Neuskutečněné projekty

Ostravská televize se pustila do odvážného projektu zveřejňování osudu mnoha technických projektů, jež se nakonec neuskutečnily. Všichni budeme jistě zvědavi, jak to zvládne, neb zákaz pokračovat byl vždy spíše politickým rozhodnutím než slepou uličkou techniky. Takže bude jistě snadné zveřejnit, kdo zastavil vývoj několika typů vozů Škoda a můžeme s jistotou říci, kdo zastavil další vývoj plynových turbín v bývalé PBS Brno nazvaných Ladoga či Aurora. Ale zveřejníme jména politiků nesoucích odpovědnost za to, že první dopravní letoun s přetlakovou kabinou a projekt určený k úspěchu L610 z Letu Kunovice stojí vykradený na pobočním letišti v USA, kam doletěl pro certifikační zkoušky? Zveřejníme jména politiků, kteří pohřbili rychlovlak konsorcia ČKD, Fiat a Siemens? Nebo kdo stál skutečně za zesměšněním projektu Jana Kaplického? Na první pohled by se mohlo zdát, že jde jen o projekty, místo nichž spatřily světlo světa jiné, byť pohled na provoz Pendolina v porovnání cena/výkon je tristní. Jde o politické zásahy do podstaty tvůrčí práce, která jediná přináší vzdělání a prosperitu. Jen politik opojený představou licencí může zavést zemi do stavu, v němž se nachází – i když bude do poslední chvíle tvrdit, že nás krize nemůže postihnout tak, jako vyspělé státy. Omyl. My budeme čekat až se jiným, našim odběratelům, podaří krizi překonat. Důsledky omezování tvůrčí práce jsou strašné. Jen ve zmíněné bývalé PBS bylo vyrobeno do roku 1991 více než 10 000 MW turbín (přitom malých výkonů pro teplárny a průmysl), což znamenalo zaměstnání pro tisíce lidí a hrozbu pro konkurenci. Možná, že právě zastavením dalšího vývoje plynových turbín se odstartovala sestupná dráha podniku, který se dnes zvedá pod taktovkou Siemens. Let Kunovice dopadl jak dopadl, neb utáhnout vývoj takového letadla až k první ověřovací sérii by vyčerpalo každou firmu. Čeští a němečtí inženýři dělají skvělá auta s motory vpředu, jak to viděli staří škodováci už za bolševiků. A troufám si tvrdit, že dobrý rychlovlak by při troše dobrého koučování průmyslu, bohužel předaného neschopným manažerům, mohl poskytnout práci jak inženýrům, tak dělníkům i v době krize. Tvůrčí technická práce byla základem české ekonomiky a tím i státnosti. Ale není celé to prostředí českého hospodářství vlastně jen jakýmsi neuskutečněným projektem politiků s tituly ekonomů, jejichž jedinou radou dnes je utrácet a zrušit všechna pravidla práce a ochrany člověka a jeho prostředí? Nezařadíme i jejich projekty do pořadu ostravské televize? Jan Baltus