Informace o znečistění ovzduší v přeshraniční oblasti Slezska a Moravy byly poprvé vyhodnoceny stejnou metodikou v rámci projektu Informační systém kvality ovzduší v oblasti polsko-českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu (Air Silesia). Projekt je unikátní nejen rozsahem zpracovaných informací, ale rovněž rozsahem spolupráce českých a polských institucí. Byla připravena prostorová digitální data, podrobné informace o všech typech zdrojů znečišťování ovzduší, meteorologická a imisní data. Národní monitorovací sítě se doplnily dočasnými měřeními na dalších lokalitách a sledovaly se rovněž škodliviny, které nejsou měřeny standardně. Pozemní měření je rozšířeno o letová měření znečištění ovzduší. Shromážděná data se stala podkladem pro vypracování algoritmu prognózování aktuálních koncentrací škodlivin, modelování znečištění ovzduší a hodnocení přeshraničního přenosu škodlivin mezi Českem a Polskem. Na řešení projektu spolupracovaly: Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě (vedoucí partner), Český hydrometeorologický ústav, Główny Instytut Górnictwa w Katowicach, Instytut Meteorologii i Gospodarki Wodnej – Panstwowy Instytut Badawczy, Instytut Podstaw Inżynierii Środowiska w Zabrze, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Projekt financoval Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika- -Polská republika 2007–2013. Informační systém s kompletními výsledky projektu a podrobnými souhrnnými zprávami je dostupný na internetových stránkách www.air-silesia.eu. Výsledky měření, rozborů a hodnocení v polsko-českém pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu lze shrnout následovně: » dlouhodobě nejzávažnější problém představuje nadlimitní vysoká úroveň koncentrací částic antropogenního původu PM10 a PM2,5 (graf 1); největší zdravotní riziko představuje několikanásobné překračování cílové limitní hodnoty benzo[a]pyrenu » úroveň znečištění ovzduší oxidem siřičitým (SO2) je v regionu Slezského vojvodství přibližně dvojnásobná oproti regionu Moravskoslezského kraje » výsledky analýz vzorků odebraných v průběhu projektu ukazují na vyšší koncentrace PM10, benzo[a]pyrenu a PCDD/F na polské straně oblasti (grafy 1 a 2) » plošně nejrozsáhlejší území s nejvyšším znečištěním ovzduší v oblasti se nachází mezi česko-polskou hranicí a okolím Rybnika (mapa 1); znečištěním pocházejícím z této oblasti je výrazně ovlivňováno i pohraničí České republiky (mapa 2) » na polské straně mají největší vliv domácí topeniště a místní energetické zdroje. Vliv velkých průmyslových zdrojů je však také významný » na české straně patří k nejvíce znečištěným zejména lokality s vysokým vlivem velkých průmyslových zdrojů. Nicméně, podíl ostatních typů zdrojů s nízkou emisí není zanedbatelný. Mimo hlavní průmyslové oblasti tvoří lokální topeniště a doprava více než polovinu znečištění PM10 ve srovnání s ostatními zdroji » větry vanou častěji z Česka do Polska. Polské zdroje však produkují více emisí PM10, které jsou velmi koncentrovaně přenášeny do ČR při převážně zhoršených rozptylových podmínkách. Proto je vliv českých zdrojů v Polsku a polských v Česku na koncentrace PM10 srovnatelný » nejvyšší koncentrace škodlivin jsou měřeny při bezvětří či nízkých rychlostech větru a při inverzním vertikálním teplotním zvrstvení. Výjimečně vysoké koncentrace jsou způsobeny dlouhotrvajícími inverzními situacemi v celé oblasti v zimním období, tj. v prosinci až únoru. Rozdíly mezi průměrnými ročními koncentracemi škodlivin v různých letech jsou velké a závisí na meteorologických podmínkách zejména v chladné polovině roku. /ag/
Libor Černikovský, Lucie Hellebrandová, Petr Jančík, Leszek Ośródka, Krzysztof Klejnowski, Małgorzata Wysocka