„Pěstují se v okolí jaderné elektrárny Temelín závadné plodiny? Pravda, nebo předsudek? Jaká máme data, možnosti?“ I těchto témat se dotkla diskuse na setkání, které připravilo občanské sdružení Společnost za bezpečný Temelín. Vedle regionálních zemědělců a členů sdružení byli na ně přizváni vědci z Jihočeské univerzity (JčU) v Českých Budějovicích, pracovníci Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a zástupkyně Jihočeských matek. Na akci zazněly dvě prezentace k výzkumům v okolí JE Temelín. První přednesla Ing. Pavlína Hakrová, Ph.D., na téma Sledování vlivu JETE na zemědělskou činnost. Z výsledků výzkumu mj. vyplynulo, že prokazatelný vliv na plodiny měly radioizotopy pocházející původně z černobylské havárie. V současnosti tento vliv doznívá, hodnoty se dostávají pod měřitelnou hranici (méně než 1 Bq/ kg) a normy jsou tak dodrženy se značnou rezervou. Nebezpečné radionuklidy Cs 134, 137 nejvíce vázaly řepka a hrách. Sledování plodin a zajištění podkladů a dat pro sledování proběhlo ještě před spuštěním JETE a účastní se ho čtyři zemědělské subjekty v regionu (kupř. z Dřítně, Všemyslic a Žimutic). Vlastní zjištění se pohybují v rámci místních změn (klimatické a přírodní změny, vývoj počasí). Další odchylky jsou způsobeny spíše osevními postupy, používáním doplňkových agrochemikálií a jinými faktory, než prokazatelným vlivem JETE na regionální klima. V průběhu let byl zjištěn pouze posun v dozrávání plodin, a to lehce dřívější dosažení počátku zralosti u obilnin a řepky. Vliv na výnosy se nepodařilo prokázat. Jde spíše o klimatické vlivy daného ročníku (kupř. suché/vlhké léto) a ekonomických podmínek podniku, které nelze vždy oddělit od přírodních. Zjištěné změny v hodnotách meteorologických prvků jsou v rámci přirozené proměnlivosti a zdravotní stav rostlin nevykazuje podstatné rozdíly. Sledování hlavních parametrů (kupř. vliv počasí, předplodiny, půdní podmínky atd.) nadále probíhá na nově založených porostech. Druhou prezentaci Hodnocení krajiny v okolí JETE pomocí satelitních dat přednesl Ing. Václav Nedbal. Modelování budoucího vývoje krajiny nabízí zajímavou možnost na základě dosud získaných dat. Dokáže mj. odpovědět na otázku, jak se může zvyšovat teplota, vlhkost atd. V případě další stavby v regionu to jistě přispěje k modelaci možných vlivů a rizik. Problémem zůstávají spíše náklady na nákup a zpracování satelitních dat, která jsou k dispozici (jak aktuální, tak i 30 let stará) a kapacity vědeckých týmů, které jsou tato data schopny vyhodnocovat. /ap/
