3/kg spalin o teplotě
1000 °C. Za těchto podmínek dojde při
výkonu plazmových hořáků 850 kWe
k ohřevu spalin až na 1600 °C a k úplné
disociaci plynných toxických sloučenin.
Funkčně prověřená konstrukce
plazmových hořáků umožní pochody
s anodicky i katodicky začleněným
substrátem. Jeho pevná, popřípadě
tekutá fáze do elektrického obvodu
plazmových hořáků zajistí podmínky
pro uskutečňování chemických reakcí
se vstupem pozitivních iontů do povrchové
chemické reakce i pro přípravu
nových typů technologií v oblasti chemie,
metalurgie a materiálového inženýrství.
Významným inovačním řešením
opět „z dílny“ akciové společnosti
Orgrez Ostrava ve spolupráci s VŠB
– TU Ostrava tentokrát pro odvětví
energetiky je možné využití plazmové
technologie v procesu zapálení práškové
uhelné směsi při najíždění práškových
kotlů. V teplárnách a elektrárnách
se při najíždění práškových kotlů
a pro stabilizaci hoření využívá mazut
nebo plyn. Víme všichni jak jdou ceny
paliv, energií prudce nahoru. Cena
mazutu představuje v dnešní době
částku 100 – 150 USD/t, v některých
zemích dokonce překračuje i 200
USD/t. Cena zemního plynu je ještě
vyšší. Ve světové energetice se spotřebuje
více než 50 milionů tun mazutu
za rok. Všeobecné tendence snižování
kvality energetického uhlí vyžaduje
další zvyšování spotřeby přídavných
paliv. To vede k nárůstu cen už zmíněného
mazutu i plynu.
Řešením tohoto problému se intenzivně
zabývají výzkumné ústavy
ve spolupráci s významnými energetickými
firmami v Austrálii, Kanadě,
Rusku, v USA a v dalších zemích.
Úspěšného výsledku bylo dosaženo
i v České republice.
Konkrétně firma Orgrez Ostrava ve
spolupráci s VŠB – TU Ostrava v rámci
řešení výzkumného úkolu Grantové
agentury ČR aplikovala nízkoteplotní
plazmovou technologii na blok o výkonu
110 MVe v elektrárně Prunéřov.
Jedná se o granulační kotel s pěti
mlýnskými okruhy a přímým foukáním
uhelného prášku do kotle. Na tento
blok byly nasazeny dva plazmatrony
o výkonu 320 kWe. Byla úspěšně dokončena
fáze zkoušení, optimalizace
a poloprovozní zařízení bylo předáno
provozovateli. S tímto systémem, plně
srovnatelným se špičkovými technologiemi
v zahraničí, bylo provedeno již
sedminásobné zkušební najetí bez jakýchkoliv
mazutových hořáků. Provoz
je automatizován a veden z řídicího
systému ve velínu.
_ A dosažené výsledky – vyjádřeno
konkrétně?
Automatický způsob regulace nízkoteplotní
plazmové technologie
umožňuje bezpečné najetí obou plazmových
generátorů po splnění příslušných
podmínek kontrolovaných
řídicím systémem. Ve všech případech
se podařilo podstatně zkrátit
dobu najíždění. Časová úspora se pohybovala
ve srovnání s mazutovým
způsobem roztápění v rozmezí 30–45
minut. Současně s tím výrazně klesly
odpovídající provozní náklady při
roztápění kotle. Spalovací provozní
zkoušky s ověřením všech nezbytných
parametrů spojených s komplexním
měřením bloku provedlo
pracoviště pro diagnostiku a provoz
tepelně – energetických zařízení
katedry energetiky pod vedením
dr. Ing. Bohumíra Čecha.
To zdaleka není vše, poodhalil profesor
Kolát, další výsledky práce řešitelského
týmu pod vedením ředitele
Orgrezu. Ostrava Ing. Miloše Maie ra.
Realizačním výstupem řešeného projektu
je také nová koncepce plazmatronu
s pohyblivými elektrodami. Nasazení
plazmové technologie na jednotlivé
uhelné bloky bylo potvrzeno ve dvou
základních modifikacích. Jedná se
o kotle s přímým foukáním uhelného
prášku do spalovací komory, tak i kotle
se zásobníkem uhelného prášku. Dalším
realizačním výstupem projektu je
návrh metodiky konstruování a návrhu
optimalizace plazmové technologie
pomocí moderních výpočetních prostředků,
jako je aplikovaný program
CFD. Tyto programy aplikované v projektu
Ing. Tomášem Blejchařem, Ph.D.,
z firmy Orgrez Ostrava umožňují optimalizaci
ve virtuálním prostředí u nových
uhelných bloků a také při návrhu
spaloven nebezpečných odpadů, což
vede k výrazné úspoře času a finančních
prostředků.
Je prokázáno, že provozní náklady
plazmového zapalování uhelných prášků
jsou výrazně nižší než provoz mazutového
najíždění kotle a totéž se týká
najíždění nebo stabilizace pomocí plynu.
Byly prokázány úspory na ušlechtilých
palivech (plyn, olej, mazut),
ale i palivech fosilních při zapalování
kotlů, stabilizaci hoření, včetně zvýšení
regulačního rozsahu kotlů při dosažení
dobrého spalování snížením ztrát
tuhým nedopalem. Výsledky řešení
tohoto výzkumného projektu, které lze
aplikovat na dalších uhelných elektrárnách
v ČR mohou přinést tak potřebnou
synergii efektu v rámci české
energetiky a jsou také podkladem pro
řešení diplomových a doktorských prací
studentů v oboru energetické stroje
a zařízení na Fakultě strojní. To je také
vyšší přidaná hodnota ve smyslu: věda
– výzkum – praxe pro naši ekonomiku,
na které se podílí i pracoviště VŠB –
TU Ostrava. OLDŘICH HOUŠKA