Nové kotevní stání na nábřeží v Praze

Ředitelství vodních cest ČR a sdružení firem Stavby silnic a železnic, i Zakládání staveb, zakončilo výstavbu nového kotevního stání u pražského nábřeží Edvarda Beneše. Nové kotevní stání je dlouhé 480 m a tvoří ho 25 ocelových dalb, neboli kolmo do dna řeky zapuštěných ocelových konstrukcí určených k ukotvení plavidel. Dalby jsou propojeny plovoucím molem umožňujícím bezbariérový přístup na plavidla v celé délce kotevního stání. Na obou koncích mola jsou šikmé rampy umožňující bezbariérový výstup na nábřeží Edvarda Beneše. Protilehlé nábřeží Na Františku je z hlediska osobní vodní dopravy dlouhodobě přetížené. Jde o nejfrekventovanější úsek vltavské vodní cesty v oblasti Prahy. Nově je zde možné vyvázat až 15 plavidel velikosti na Vltavě dnes běžně používaných osobních lodí. Primárně bude nové kotevní stání sloužit pro zásobování, servisní služby a jako čekací stání výletních lodí. Zároveň ale také bude umožňovat výstup a nástup pasažérů. Tím výrazně vzroste kotevní kapacita v celé oblasti a vytvoří se rezerva pro další rozvoj rekreační plavby. Nové kotevní stání umožní i bezproblémové ukotvení kabinových lodí, které do Prahy připlouvají z celé Evropy a v současné době nemají kde přistát. Důležitou součástí nového kotviště jsou i nouzová chráněná vysokovodní stání, která v této části Vltavy dosud neexistovala. V případě povodní je nutné veškerá plavidla ze zdrže Helmovského jezu vyklidit do ochranných přístavů Smíchov a Holešovice. Pokud by se vyklizení plavidel v krizové situaci nepodařilo, bude možné nouzově až čtyři plavidla ukotvit k vysokovodním stáním na nábřeží Edvarda Beneše. Čtyři dalby, které jsou tvořeny vždy třemi ocelovými troubami zavrtanými a zabetonovanými do dna řeky, jsou vystrojeny úvaznými pacholaty rozmístěnými v pěti výškových úrovních po 1,5 m a dvěma ocelovými žebříky, které umožňují výstup na horní plato nábřeží. Lodě tak budou bezpečně ukotveny i v případě takových povodní, jaké Praha zažila v roce 2002. Akce byla financována ze Státního fondu dopravní infrastruktury a celkové náklady dosáhly částky 65 mil. Kč. Kotevní a ochranné stání bylo vybudováno na nábřeží Edvarda Beneše, mezi Čechovým a Štefánikovým mostem na levém vltavském břehu. Zdrž Helmovského jezu (u Štvanice) je nejfrekventovanější úsek vltavské vodní cesty v oblasti Prahy. Kotví a pluje zde nejvíce osobních lodí, které v současné době využívají hranu nábřeží Na Františku. Výstavba nového kotevního stání na nábřeží Edvarda Beneše umožní zejména: l zklidnění náplavky Na Františku omezením počtu dlouhodobě kotvících lodí l možnost příjezdu zvýšeného počtu kabinových lodí do centra Prahy l zvýšení kotevní kapacity pro výletní lodě ve zdrži Helmovského jezu l rozšíření nabídky služeb a zároveň vytvoření rezervy pro další rozvoj v této zdrži l přesun servisních služeb z prostoru Na Františku na druhý břeh a tím zlepšení hygienických podmínek na nábřeží zmenšením zátěže území l zvýšení bezpečnosti plavby při nástupu povodní vytvořením chráněného stání ve zdrži Helmovského jezu pro případ včasného neodklizení plavidel do ochranných přístavů, tj. do přístavu Smíchov a Holešovice. Vodní doprava je ekologická Na celém světě je vodní doprava vnímaná jako nejekologičtější způsob dopravy. Přednosti a výhody vodní dopravy se nejvíce uplatňují v mezinárodní přepravě na dlouhých trasách v kombinaci s námořní přepravou. Vodní cesty, ale představují i významný prostředek pro rekreaci. Není proto divu, že osobní i rekreační vodní plavba zaznamenává v několika posledních letech nebývalý rozvoj. Vodní doprava je vhodná jak pro volně ložené zboží, tak pro kusové zásilky. Ctibor Čejpa Foto autor