Oregonští vědci vyvinuli nanomateriál, který v nádorových buňkách spouští dvojici chemických reakcí, které vyvolají oxidační stres a buňky zahubí. Zdravé tkáně zůstávají téměř nepoškozené. Výzkum vědců Oregonské státní univerzity přispívá k rozvoji chemodynamické terapie (CDT) využívající specifické biochemické prostředí nádorů. Zhoubné nádory jsou ve srovnání se zdravými tkáněmi kyselejší a obsahují více peroxidu vodíku. Konvenční CDT tyto podmínky využívá k tvorbě hydroxylových radikálů, tedy velmi reaktivních forem kyslíku schopných oxidací poškozovat lipidy, proteiny i DNA. Novější léčebné postupy vytvářejí také singletový kyslík, další reaktivní formu kyslíku. Dosavadní materiály používané pro CDT však obvykle produkují pouze jednu z těchto forem a jejich katalytická aktivita nemusí být dostatečná. Výsledkem bývá jen částečné zmenšení nádoru bez dlouhodobého léčebného účinku. Nový nanomateriál tvoří organokovové sítě (MOF) založené na železe, které účinně vytvářejí hydroxylové radikály i singletový kyslík. V laboratorních testech byl tento materiál vysoce toxický pro několik typů nádorových buněk, zatímco zdravé buňky téměř nepoškozoval. Při podání myším s lidskými buňkami rakoviny prsu se nanomateriál hromadil v nádorech, intenzivně vytvářel reaktivní formy kyslíku a vedl k úplnému odstranění nádorů. Vědci přitom nezaznamenali systémovou toxicitu ani následný návrat nádoru. Než bude možné materiál testovat u lidí, chtějí vědci ověřit jeho účinnost u dalších typů rakoviny, včetně agresivního nádoru slinivky. /sm/
