Průmyslově vyspělá Skandinávie
sází do budoucna na jadernou
energetickou kartu. Hned po
dokončení III. bloku se začne na
jihofinském poloostrově Olkiluoto
stavět čtvrtý. Sousední Švédsko se
chystá ukončit program likvidace
atomových zdrojů.
Vlastní výstavba III. bloku jaderné
elektrárny Olkiluoto (1600 MW)
se blíží k závěru. Letos se dokončí
strojovna a na staveniště už dorazila
500tunová tlaková nádoba zhotovená
(stejně jako řada dalších velkých
reaktorových komponent) v Japonsku.
Termín spuštění: léto 2012.
V té době už také poběží práce na
výstavbě zdejšího IV. bloku. Podle
investora, energetické společnosti
TVO, dodá elektřinu do sítě ještě
před rokem 2020. Zda se i tam použije
Evropský tlakovodní reaktor EPR,
není zatím rozhodnuto. Oba projekty
i současná výstavba trvalého úložiště
použitého jaderného paliva mají
plnou podporu obyvatel šestitisícového
Eurajoki, na jehož katastru obě
díla vznikají.
Po desetiletích, kdy se v Evropě
a Spojených státech výstavba nových
atomových bloků prakticky zastavila,
příkladu Skandinávců následují i další
země. O vybudování nových reaktorů
se rozhodlo ve Velké Británii
a v Nizozemsku. Uvažuje se o nich
ve Švýcarsku a v již vzpomenutém
Švédsku, kde mají nahradit dosluhující
reaktory. Slovinci předpokládají,
že další blok postaví v sousedství
současné jaderné elektrárny Krško.
Hledání lokality pro konečné úložiště
použitého paliva se zúžilo na dvě
místa, obě v blízkosti Krška. V Nizozemsku
se chystá žádost o povolení
výstavby 2. bloku v Borselle a návrat
do „jaderného klubu“ ohlásila rovněž
Itálie.
Jaderné elektrárny považují za
řešení problému vysokých emisí
CO2 i v Polsku, kde pochází bezmála
90 % proudu z uhelných zdrojů. Bloky
v litevské Ignalině a slovenských
Jaslovských Bohunicích, odstavené
na základě přístupových dohod obou
zemí do EU, nahradí nové reaktory
ve stávajících lokalitách.
Opačným směrem zatím míří
Německo. Setrvává na programu
likvidace jaderné energetiky dohodnutém
v roce 2000. Během 12 let by
se mělo odstavit všech 17 současných
atomových bloků. Striktně protiatomový
postoj zastává Rakousko, které
referendem v roce 1978 rozhodlo
o nespuštění už dokončené JE Zwentendorf.
Z původních tří výzkumných
jaderných reaktorů zůstal v provozu
pouze jediný, a to v Atomovém
ústavu vídeňské univerzity v Prátru.
Využívají ho domácí i zahraniční studenti.
Počet posluchačů kurzů reaktorové
fyziky a bezpečnosti na univerzitě
přitom trvale roste.
Paradoxně stoupá i podpora jaderné
energetiky v obou zemích: podle
posledních výsledků průzkumu Eurobarometr
se podíl jejích zásadních
i vlažných příznivců v Německu zvýšil
za uplynulé tři roky více než o pětinu
(na 46 %) a v Rakousku se téměř
zdvojnásobil (na 14 %). Evropskými
jedničkami jsou z tohoto pohledu se
64 % ČR a Litva./ag/
