Profesor Petr Moos s kolektivem
dokončil v těchto dnech
zprávu o rozvoji dopravy do roku
2050 pro tzv. Pačesovu komisi
odborníků. Měla by odpovědět
na otázku, jak se bude v dopravě
vyvíjet spotřeba energie.
? Co je obsahem zprávy? Kdy
bude zveřejněna?
Práce je na objednávku úřadu
vlády, takže ten asi bude muset celkové
zveřejnění zprávy odsouhlasit.
Ale už nyní zveřejňujeme dílčí
výsledky.
Práce je zaměřena na spotřebu energií
v jednotlivých druzích dopravy.
Úvahy o spotřebě energie se opírají
o očekávané výkony. Česká republika
neovlivňuje díky své poloze v Evropě
energetickou náročnost v dopravě
jen sama, je nutno vzít v potaz i vývoj
v sousedních státech, ale i v Číně či
Indii a východní Evropě. Rostoucí
ekonomika v těchto zemích ovlivňuje
přepravní kapacity i u nás, protože
jsme tranzitní zemí.
? Bude v příštích letech klesat
podíl veřejné dopravy?
Veřejná doprava v osobní dopravě
dnes tvoří 40 procent výkonů, 60
procent tvoří individuální doprava.
Ale zatímco ve světě podíl veřejné
dopravy klesá, u nás tomu zatím
tak není a neočekává se to ani
v budoucnosti. Naopak se čeká mírný
nárůst veřejné dopravy. Nicméně
čím vyšší příjmy obyvatel, tím
vyšší podíl individuální dopravy.
Ale v Česku je omezená kapacita
dopravních sítí, takže nárůst individuální
dopravy je omezen.
? Podíl dopravy na spotřebě
energie je údajně asi 21 procent.
Jak tomu bude v příštích letech?
Zvýší se ten podíl?
My jsme zpracovali tři možné
scénáře vývoje dopravy do roku
2050. Zatímco energetické potřeby
u průmyslu a bydlení se do roku
2020 nasytí, u dopravy stále poroste.
Takže ten podíl se zvýší.
Máme tři scénáře spotřeby energií.
První je konzervativní, kdy se
struktura spotřeby energií nebude
měnit, stále se budou využívat
hlavně spalovací motory. Tam očekáváme
růst spotřeby.
Extenzivní scénář počítá s tím, že
Evropská komise bude tlačit na vyšší
využívání alternativních paliv, biopaliv,
obnovitelných zdrojů. Zde opět
spotřeba energií poroste, ale bude
klesat podíl ropných derivátů.
? A co ten poslední…
Třetí scénář je tzv. inovativní.
Očekává se prudký nárůst cen ropy
a ropných derivátů, což povede
k rychlení inovací u pohonných
jednotek. Zvýší se podíl hybridních
motorů na kombinaci elektrických
akumulátorů, elektromotorů a spalovacích
motorů, pracuje se na
vývoji vodíkových motorů, s vodíkovými
články. Vodík se bude vyrábět
buď chemicky nebo elektrolýzou
vody. Problém je, že energetická
náročnost výroby vodíku je dost
vysoká. Vodíkové zdroje mohou
být navázány na solární elektrárny,
kde se vodík akumuluje v nádržích
do zásoby. Zdrojem vodíku může
být i jaderná či vodní energie.
? Jak to bude s alternativními
palivy?
Podle inovativního scénáře poroste
podíl alternativních paliv.
V roce 2050 bude podíl vodíku
na spotřebě paliv činit 10 procent,
u biopaliv a plynu asi 10 až 15
procent. Mělo by ale jít o biopaliva
druhé generace, vyráběné
z odpadu, dřevní hmoty a podobně.
Nemůžeme zatížit krajinu pěstováním
plodin pro dopravu v míře vyšší,
než bude ten podíl 10 procent.
Daleko perspektivnější budou vodíkové
články a hybridní motory.
? A co zemní plyn?
Ten je zajímavý, pokud budou
k dispozici zdroje. Jenže plyn pochází
hlavně z Ruska a být závislý jen
na jednom zdroji je příliš riskantní.
Naopak, klesne podíl klasických
paliv, a to o 60 procent proti roku
2020. Měrná spotřeba energií bude
stagnovat, protože poroste účinnost
motorů, ale výkony porostou.
? Takže nakonec v inovativním
scénáři spotřeba energie v dopravě
poroste?
Ano, ale jen mírně. Podíl spotřeby
energie v dopravě bude až 25
procent. Bohužel, poroste hlavně
kamionová doprava.
? Železniční ne?
Ta jen málo. Představuje jen 10
procent z celkových výkonů, z toho
nákladní 20 až 25 procent. Ta mírně
poroste, ale opravdu jen mírně.
? Proč se nepočítá s jejím nárůstem,
když je daleko ekologičtější
než dopravy kamiony?
Železniční doprava není bohužel
flexibilní. Dnes výrobci požadují
dodávky just-in-time do jedné
hodiny. To železniční doprava ve
své dnešní podobě není schopna
zajistit. Nákladní železniční doprava
by mohla do roku 2010 proto
vzrůst maximálně o 10 procent. Ale
je to optimistický předpoklad.
? V čem je potíž?
Problém je však v tom, že růst lze
zabezpečit jen v případě, že budou
k dispozici logistická centra, kombinující
dopravu silniční a železniční.
Nové závody, třeba montovny aut,
si nestaví vlečku, železnice bývá
často dost daleko. Proto je na strategických
místech třeba vybudovat
logistická centra, která umožní překládku
z železnice na silnici. České
dráhy by pak vlastními kamiony
převezly zboží z železnice na místo
určení. Nákladní železniční doprava
je rentabilní jen na velké vzdálenosti,
třeba kontejnerové vlaky.
? A o kolik vzroste kamionová
doprava?
Až na dvojnásobek současného
stavu.
? A kam se ty kamiony vejdou?
Musíme dobudovat dálniční síť.
Dobudovat severní alternativu dálnice
D1, dokončit D11, D3, dokončit
D8 a okruh kolem Prahy. Pak to
naše síť zvládne, za předpokladu, že
mýtné bude tak vysoké, že zaplatí
výstavbu dálnic i náklady na opravu
silnic poničených kamionovou
dopravou. Potřebujeme také obchvaty
měst, protože prachové částice,
vznikající při spalování motorových
paliv, jsou karcinogenní.
? Máte i prognózu vývoje emisí?
Ještě není hotová. Ale CO2 se
můžeme zbavit jen u vodíkových
pohonů. Jinak asi doprava ke
snížení emisí skleníkových plynů
moc nepřispěje, obávám se.
Alena Adámková
