Dvanáctý z řady úspěšných workshopů věnovaných astrofyzice vysokých energií a pozemním experimentům i pozorováním zejména robotickými dalekohledy se konal v Karlových Varech od 20. do 24. dubna 2015. IBWS (INTEGRAL/BART Workshop) je pracovní setkání odborníků především z oblasti rentgenového výzkumu vesmíru s pomocí družic pozorujících v gama a rentgenovém oboru a návazných pozemních robotických dalekohledů. Letošního ročníku s charakterem evropské regionální konference se zúčastnilo 40 odborníků z 5 zemí. Na organizování INTEGRAL/BART Workshopu se podílí Skupina astrofyziky vysokých energií Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR. Kromě Astronomického ústavu AV ČR byly dalšími spoluorganizátory České vysoké učení technické v Praze, Hvězdárna Astronomického ústavu Friedrich-Alexander Universität Erlangen-Norimberk v Bambergu (Německo), Univerzita Würzburg (Německo) a Hvězdárna Karlovy Vary. Zajímavý program konference byl naplněn referáty z oblasti družicové vysokoenergetické astrofyziky, výzkumu gama záblesků, jednalo se o využití robotických dalekohledů a přípravě dalších kosmických misí a experimentů. Těžištěm byla příprava malých družic, tzv. piko a cubesatelitů. Rentgenové záření neprochází zemskou atmosférou, lze ho sledovat jen z kosmických družic. Rozšíření pozorovacího okna do vesmíru o rentgenový obor spektra přineslo v minulosti zcela klíčové poznatky o dějích ve vesmíru. A to zejména těch, kde je hmota v extrémních podmínkách. Intenzivní rentgenové záření produkují zejména systémy, v nichž proudí hmota na neutronovou hvězdu, černou díru nebo na bílého trpaslíka. Ve vzdáleném vesmíru (tedy v jiných galaxiích) pak jde často o objekty, v nichž právě probíhá tzv. gama záblesk (tedy probíhá zvláštní druh supernovy, případně kolize dvou kompaktních objektů). Dalším druhem zdrojů rentgenového záření jsou aktivní galaktická jádra. S rozvojem techniky dnes odborníci dokážou zhotovit nový rentgenový satelit, který by výrazně pomohl ve studiu vesmíru v tomto oboru elektromagnetického spektra. Stavba velkého vesmírného rentgenového dalekohledu je technologicky náročný úkol. Vyžaduje spolupráci odborníků z různých oborů v široké mezinárodní spolupráci. Vývoj rentgenové kosmické optiky má v České republice dlouhou tradici a čeští vědci v tomto oboru dosáhli mezinárodně uznávaných výsledků. První český astronomický rentgenový objektiv byl vyroben v roce 1970 – šlo o optiku o průměru 50 mm k zobrazení Slunce v rentgenovém záření z paluby výškové rakety Vertikal. Bohužel žádná z nedávno připravovaných rentgenových družic nebyla finálně schválena. Do fáze realizace neprošly ani americká Constellation-X, ani evropský XEUS. V roce 2008 se dokonce spojily tři velké kosmické agentury: evropská (ESA), americká (NASA) a japonská (JAXA) v novém velkém společném projektu IXO – International X-ray Observatory. Ani tento obří kosmický rentgenový dalekohled nebyl kvůli finančním škrtům schválen. Právě proto představují malé družice, na něž byla zaměřena celá jedna jednodenní sekce, vítanou alternativu a čeští vědci mají unikátní nápady, jak rentgenové teleskopy miniaturizovat a umístit i na malé satelity. Mezi horká a aktuální témata patřily přehledové referáty předních světových kapacit oboru, profesorů J. Wilmse a K. Schillinga z Německa, G. Bisnovatého- Kogana z Ruska a F. Giovannelliho z Itálie. Profesor Wilms se zaměřil na připravovanou družici ESA ATHENA, prof. Schilling na aplikaci malých družic, prof. Bisnovatyj-Kogan na magnetary a prof. Giovannnelli na rentgenové pulzary. V rámci dne malých družic se mj. představily i aktuální projekty malých družic v ČR, a to VZLUSAT i experiment Plzeňské technické univerzity a také návrh a studie malé družice s rentgenovým monitorem NANOX vzniklé na ČVUT FEL v Praze. Představitel odboru kosmických aktivit Ministerstva dopravy Milan Kaděra představil kosmické aktivity České republiky a doc. René Hudec z Astronomického ústavu AV ČR návrhy družic ESA s předpokládanou českou účastí. /f/
