Letošní zimní olympijské hry hostila Jižní Korea – světová robotická velmoc a lídr tzv. čtvrté průmyslové revoluce. Současně se ale olympiáda odehrávala jen pár stovek kilometrů do hranice s jedním z nejnebezpečnějších států světa, který trvale hrozí rozpoutáním světového válečného konfliktu. I když se obě Koreje snažily na hrách demonstrovat své dobré vztahy a sounáležitost, na skutečnou realitu šlo jen těžko zapomenout. Proto není divu, že hlavními tématy nejen zahajovacího ceremoniálu byly právě nejmodernější technologie a světový mír. Zahajovací ceremoniál s názvem „Mír v pohybu“ (Peace in Motion) byl postaven na pohádkovém dobrodružství pěti dětí z provincie Gangwon za doprovodu stovek dalších protagonistů. Jejich magická cesta se odehrávala po částech během celého ceremoniálu. Hlavní hrdinové, Haenaroe, Ara, Purl, Blchae a Nuri, cestují v čase – do minulosti i do budoucnosti. Při svém putování poznávají jihokorejskou historii a kulturu. V mytickém světě, který děti prozkoumávají, vidí jako první zemi míru, kde příroda i lidé žijí v plné harmonii. Tento zážitek je pro ně natolik silný, že, jakmile se dostanou do budoucnosti, kde všichni a všechno jsou vzájemně propojeni, uvědomí si, jak je důležité, aby všechny bytosti žily v míru spolu navzájem, ale i s moderními technologiemi. A uvědomují si, že společné úsilí o mír je jejich hlavním životním posláním. Vizi budoucnost i znázorňoval odvážný futuristický videoprojekt, ve kterém děti viděly své budoucí profese. Jeden se stal konstruktérem autonomních samořízených vozidel, druhý lékařem, který provádí operce s využitím virtuální reality, nechyběla ani odbornice na umělou inteligenci. Atmosféru budoucnosti podtrhávaly i „oživlé“ dveřní rámy, které symbolizovaly volnou komunikaci a interakci mezi rozdílnými kulturami. Na konci cesty se děti vracejí do přítomnosti. V rukou mají rozsvícené svíčky, jejichž světlo předávají rodině, která ho dále předává ostatním účinkujícím na scéně. V aréně je v tomto okamžiku již kolem tisíce obyvatel provincie Gangwon, kteří se svými rozžatými svícemi vytvářejí obraz holubice míru. A rozžehnuté svíce drží i dalších 35 000 lidí v hledišti. Ve stejnou chvíli se celým prostorem rozeznívá Lennonova slavná píseň „Imagine“, ke které se přes videozáznam připojuje 27 pouličních muzikantů z celého světa. Pět dětí poté vypustí proti temnému jihokorejskému nebi imaginární holubici jako symbol míru. Ceremoniál končil pohledem na obrovského virtuálního lyžaře, který sjížděl jednu ze závodních lyžařských sjezdovek a následovali ho opravdoví lyžaři a snowboardisti, opět s rozžatými světly a doprovázeni drony – pravděpodobně jako další zdůraznění mírového soužití lidí a technologií. Rekordní světov á show dronů Stejně jako zahájení slavného Super Bowl, také slavnostního zahajovacího ceremoniálu v Pchjongčchangu se ujaly drony Shooting Star od společnosti Intel. Jedná se kvadrukoptéry vyrobené z odlehčených plastů a pěnových polymerů, vybavené svíticími LED diodami. Svícení dronů může ovládat jediný operátor z jediného počítače a vytvářet až 4 mld. světelných kombinací. Řízení světel je synchronizováno s algoritmy řízení letu, což umožňuje vytvářet dechberoucí choreografie. V Pchjongčchangu navíc padl i světový rekord z hlediska počtu zapojených dronů. V obrovské show zde v jednom okamžiku létalo plně synchronizovaně neuvěřitelných 1 218 kvadrukoptér, které na obloze vytvářely velmi složité formace. Ať již to byl symbol olympijských her, rozžatá pochodeň, či pět slavných olympijských kruhů, nebo obří snowboardista, který vznikl přesnou animací skutečného sportovce, bylo to neuvěřitelné spojení nejmodernějších technologií s uměním. Realizátoři této rekordní show naštěstí počítali i s nepřízní počasí, která je v jihokorejském Pchjongčchangu více než pravděpodobná. Nic nemůže synchronizovaný let dronů zmařit víc než silný vítr. A to se také stalo. Účastníci zahajovacího ceremoniálu ani televizní diváci proto neviděli tyto lety „naživo“, ale z předtočeného záznamu. Na kráse a síle jim to ale rozhodně neubralo. Jižní Korea – robotick á velmoc Proč byl nejen zahajovací ceremoniál v Pchjongčchangu tolik zaměřen na moderní technologie, je evidentní. Jižní Korea je již dnes světovou velmocí z hlediska automatizace a využívání robotů či umělé inteligence. Plně se hlásí k tomu, co v Evropě nazýváme Průmyslem 4.0, a jejím cílem je být na špici tohoto dění. Již od roku 2010 má Jižní Korea v průmyslu nasazeno nejvíce robotů. Množství těchto aktivně využívaných zařízení až osmkrát převyšuje světový průměr, zvláště v oborech elektroniky a elektrotechniky a v automotive. Roboty tedy pochopitelně nechyběly ani na olympijských hrách. Fungovalo jich zde kolem 80 a pomáhaly sportovcům i návštěvníkům. Některé radily, jak se nejlépe dost na některé místo, jiné pomáhaly s překladem do cizích jazyků nebo udržovaly na svých stanovištích pořádek a dohlížely na bezpečnost. Nejoblíbenější ale byly nepochybně roboty, které se staraly o zábavu. Komunikovaly s lidmi, zpívaly písničky a některé se i přímo účastnily vybraných soutěží. Do historie se tak jistě zapíše Ski Robot Challenge, ve kterém mezi sebou soutěžilo osm robotů ve slalomu na lyžích. Miláčkem lidí a prvním robotickým olympijským vítězem se stal robot Taekwon, který slalomovou dráhu dlouhou 80 m zdolal za pouhých 18 s a kromě zlaté medaile vysoutěžil pro svůj tým společnosti Minirobot Corp. 10 000 dolarů. Andrea Cejnarová
